little crazy, little sassy (MenT Cz Ff)

Part 3.

Cesta nakonec neprobíhala tak moc hrozně jak jsem s myslela. On jen občas něco řekl do kamery nebo si fotil boty z různých úhlů. Jakej debil si fotí svoje boty? A navíc... kdo si koupí bílý Adidas?
Answer? Vloger. Ah, to se dokonce rýmovalo. Ble.

Náhle sebou autobus silně škubl až jsem vylétla ze sedačky a narazila se na toho vlogera. Říkal mi vlastně svoje jméno?

„Ježiš, jsi v pohodě?" Zeptal se starostlivě. Jako by tě to zajímalo ty pablbe.
„Ne to fakt nejsem, bolí mě noha jak piča.. shit!" Zaklela jsem. Naprosto odporně mi křupl kotník, a bolelo to jako prase, jsem dost velkej masochista, ale tohle si fakt neužívám.

„Půjdu zjistit co se stalo." Usmál se, a s kamerou v ruce odešel za řidičem. Fajn... tahle cesta neprobíhá kurva dobře...

„Podělal se motor, asi půl kiláku odtud je pumpa, budem tam muset dojít, asi za dvě hodiny přijede náhradní Bus." Oznámil mi. Půl kiláku? Na tu posranou nohu se ani nepostavím!

„Tak to jsem slušně řečeno v píči, bolí to sviňsky." Postěžovala jsem si.
„Slušně? Když myslíš..." uchechtl se.
„Jestli chceš, vezmu ti kufr a pomůžu, chci fakt vidět jak to ujdeš." Měl naprosto stoprocentní pravdu. Že bych se nechala snížit na úroveň krys v kanále a přijmula pomoc šíleného vlogera? Yeah.

„Nemáš na výběr, stejně je to tvoje chyba." Usykla jsem a začala se zvedat. Byl fakt ohleduplnej, vzal mi tašku a dokonce i kufr.

„Nenávidím tohle posraný léto." Nad mou poznámkou se zasmál. Sluníčko na nás pražilo, což vzhledem k tomu co za oblečení jsem měla na sobě, nebylo zrovna vhodný.

„Nápodobně, i když do Mnichova se hrozně těším." Si trochu protiřečíš chlapče, ne?
„Jak můžeš? Taková odporná díra." Protočila jsem očima ale víc než ochotně se opřela o jeho rameno.

„Si tam nikdy nebyla co?" Poznamenal.
„Ani po tom upřímně netoužím..." ušklíbla jsem se nazpátek.
„Je to tam nádherný, čistý, rozlehlý... fakt. Věř mi." Usmál se na mě. Mnichov budu nenávidět jen z principu.

„Nemám tu potřebu." Protočila jsem očima. Naše konverzace mi přišla víc než nezáživná a kdyby mi nevezl kufr, odešla bych okamžitě. Levná pracovní síla? Yeah.

„Ty si fakt příjemná jak prdel tyvo." Zašklebil se na mě. Konečně jsme dorazili k tý zpropadený pumpě, kde mi pomohl si sednout na vysokou stoličku.

„Slušnej, to nemám ráda." Jen si odfrkl a kamsi odešel. Do čeho jsem se zase namočila?
Najednou mi došla ta výhoda když budu pryč. Můžu si obarvit vlasy na mou vysněnou modrou a máma mě nevydědí! To zní jako plán... nebo taky ne.

„Na, neděkuj mi." Objevil se odkudsi vloger podávajíc mi hezky vonící kávu.
„Neboj, to nebylo v plánu." Byla jsem pořád nepříjemná, i když to bylo vcelku milý a hlavně ohleduplný. Nejsem zvyklá aby se o mě někdo staral...

„Co takhle kdyby jsi mi za tu kávu dala svoje číslo? Mohli by jsme někam zajít-" chtěl pokračovat ale já ho zarazila.
„Klid, klid mistře baliči. Jestli počítáš pod slovo zajít taky tě zabít tak mi pujč papír a tužku." Číslo mojí babičky? Anet? Babička.

Podal mi papír, a já rychle načmárala její číslo. To bude prdel jestli "mi" zavolá.
„Tady Rambo" uchechtla jsem se.

„Číslo potřeštěný kamarádky? Babičky?" Zdvihl obočí.
„To druhý, máš mě přečenou." Což je dost creepy!

„Ale tak fajn.." protočila jsem nakonec očima a šikmým písmem načmárala devítičíselnou kombinaci. S trochou štěstí to ani nepřečte.
Číslo si opsal do mobilu, a za chvíli se místností rozlehly tóny Snap Out Of It.

„Fajn, Zavolám ti." Pousmál se.
„A já ti to nevezmu!" Křikla jsem za ním než zmizel.

Už teď toho kluka žeru.

Its here :D
Trochu kratší ale snad neva :P
Co si myslíte o Zar? Honzovi? Jejich ship? Napadá mě tak Har :'D
No nic
Avrrile :*