5.

802 42 13
                                    

Dopis jsem nechala dopisem a šla domů. Určitě to byl nějaký omyl. Doma mě čekal jenom Hatchi. Kluci byli někde kdo ví kde. Došla jsem do pokoje a převlékla se do něčeho pohodlného a plácnu sebou na sedačku v obýváku.

"Perrie?!" zakřičí někdo až spadnu z pohovky. Jaký pako?

"Kde jsi?!" ozve se znovu ale blíž u mě.

"Tady!" zakřičím na zpět a zvednu ruku aby mě osoba líp viděla.

"Co tam děláš?" přijde ke mě Niall. Jen nad tím mávnu rukou a sednu si zpátky.

"Co chceš, že řveš jako by tě chtěli znásilnit?" zeptám se.

"Ty seš zase příjemná." protočí očima.

"Všechno?" nadzvednu obočí.

"Ne, chtěl jsem se zeptat jestli nechceš jít se mnou a Liamem na večeři."

"Proč? Kam? V kolik?" vyhrknu.

"Máme tam jednání a potom bychom mohli oslavit tvůj nástup na školu. Kam to přesně nevím a asi za dvě hodiny." usměje se. Jednání dělá si srandu? Vždyť umřu nudou..a nebo ne?

"A mohla by jít i Jesy?" zeptám se.

"Jo proč ne. Místo jednoho znuděnýho ksichtu tam budou sedět dva." zasměje se.

"Super.. No nemyslím si že bude nuda." zamumlu a vydám se do pokoje.

****

"Tak už jdete?" zakřičím asi po stý na ty dva. Jsou to chlapy a trvá jim to déle než mě! Co má sakra být?!

"No jo už jdem." uslyším dupot. Oba mají oblek a vypadají sakra dobře. Nastoupíme všichni do výtahu a čekáme až nás doveze do přízemí.

Před budovou čeká černé auto s řidičem, který nám spěchá otevřít dveře. Nastoupíme a já nadiktuji adresu Jesy. Když přijedeme před budovu, kde bydlí už čeká před kolejí. Sice tam nestojí sama ale jako jediná je elegantně oblečená.

"Perrie ty si děláš prdel?" je první co slyším a musím se zasmát.

"Pohni!" zakřičím na ní a ona se rozejde k nám. Má na sobě černé šaty které jsou na bokách vykrojené a  páskové boty na podpatku. Řidič jí pomůže do auta. Hned jak usedne se otočí.

"Ty musíš být Niall a ty Liam, že?" s úsměvem kouká na kluky, kteří jsou z ní úplně mimo. Jesy umí zapůsobit a její přednosti jí pomáhají. 

***

"Hned vám to donesu."usměje se číšník a odejde.

"A s kým, že tu máte mít tu schůzku?" zeptá se Jesy.

"S jedním obchodním partnerem." pokrčí rameny Liam. Po chvíli se u našeho stolu objeví muž kolem čtyřiceti. Snědší s šedinami ve vlasech. Za ním hned černovlásek se kterým jsem dnes už měla tu čest.

"Pánové omlouvám se za zpoždění ale měl jsem nějaké komplikace." řekne muž a začne si podávat ruku s klukama.

"A tohle je můj syn Zayn. Bude po mě přebírat firmu ale to je ještě hodně daleko." ukáže na kluka za ním.

"Rovnou mohl říct že ta komplikace je Zayn. A jestli tohle tele bude vlastnit firmu no tak doufám že se toho nedožiju." zamrmle Jesy a já se uchechtnu.

"To je v pořádku. Jinak tohle je moje sestřenice Perrie a její kamarádka Jesy." řekne Ni a ukáže na nás.

"Rad vás poznávám slečny." přejde k nám muž a každou nás líbne na ruku. Když se posadíme obě si pod stolem otřeme ruku.

"Nemáš dezinfekční ubrousky? Mám pocit, že ty sliny se do mě zažírají." nahne se ke mě Jesy a já vyprsknu smíchy.

"Něco k smíchu, dnes už po druhé, Perrie?" koukne ne mě černovlásek. Chci mu odpovědět ale zaujme mě vysoká kudrnatá postava v restauraci. Do reality mě dostane až Liam.

"Vy se znáte?" zeptá se.

"Jo, chodíme spolu na školu." řeknu.

"Bohužel.." uslyším Jesy zašeptat. To mi dělá naschvál.

***

"Tak všechno je dohodnuto. Zítra se u vás stavím a podepíšeme papíry." řekne a postaví se Li.

"Dobře budu vás čekat a teď když nás omluvíte musíme už jít." řekne stařík a také si stoupne. Po podání si ruk a všeho loučení se vzdaluje akorát Malikova hlava u té mé neodchází.

"Tak zítra ve škole, krásko." a s tímhle zmizí.

"Konečně pryč." vydechne Jesy. Zase se zasměju. Opravdu ho nesnáší. Sice nevím proč ale to zjistím.

Domů se dostaneme kolem jedenáctý. Jesy spí u nás, takže jsem jí poslala do koupelny jako první. Sáhnu po svém psaníčku a otevři ho. Chci vytáhnout mobil ale zarazí mě fialový přehnutý papírek.

  Everyone's telling me, I'm just too blind to see
How you messed me up I'm better off now...

Vykulím oči na text, který je napsán úhledným písmem jako ten co jsem našla ve skříňce. Vypadá to na text z nějaké písničky.

"Pane bože to je luxus!" vyjde Jesy z koupelny. Rychle lístek schovám a usměju se.

"Jo přijde mi to trochu přehnaný ale nestěžuju si." zasměju se.

"Asi se k tobě nastěhuju." skočí mi do postele. Jen nad ní pokroutím hlavou.

"Kdo říká že nemůžeš?" zasměju se a zalezu do koupelny a nechám jí tam s vykuleným kukučem.

*****

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

*****

Další díl je tu!! :O :D Jsem nemocná (zase) :D takže psaní je jediný co mě drží při smyslech...teda někdy :D Díl takovej o ničem ale snad se aspoň trochu líbil :))

• Tak co říkáte na Jesy, Zayna, Perrie a dopis? :D

• Děkuju za aktivitu <3


Jinak slyšeli jste už Shout Out To My Ex??? :OO Ta písnička je úplně boží! <3 Asi jsem se zbláznila!<3 No možná to bude tím, že mám horečku :/ No nic doufám že si užijete víkend!! :D

Texting - ztráty a nálezy //Herrie//CZWhere stories live. Discover now