Lidi jsou občas šílení a neví co dělají. Ovšem se to někdy zvrtne a může dojít k depresím, hádkám či sebevraždě. Někoho znásilníme nebo zavraždíme a my o tom nemusíme vůbec nic vědět. Stejně jako Kovy a Martin, kdy to dopadlo špatně, když letěli do...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Zavřeli jsme dveře. Mohl jsem si vybrat, změnit svůj život nebo ho nechat tak. Bohužel první možnosti nešlo uniknout. Mohl jsem se už rozhodnout dřív. Martin mě shodil na postel. Začali jsme se vášnivě líbat. Přitáhl jsem ho za zátylek a převrátil ho. Poslední rozhodnutí. Udělat to nebo ne? Zvítězilo ano. Přidal jazyk. Začervenal jsem se více. Objal jsem ho a začal jsem sjíždět dolů. Přes hrudník. Jemně jsem ho tam kousl a trošku zasyčel. Bylo na něm vidět, že je vzrušený. Na jeho kalhotách byla vidět boule.
Najednou jsem přestal a uvědomil jsem, že to není správné. Nemůžu to udělat. Martin se na mě podíval, a já jsem šel do koupelny, kde jsem se zamkl, opřel jsem se o dveře a snažil jsem se uklidnit. Uslyšel jsem kroky přibližovat se ke dveřím. ,,Kájo, jestli nechceš, nebudu tě nutit." Můj tep se začal zpomalovat, chvíli jsem tam ještě seděl. Po nějaké době jsem vyšel, uviděl jsem Martina sedět na posteli s hlavou v dlaních. ,,Nejsem na to připravený.'' Martin se na mě podíval a přistoupil ke mně. ,,Dám ti tolik času, kolik budeš potřebovat.'' Dal mi pusu na čelo, lehli jsme si spolu do postele a já jsem usnul v jeho náručí.
