Pohled Adriana
Co to dělám? problesklo mi hlavou. Nechci ji přece plést hlavou jako Adrian! Pustil jsem ji a zeptal se:
,, Návrhem mého nebo tvého" ale přerušila mě
,,Co to mělo znamenat?" Po tvářích jí tekly slzy.
,,Co?" snažil jsem se dělat blbého.
,,Co? Co? Proč jsi mě obejmul?" Skoro jí to nebylo rozumět jak měla tvář plnou slz. Záhadně se mi v ruce oběvil kapesník a já jí jím utřel slzy.
,,Ty nechápeš jaké to je.. Jak bys taky mohl?" Pronesla roztřeseným hlasem.
,,Jak ty, slavný model mohl být někdy odmítnut?"
,,Takhle o mě nemluv!" napomenul jsem ji jemně.
,,Řekněme že jsem přes příliž pohledný kluk" vysvětlil jsem. Mari se jemně usmála a bouchla mě pěstičkou do břicha.
,,Ty egoisto jeden!" Oba jsme se začali smát.
,,Víš princezno, odmítnout tě byl můj největší životní omyl." řekl jsem jí na rovinu a čekal jak se může tvářit. Zvětšily se jí panenky.
"Ty, ty jsi mi řekl princezno? "
Čago! Tady LadyAndry s další částí!
No pomalu ale jistě se blížíme ke konci. Co se bude dít? Hádejte!
Vaše LadyAndry!
ČTEŠ
I Don't Love You, But Perhaps...
Fanfiction❗Bylo mi 12 když jsem to psala, takže POZOR❗ Marinette se musí postavit těžkému odmítnutí Adriana. Když běží domů narazí na červenovlasého chlapce jménem Nathaniel. Že by se do něj modrooké děvče zamilovalo... Možná. Ale možnost je taky taková že s...
