Trenérka Natalie byla ráda, když zjistila, že budu trénovat se Skyem. Charlie doslova skákal do vzduchu nadšením a hned se šli s trenérkou poradit, jakého koně bych si mohla na hodiny půjčovat.
„Tak, myslím, že jsem vybrala koně, přesně pro tebe," oznámila mi po pár minutách Natalie, „je to jedna z mých kobyl, když byla mladá, hodně jsem s ní jezdila, jak anglii, tak western. Do nedávna ji měla v pronájmu jedna slečna, ale od té doby, co si koupila vlastního koně, tak jsem kobylu využívala už jen občasně na lekcích pro začátečníky. Není to už sice nejmladší dáma, ale zato má výbornou povahu a pokud se s ní naučíš správně vycházet, zažiješ s ní určitě ty nejlepší tréninky." Natalie mě vedla chodbou ve stáji a zůstala stát u jednoho z boxů. "Podívej se na ni," řekla a ukázala dovnitř.
Uvnitř stála nepříliš velká kobylka s barvou ryzáka, možná trochu víc do hněda, ale s bílými skvrnami po těle a s krásnou bílou lysinkou. Mohla mít v kohoutku tak kolem sto padesáti centimetrů a poklidně si přežvykovala seno. Zvláštní klisna. „To je Rianna. Je to právě matka toho mladého flekatého Rainbowa," řekla Natalie a mě to rázem do sebe zapadlo. No jasně. Ta podoba!
-Jo, ten obrázek v médiích to má být ona:D Jen pro ilustraci, jak si asi představuji její zbarvení-
„Je sice zapsaná jako Paint horse, což je westernové plemeno, jak jistě víš, ale neboj se, Mellanie, ona skákat umí. Ta dívka, která na ní dříve jezdila, se od Rianny naučila všechny základy jízdy. Poté si ji vzala s mým svolením do pronájmu. Jenže jak jsem říkala, kobyla už není nejmladší a jelikož slečna měla sportovní ambice, koupila si nakonec jiného koně do sportu. Takže už asi dva měsíce s Rianně nikdo pořádně nic nedělal. Já na ní nemám čas a pro začátečníky ji bereme jen zřídka kdy. Bylo mi líto, že ji nemůžu lépe využít, vzhledem k tomu, že její zdravotní stav je stále výborný. Ale myslím, že vy dvě si budete rozumět," zakončila to Natalie.
Natáhla jsem ruku a pohladila jsem kobylku po růžovém čumáku. Hmm. Pokud chci někdy v budoucnosti mít příležitost posadit se na Rainbowa, tak se musím nejdřív naučit zvládnout jeho mamku, pomyslela jsem si s úsměvem.
„Rianna? Zajímavá volba," zhodnotil to Sky, když se vynořil zezadu a vyměnil si místo s Natalie, která se již musela vrátit k práci. „Které dny máš čas, abychom se nějak domluvili na těch trénincích?" zeptal se mě, zatímco nechal Rianně očichat svou ruku. Rozhodila jsem rukama a ukázala jsem na prstech sedm, jakože mám volno každý den. Sky to naštěstí pochopil. „Tak jo, já mám čas ve středu v pátek a v sobotu, vždy po skončení našeho klubového tréninku by měla být jízdárna na hoďku volná. A taky v neděli, to totiž žádné tréninky nejsou, takže většinou se domluvíme a jedem jen tak na vyjížďku. Můžeš zítra přijít, až se vrátím z terénu, vyzkoušíme Riannu na jízdárně," řekl Sky a já začala s radostí přikyvovat. Zítra mám první trénink!
...
„Takže náš indiánský poník, jo?" zeptala se Sonny se smíchem. „Zas tak malá Rianna není," odvětila Emily, která si právě vybalovala z batohu svačinu, "i když oproti tvému obrovitému koni je každý poníkem." Seděly jsme vedle sebe na balíku sena a houpaly jsme nohama. „Ale dávej si bacha," varovala mě Emily. „Na koho? Na tu starou kobylu?" zeptala se jí Sonny a zakuckala se smíchy. Emily se uculila a řekla: „Spíš na Skye. Je to podivín co málo mluví, ale snadno se do něho zakoukáš." V tu ránu už vybuchly smíchem obě. Já jen protočila oči.
Sice mám radost, že mi pomůže, ale tím to končí. A navíc, myslím, že v okolí je spousta holek, na které se na rozdíl ode mě dá koukat. Takže má velký výběr, do kterého JÁ určitě nepatřím a ani nechci. Záchvat smíchu odezněl a obě holky se konečně uklidnily. „Ale radši si dávej pozor i na tu kobylu," řekla Emily, teď už vážnějším hlasem, „jedna holka, Vanessa, na ní dřív jezdila a dost často padala. A navíc už nějakou dobu nebyla Rianna zařazená v pokročilém tréninku." Jen jsem mávla rukou. Kůň jako kůň. Však Perla byla taky živější a přitom mě poslouchala. I když je fakt, že jsem s ní nedělala žádný zázraky. Jen pár minut krok a klus, tři kolečka cvalu a občas jsme skočily nějaký ten křížek. Chtěla jsem se dostat ze své propasti vzpomínek, tak jsem se šla podívat do stáje za svou budoucí šampionkou a věnovat jí nějaké to pohlazení a mrkev.
