Abannon - Poslední dědička

Slunovrat

*píp *píp nesnáším budík. Natáhnu ruku a snažím se nahmatat ten pekelný stroj. Konečně. *Píp *píp pípání stále nepřestává. Naštvaně se po budíku oženu. Ozve se rána a poslední pípnutí. Konečně ticho. Probleskne mi hlavou. Hned na to se vyhrabu z postele. Kouknu do kalendáře. Dnes je 21.6 slunovrat. Naštěstí je víkend takže, nemusím jít budit bráchu do školy. Vyjdu ze svého malého pokojíku a přes malou chodbu si to zamířím do koupelny. Tam že sebe rychle udělám člověka. Vyčistím si zuby a vlasy si stáhnu do jednoduchého drdolu. Znovu si to zamířím do pokoje. Otevřu skříň a začnu v ní hledat nejvýhodnější oblečení na dnešek. Sice je leto, ale tady v Jespru je celkem zima. Nakonec se rozhodnu pro černé legíny, černé tílko a volný béžový svetr. Rychle se obléknu a zamířím si to do kuchyně připravit snídani. Žijeme u strýce. Naši zmizeli když mi bylo osm let. Někteří tvrdí, že nebyli schopni nás vychovávat a proto utekli, jiní zase že je roztrhali vlci, a nakonec se tu najdou někteří lidé, kteří si myslí že měli autonehodu. Nevím kde je pravda. Ale hrozně mi chybí. V lednici si vezmu jablko. Ještě napíšu vzkaz, že jdu nakoupit a zmizim za dveřmi. Je nádherně slunce svítí a na obloze se sem tam objeví nějaký ten bílý mrak. Zamířím si to do centra městečka. Máme tu jen jeden obchod. Zato dva bary. Coyote v něm pracuji a poté ještě bar Moon na druhé straně města. ,,Dobrý den"pozdravím a vejdu do krámku.
Nakoupím vše co potřebuji k přípravě oběda. Zaplatím a zamířím si to zpátky domů. Cesta mi zabere asi tak dvacet minut. V tom mi zazvoní mobil. Vytáhnu ho z kapsy a na displeji se objeví jméno mé nejlepší kamarádky.
Tori: Kočko ve dvě jsem u tebe
Harley: jasně co se děje?
Tori: neříkej mi že jsi zapomněla že je dnes slavnost slunovratu...
Harley: jasně že ne...jen jsem se tomu chtěla tak trochu vyhnout.
Tori: no tak to teda ne Kočko. Jdeš musím končit tak zatim.
Než se stihnu rozloučit Tori mi to típne. Povzdechnu si a otevřu dveře. Sundám si boty a zamířím si to i s nákupem do kuchyně. Začnu vařit. Nakonec jsem se rozhodla pro špagety. Dám vařit vodu a vyndám špagety a konzervu se směsí na špagety. Okolo dvanácté mám hotovo a tak zavolám všechny ke stolu. Obědváme v tichosti. Jako vždy. Nakonec umyju nádobí a jdu si na chvíli sednout k televizi. Tam stejně nic nedávají. Nakonec vezmu mobil a začnu si projíždět zprávy na facebooku. Kliknutím na skupinový chat.  Nakonec jsem se díky Mattovi dozvěděla o nově příchozích lidech,  kteří se prý dnes přistěhovali.  Nějak moc jsem to neřešila.
Kouknu na hodiny. Za dvě minuty půl druhé. Už  aby byli dvě jinak se opravdu nudou zblazním. Slavnosti začínají okolo sedmé hodiny. O půl deváté se zapaluje oheň, a o půlnoci je ohňostroj. Na letošní slavnosti se mi nechtělo, měla jsem furt takový zvláštní pocit. Něco se tam semele. Cítím to. Ani si neuvědomím kolik je hodin a z přemýšlení mě vytrhne zvonek. Vyskočím na nohy jak kamzík a už běžím otevřít. Za dveřmi stojí Tori, s úsměvem od ucha k uchu. ,,No konečně..co si prosímtě dělala?"zasměje se Tori a vejde dovnitř. Sundá si své páskové boty a bez řečí si to zamíří ke mě do pokoje. Povzdechnu sj ,,Jen jsem ztratila pojem o čase"zamrmlám a zamířím si to i s Tori k sobě do pokoje. Celou dobu co se Tori přehrabuje v mé skříni,  se snažím zbavit toho zvláštního pocitu. Poslouchám jen tak na půl ucha a sem tam, jí odpovím...
