Fateful flight

2✈️

"Neměla by jste sedět na sedadle?" Pobaveně mě sjel pohledem "můj" blonďatý pilot.

"Neměl by jste řídit letadlo?" Oplatila jsem mu to a chtěla jsem se vrátit za mamkou.

"Mám náhradního pilota." Pousmál se a já jen přikývla. Chtěla jsem se znovu pokusit o odchod, ale zase marně.

"Ehm..nechcete zajít na něco k pití?" Vykoktal a já sebou trhla.

"Eh..v letadle?" Nechápavě jsem ho pozorovala a on se jen zasmál.

"Jo. Vedle nás je vozík plný pití. Mužeme si nalít cokoliv. Čistě kamarádsky samozřejmě." Otočil se k vozíku a začal něco hledat.

V duchu jsem si vybavila svoje možnosti.

Buď můžu využit toho, že je otočený k vozíku a zbaběle se vypařit a nebo tady zůstanu, rychle něco vypiju a pak se vrátím zpátky.

Nejradši bych udělala tu první možnost, ale to bych se mu už nikdy nemohla podívat do očí. A já si nejsem stoprocentně jistá, jestli ho ještě někde nepotkám. My totiž cestujeme docela často.

"Jistě." Šeptla jsem a přešla k němu.

"Co si dáte?" Zeptal se a pořád koukal do vozíku.

"Vodu."

"Držíte dietu?" Nechápavě se na mě zadíval.

"Chutná mi voda." Nervózně jsem řekla a poškrábala se na krku. Blonďáček se jen pousmál.

"Myslím, že by jsme si mohli tykat." Poznamenal zamyšleně a pak když si uvědomil co řekl, trošku zčervenal. Roztomilý..

"Myslím že ano." Přitakala jsem a napila se vody.

"Ross Lynch." Konečně řekl své jméno. Už mě docela začínalo štvát, že jsem nevěděla jeho jméno a pořád jsme si vykali.

"Myslela jsem, že jsi Čech." Nechápavě jsem vyhrkla, aniž bych to promyslela.

Zněla jsem jako nějakej stalker, co si o něm zjišťuje informace.

"Eh..Mamka mě předem o všem informovala." Zamumlala jsem a sklopila hlavu. Musela jsem být rudá až na zadku!

"V pořádku." Zasmál se. "Moje máma je z Česka a táta z Ameriky." Řekl a napil se vína.

"Ty piješ když řídíš letadlo?!" Vyděšeně jsem vykřikla, když mi došlo, že nás v podstatě má nastarost.

"Ale!" Zasmál se. "Nejsem žádnej alkoholik. Jen si trochu líznu a pak už nic." Řekl a odložil prázdný kelímek.

"Navíc, většinu letu to řídí autopilot. Já jsem potřeba jen při startu, přistání nebo když se vyskytne bouřka." Dodal a já se pousmála.

"Počkat! Pořád jsi mi neřekla, jak se jmenuješ." Uculil se a já si teď řekla, jak je rozkošnej.

"Ariana Grande." Stydlivě jsem sklopila hlavu a slyšela jeho tichý smích.

Chtěla jsem se na něco vymluvit a jít si zpět sednout na "své" sedadlo, ale někdo mě v tom předběhl.

"Co to tady děláte?! Neslyšela jste hlášení, že máte sedět na místě?!" Nepříjemně vyštěkla jedna letuška a znechuceně si mě přohlížela...a to vypadala mile. Kráva.