Cela

Čajový dýchánek

„Soustřeď se! Když budeš tak zbrklá nic nezvládneš!” zakřičela Daisey na Ellie z vršku klece poté, co se několikrát zřítila z klece na tvrdou zem. Daisey se totiž už dvě hodiny držela na tyčích, dělala přemety a další věci aniž by se dotkla podlahy. Ellie akorát tak padala na zem kdykoliv se pokusila nadzvednout nohy k tělu.

Byl to týden, co se Ellie dostala do tohohle vězení. Skamarádila se s Daisey, prakticky byly jako sestry.
Taky Ellie zjistila, že tu jsou hnusná jídla, a že jednou za měsíc se dávají dvojité porce.

„Ell, pojď! Čeká nás čajový dýchánek !” jednou týdně se tu totiž v jídelně sešli všichni vězni, povídali si a u toho pili čaj.  
Ellie šla za Daisey do místnosti, která se nazývala jídelna. Bohužel pouze nazývala.
Sedly si spolu k jednomu stolu a čekaly, jestli si k nim někdo sedne. Najednou přišel jeden muž, měl krátké blonďaté vlasy a velké svaly.

„Alexi!” zapištěla Daisey.

„Mohu si přisednout má milá?” řekl Alex hlubokým hlasem.

„Jasně! Tohle je Ellie,” představila Daisey Ellie. Po dvou hodinách strávených na čajovém dýchánku s Amandou, to byla vysoká statná žena s vlasy dlouhými až po pás, s Rodem, to byl chlap který byl malinký jako dítě, ale Ellie odnesl z jedné strany jídelny na druhou, a Peterem, který měl průměrnou výšku, černé vlasy až po ramena a byl hrozně vyhublý, se všichni odebrali do svých cel.

Po dvou měsících

Ellie se vzbudila. Někdo rachtal na druhé straně klece. Najednou ze zadu, z druhé strany klece dostala Ellie ránu do ramene. Otočila se a všimla si, že jí z ramene kouká injekční stříkačka.
Pomalu se začala propadat do světa spánku.