,,Když já nevím"zamrmlám znuděně. Sedím na své posteli a sleduju Tori, která pobíhá po mém málem pokoji ve snaze najít mi něco na sebe. ,,Už jsem ti něco snad řekla ne. Harley bez tebe bude nuda. Uvidíš bude se ti tam líbit" usměje se na mě jako sluníčko a vytáhne další kousek oblečení. Zaraženě se na ní podívám. Nakonec s menší námahou a povzdechem vstanu. ,,Fajn, ale obléknu se podle sebe...Tohle...,"poukažu na rudý kousek látky v Toriiných rukou ,,si na sebe rozhodně nevezmu" pronesu a nakonec ze skříně vytáhnu bílý crop top a světle modré potrhané džíny. Obléknu se. Na pravém stehně jsou džíny trochu více roztažené,  takže jde vidět mé tetování. Růže a hodiny.  Toto tetování symbolizuje čas.  Hodiny ukazují na číslice dvanáct a devět. Datum zmizení rodičů.,,Si kočka" pochválí mi můj výběr. Pousměju se a rozčešu si sve dlouhé vlasy. ,,Můžeme?"ozve se ode dveří. Otočím se a spatřím Jessiiho. Kývnu a pozorně si ho prohlédnu. Jeho blonďaté vlasy trčí všude možně do stran, na sobě má bílou košili s krátkým rukávem a světle modré volné džíny. ,,Co že ses tak vyšňořil špunte?"rýpne si Tori a rozcuchá mu ještě více vlasy. Ten její ruku rychle odstrčí a snaží se upravit své vlasy. ,,Nech si toho!"zavrčí výhružně. Zasměju se. Popadnu svou malou tmavě hnědou kabelku přes rameno a můžeme vyrazit. ,,Tak mi jdeme" houkne Tori do ticha domu. ,, Hlavně buďte opatrní"ozve se odpověď od Dooma. Protočím oči. Někdy se chová jako náš táta.  ,,Ano tati" křiknu a obuju si boty. Černé convers. I s Tori a Jessim vyjdeme ven a zamíříme si to na nedalekou louku kde se každoročně koná slavnost slunovratu. Všude je klid.  Vůbec mě to neprekvapuje.  Přeci jen už jsou skoro všichni na slavnosti.  Ani ne do půl hodiny jsme na místě. ,,Hlavně se moc netoulej" upozorním Jessiiho. Ten kývne a zmizí v hloučku lidí. Nevěřícně zakroutím hlavou, ale nějak moc to nekomentuju.  Jess je prostě Jess.  ,,Dojdu pro pití"ozve se vedle mě Tori. Jen zamrmlám něco ve smyslu fajne a opřu se o jeden mohutný smrk.  Pořádně se porozhlédnu po okolí. Všimnu si pár známých.  Povzdechnu si a znovu se ponořím do svých myšlenek. Z přemýšlení mě vytrhne az hlas přede mnou. ,, Harley neviděla jsi Jessiiho?" Zeptá se mě malá culíkatá holčička, ve věku tak okolo dvanácti let. Na sobě má světle modré šaty s bílou mašlí pod prsy. Zakroutím záporně hlavou.  ,, Někde by tu měl být Bell, když ho najdu dřív tak ho za tebou pošlu"usměju se, ona jen kývne a znovu zmizí v houfu lidí. Nevěřícně nad tím pokroutím hlavou. Porozhlednu se znovu po okolí. Za tu dobu co jsem premyslela se tu objevilo celkem dost lidí. Znovu mě přepadne pocit, že se něco stane. Z mého přemýšlení mě vyruší až známí mužský hlas. ,,Nejdeš si zatancovat?"ozve se vedle mého ucha a já leknutím povyskočím. Kdybych byla více lekavá asi bych i vypískla. ,,Sakra Matte tohle mi nedělej"dramaticky si přiložím ruku na hruď, přesně tam kde se nachází srdce. Vedle mě se mezitím Matt zřejmě pěkně baví. Zamračím se a mírně ho praštím po hlavě. ,,Hej to bylo za co?!"vykřikne nechápavě a mne si postižené misto. ,, Aspoň