...
„Víc zaber holení," křikl na mě Sky. Čelo jsem měla orosené potem, svaly na nohách už jsem bolestí téměř necítila. Myslela jsem si, že se starší, malou kobylou to bude brnkačka. Tak proč je tak tvrdohlavá?! Víc zaberu vnitřní holení, ale pořád se mi nedaří, dostat koně na okraj ke stěně. „Nech to být, to dopilujeme. Zajeď si na kruh a nacválej si. Moc ji nepouštěj, ať se ti nerozběhne," nakáže mi Sky. Teď už mu za trénink nejsem ani trochu vděčná. Spíš mi připadá čím dál tím protivnější. Stáhnu koně na kruh. Jen co dám pobídku ke cvalu, Rianna se odrazí zadníma nohama a vyletí vpřed.
Hodí mě to v sedle dozadu a snažím se vší silou přitáhnout otěže. Myslím, že na kruh můžeme definitivně zapomenout. Po pár kolech šíleného cvalu v jízdárně se konečně zpocená kobyla nechá zastavit. Sky se jen zmoženě chytí za hlavu. „Nevím, jestli je to tebou nebo tím, že dlouho neměla pořádný pohyb, ale mám pocit, že tohle má ke korektnímu cvalu na kruhu docela daleko," ušklíbne se a přeleze hrazení do jízdárny. Mračím se na něho zpod helmy a myslím, že můj vražedný pohled mluví za vše. „No, budeme muset začít úplně od začátku," vzdychne a dá mi pokyn ke slezení na zem.
Pak sundá uřícené kobyle sedlo i uzdečku. V zavřené jízdárně stejně nemá kam utéct. Ta, hned jak si je vědoma své volnosti, odkráčí do rohu jízdárny a začne se v klidu pást na malém travnatém proužku, který je za plotem. Sky mě pošle pro provazovou ohlávku a vodítko. Nemám ani páru, co má ten kluk v plánu. „Slyšela jsi někdy o přirozené komunikaci?" zní jeho otázka sotva se vrátím. Zavrtím hlavou. Připnu si Riannu na vodítko a Sky mi postaví z kavalet, podpěr a beden prapodivnou překážkovou dráhu. „Zkus to s ní projít. Nezapomeň, že toho koně musíš vést. Nesmíš zaváhat," upozorní mě.
Zatáhnu za vodítko, mlasknu a kobyla se za mnou neochotně rozejde. Jako první před námi stojí slalom z podpěr. Těsně před ním se zarazím a asi setinu nevím, kterou stranou mám začít. Rianna se okamžitě zastaví a když se opět rozejdu, vodítko mi vyklouzne z ruky. Strakatá kobylka se ani nenamáhá odejít, prostě počká, až ho zvednu. Projdeme velmi pomalu slalom, a náhle stojíme ve čtverci z kavalet, ve kterém se mám i s koněm otočit. Stoupnu si vedle jejího rezavobílého boku, ale ona si mě vůbec nevšímá. Položím tedy ruku na její slabiny a mírným tlakem se jí podle Skyových pokynů snažím otočit. Marně!
Rianna si zcela bez zájmu začne drbat hlavu o přední nohu a znovu mi tím málem vytrhne vodítko. To už mě fakt dopálí. S Perlou jsem nikdy nic takového dělat nemusela. Když neposlechla, trenérka jí prostě dala bičem. Prý se to musí. Tak proč tady musím dělat cirkus s nějakou potrhlou Stračenou? Vší silou se opřu do Rianniného boku. Kobyla sklopí nevraživě uši k hlavě, ale konečně se jakštakš otočí. „No, s tebou bude teda ještě hodně práce, Mell. Jedna tvrdohlavější než druhá," zhodnotí to Sky. Ty jeho kecy už mě fakt přestávají bavit. Jemu se to mluví, když on jezdit umí a navíc má cvičeného koně, který si na něho nic nedovolí.
„Myslím, že pro dnešek to stačí. Já ji ještě vezmu na chvíli na lonž, abychom to zakončili nějak pěkně. Uvidíme se zítra po škole," zakončí to Sky a s úsměvem na mě mrkne. Na mojí tváři zůstává pořád stejný nasupený výraz. Když Sky odejde pro lonž, obrátím svůj zrak k Rianně. To se ještě uvidí, kdo koho zkrotí, ty jedna.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čaute:) znovu se vám hlásím s další kapitolou! doufám že se vám líbila...můžete zanechat *vote* nebo komm^^
Ještě nevím, kdy bude další část, ale snad co nejdřív po Vánocích
-zatím ahoooj-
ČTEŠ
Moje nejtěžší překážka |KOREKCE|
Adventure-PROBÍHÁ KOREKCE- Mellanie je statečná čtrnáctiletá dívka, která miluje koně. Jednoho dne se však setká s tragickou nehodou, při které přijde o oba rodiče a je natolik otřesená, že ztratí i řeč. Musí se odstěhovat pryč, daleko od své milované stáje...
