Part 20.

526 70 26
                                    

Zarra: co?

Zmateně jsem odepsala. Jako by mi srdce poskočilo, a žaludek se začal svírat nervozitou. Mohla by to být realita? Doopravdy by se do mě mohl milovat Honza Macák? Youtuber do kterého byla moje nejlepší kamarádka platonicky zamilovaná? Zdálo se mi tak nereálné.

Honza: Miluju tě Zarro! Slyšíš?

Zdálo se mi jako by byl přede mnou a křičel mi to do obličeje. S naléhavým pohledem v modrozelených očích. Jeho výrazně vyzbrojené rty by se mu nepatrně chvěly. Sakra, znám ho tak dobře...

Zarra: ne neslyším ty jsi v Mnichově a já v autobuse

Odpověděla jsem a pevně si mobil přitiskla ke srdci. Chtěla jsem to slyšet znovu a znovu, tolikrát dokola. Aby mi opakoval jak moc mě má rád, a jak mu na mě záleží. Jako by mě to zevnitř naplňovalo ohněm který energicky hřál, ale nepálil.

Honza: Zarro... Prostě bych ti to nedokázal říct na živo

To už tak moc uspokojující nebylo. Nemá mě na tolik rád aby mi to byl schopný říct do očí? Tím mi připomínal chování malých kluků ve školce, kteří zazvonili u dveří, utekli, a ty jsi pak našel jen gramaticky špatný dopis bez podpisu.

Zarro: ale neplácej chujoviny, nemiluješ mě

Kdyby to byla pravda, napíše to znovu. A to já přesně chtěla. Ten pocit ceny a hodnoty byl jako droga. Chcete o tolik víc.

Honza: Miluju tě! Miluju na tobě všechno. Tvoje dokonalé fialové vlasy které si vždycky prohrabuješ když jsi nervózní. Tvoje modré oči, které dokonale prozrazují přesně to co si myslíš. Tvůj hlas, který je po ránu ještě o něco chraplavější. Všechno!

Rty se mi samovolně roztáhly do širokého úsměvu. Moje tváře se musely podobat rajským jablíčkům. Prudce jsem zaklonila hlavu a zakňučela štěstím, nestarajíc se o zvláštní pohledy jiných. Tohle byl můj moment. Můj čas.

Zarra: Honzo...

To bylo všechno na co jsem se zmohla. Jen na jeho jméno. Jak ubohé. Jak slabé.

Honza: prostě tě miluju Zarro! A teď chci slyšet odpověď...

Dech se mi zadrhl. Pomalu jsem vypustila veškerý přebytečný vzduch z plic. Tohle bylo to čeho jsem se bála.

Honza: miluješ mě?

Oči se mi zůžily a ruka začala třást. Do toho pořád ty motýlci v břiše. Je tohle láska? Říká se tomuhle citu láska? To jsem nevěděla. Ale byl to nepopsatelný pocit. Takový, jaký jsem nikdy nezažila.

Zarro: Ehm... Ne. Teda asi.

Strach že si to nakonec rozmyslí byl moc silný. Nebyla jsem schopná napsat to Ano. Co když by to nebyla láska? Co když je to jen fascinace? Nebo obojí?

Zarra: Promiň

Jsi tak ubohá Zarro. Nic jiného? Rozchod přes SMS, ale my nikdy nezačali.

Ahoj!
Už jen epilog a je konec :') hrozně to uteklo!
Jinak co si myslíte o zvolení Donalda Trumpa? Já osobně očekávám novou desku od Green Day - American Idiot Part 2.

Just Written One

little crazy, little sassy (MenT Cz Ff)Kde žijí příběhy. Začni objevovat