máš důvod proč na mě příště nevybafnout"zasměju se. Nakonec ho, ale přeci jen chytím za ruku a odtáhnu na parket. ,,Co že jsi nakonec přišla?" Zeptá se mě zvědavě a nadzvedne obočí. ,, Znáš Tori...ta když si něco vezme do hlavy tak za tím jde"zasměju se. Matt kývne. No dobře ví jaká Tori je. Minule ho chudáka donutila projít se v šatech po hlavní silnici. Zasměju se. Písnička skončí a začne hrát nová,  tentokrát ploužák. Matt už si to ke mě vykračuje, ale já si naštěstí na poslední chvíli všimnu Jessiiho. ,, Omluv mě"rychle se vykroutím a rozeběhnu se za bratrem, který se zřejmě omlouval nějaké paní. Zaostřím zrak.  Žena na sobě má nádherné černé šaty po kolena.  Vlasy má stáhlé do volného drdolu.  ,, Opravdu moc se omlouvám"zamrmlá ještě jednou. ,,Jessie?" Houknu na něj. On se na mě otočí a usměje se.  Všimnu si jak se mu rozzáří oči. . ,, Dobrý večer, děje se něco?"zeptám se sympaticky působící postarší tmavovlásky. ,, Ovšem že ne"usměje se. ,,Jessie hledala tě Bell"oznámím mu. Jemu se hned rozzáří oči ještě víc, a v zápětí zmizí. Zasměju se a znovu se otočím na tu neznámou paní. Až teď si všimnu že za ní stojí nějaký kluk tak v mém věku možná o rok starší. Připomíná mi toho kluka co se mi párkrát objevuje ve snech. Tmavě hnědé skoro až černé vlasy,  nádherné kočičí zelené oči.  Ostře řezané rysy a vypracovaná postava. Zaseknu se, on evidentně taky. Nakonec jen pokroutím hlavou a usměju se. ,,Jste tu nový? Nikdy jsem Vás tu neviděla"zeptám se s mírnou zvědavostí. ,,Ano včera jsme se přistěhovali"usměje se na mě ta žena. Poté si mě pozorně prohlédne. ,, Jsem Persephona Varn a tohle můj syn Beck"usměje se na mě a podá mi  ruku. ,,Harley"představím se. Stále na sobě cítím Beckův pohled. Nenápadně se na něj podívám. Přijíždí si mě od hlavy až k patě. ,, Harley tady si" na svých ramenou ucitim cizí ruce. Pootočím hlavu ale stále nespouštím pohled z tmavovlasého chlapce naproti mě. ,,Co se děje Tori?" Zeptám se nechápavě. ,, Vypadá to že se Doom serve s Nickem.  Zamračím se.  A je to znovu tady. Nechápu co proti sobě ti dva mají.  To už je několikátá rvačka a hádka za tento rok,, ..radši pojď" zatáhne mě za ruku. ,, Zatím nashledanou"křiknu ještě na Persephonu. Poté se otočím a rozeběhnu se k hloučku lidí. Uprostřed toho zmatku a houfu je Doom s Nickem. ,,Co se tady sakra děje!"zakřičím naštvaně. Doom drží Nicka pod krkem a vypadá to že ho brzo zabije. Černovlásek je už pomalu celý rudý z nedostatku kyslíku. Odtrhnu Dooma a nechápavě se na něj podívám. ,,Řekl že s tebou spal"zavrčí tiše Doom. V jeho modrých očích svítí nenávist. Zamračím se a otočím se na Nicka. Ten se ani nenaděje a hned jí schytá přesně mezi oči.
,,Auu ty malá čubko!"vykřikne a tentokrát schytá ránu od Tori. Jo hochu není radno si s Tori a mnou zahrávat.  Ušklíbnu se.
No nakonec ta slavnost přeci jen nedopadla až tak špatně.  Krom rvačky mezi mým starším bratrem a Nicolasem se nic moc nestalo.  Bohužel se mi už nepovedlo zastihnout ani Persephonu ani jejího syna.  Presto jsem byla celý večer jako na trní.  Zdálo se mi jako by mě někdo sledoval.