little crazy, little sassy (MenT Cz Ff)

Part 8.

I přes aférku s kafem, jsem se nakonec rozhodla jít na asus konferenci. Dochází mi, jak moc se k němu chovám jinak, od té doby co jsem zjistila kdo je. Jakou z něj mám úctu, a o kolik víc ho toužím poznat. Jako by se mi začínal... Ne, to rozhodně ne. Blbost. Měla bych se sebrat.

Náhle se mi otevřely dveře, a já málem zaječela. Byla jsem jen ve spodním prádle, a Honza na mě zíral jak na panenku Marii. Samozřejmě to byl on.

"Otoč se ty úchyle!" Zakřičela jsem na něj. Jako by se probral, zdvihl ruce v obranném gestu, a otočil se zády. Rychle jsem na sebe hodila džíny, košili a zavolala že může. Otočil se, celý rudý v obličeji, potlačujíc smích.
"Promiň Zarr, já nevěděl..." hlas se mu smíchem třásl.
"To se může stát jen mě"

Jen jsem také trochu rudá mávla rukou, že to nevadí, a popadla telefon. Bylo jedenáct, čas vyrazit. Bez mluvení jsme vyšli na chodbu, a pak i do ulic rušného města. Honza měl půjčené auto, tak jsme nemuseli mhd. Logicky. Chytrá Zařinka.

Jsem v autě toho tvýho vlogera , sdílím s ním koupelnu :D
Napsala jsem Anet na messenger.

Omg! So sweet! Ale neříkala jsi , že ho nesnášíš ? A jak je otravnej ? :D
Odpověděla okamžitě. Honza mi nakoukl do mobilu, a usmál se.
"Hej! Ty radši řiď" bouchla jsem ho do ramene se smíchem.

Noo... Napsala jsem jen.
Girl in love? :33 a začíná to. Teď nedá pokoj.
Ne! Teda... nedokončila jsem. No, nevypadá špatně, ale... Ne, nemysli Zarro.
Tobě se líbí Kámo! :3 Anet... Proč?
Ne, asi ne, nevím, jsem zmatená :(

Vystoupili jsme ven z auta, před velkou budovou s nápisem značky, s níž honza spolupracoval. Vítal se tam s pár lidmi, já po dlouhé době pocítila něco jako je nervozita. Když mě představil, jen jsem zamumlala hloupé hello. Honza se potichu zasmál.

"Jsi roztomilá, když se stydíš" zamumlal mi do ucha. Loktem jsem ho praštila do žeber až zaskučel, a zamumlal cosi o šikaně. Jeho známí se zasmáli. V tu chvíli ze mě strach spadl, a já se konečně uvolněně usmála.

"A ty roztomilý, když se svíjíš bolestí." Zašeptala jsem zpátky. Honza se hraně chytil za srdce.
"To bylo to nejkrásnější co mi kdy dívka řekla!"
"A chlapec?" Zašklebila jsem se na něj. Jen protočil očima.

Představovali nám nové technologie, naštěstí pouze anglicky. Honza měl pořád hrozné komentáře, které mě nutili dusit se smíchy, a rušit tak naprosté ticho sálu.

"Vidíš tu sekretářku?" Ukázal na slečnu v minišatech, která mi upřímně připomínala lehkou dívku.
"Je sexy" dodal.
"Stejně si myslím že jsi gay" ujistila jsem ho konejšivě.
"Hej! Já nejsem teplej!" Ohradil se se smíchem.
"Když myslíš... jakej normální kluk by si ve sprše zpíval call me maybe?"
"Počkej, ty jsi mě slyšela?" Vytřeštil oči, tváře mu nabral odstín tmavě karmínové.
"Nešlo to přeslechnout" zasmála jsem se.

Pokračujeme lidi!
Harra jsou sladcí :33 ohodnťte kapitolu do komentářů, jste skvělý :)
Avrrile :*