Mr Hood//c.h., cz translate

Chapter Three || Mr Hood

"Konec hodiny."Řekne pan Hood dalšího dne, když nám zvonek znovu oznámí konec vyučování."Ellie, Michaele, chci abyste se po hodině zdrželi. Potřebuji s vámi mluvit."

S povzdechem si přehodím batoh přes ramena a přejdu ke stolu pana Hooda, čekajíc na Michaela. 

"Takže,"Řekne pan Hood,když dosbírá papíry poházené na stole, zatímco já s Michaelem jen netrpělivě čekáme před jeho katedrou. "Nechtěli by jste dostat nějaké ty extra kredity?"Zeptá se s nadzvednutým obočím.

"Um... Co máme udělat?"Zeptá se Michael.

"Nuže, moc dobře víš, že propadáš, Michaele."Řekne pan Hood, když si rukou přejede přes vlasy."A Ellie je nejlepší studentka z této třídy, takže jsem doufal, že by tě mohla doučovat."

Zamyslím se nad tím, ale nakonec přikývnu.

"Mohla by to být sranda, pane."Řeknu potichu.

"Dobře, je to domluvené"Usměje se pan Hood."Budeš ho doučovat v knihovně, každé pondělí, středu a pátek."

"Po škole?"Zeptá se Michael, načež učitel přikývne."V žádném případě nebudu své odpoledne věnovat škole."Uchechtne se Michael.

"Obávám se, že nemáš na výběr, Michaele."'Právě teď nemáš dost kreditů k promoci."Řekne pan Hood.

"Je nám 17, pane. Promujeme až příští rok."Michael si překříží ruce na hrudi.

Zahihňám se a sklopím svůj pohled, čekajíc až někdo něco řekne.

"Nikdy není brzo pro plánování budoucnosti."Řekne pan Hood a postaví se."Doučování začne dnes v knihovně, budu na vás dohlížet."Řekne, než opustí učebnu.

"Jen ať si rozumíme, Ellie."Podívá se na mě Michael. "Tohle z nás nedělá přátele."

Přikývnu a následně sklopím pohled, pomalu míříc do jídelny.

Co má za problém?

-

Sedím v knihovně, s jednou nohou přehozenou přes druhou.

Michael přišel o deset minut později a protočil oči, když mě uviděl, načež se posadil naproti mně.

Pan Hood se na mě podíval s nadzvednutým obočím, zmatený Michaelovou reakcí.

Podívám se na něj a jen pokrčím rameny.

"Můžeme už začít, ať to mám co nejdřív za sebou?"Podívá se na mě Michael a luskne mi prsty před obličejem, aby upoutal mou pozornost od učitele.

"Oh, jasně..."Přikývnu."Vytáhni si učebnici a najdi stranu osmdesát sedm."

Mr Hood's  POV

Posadím se a sleduji Eliie a Michaela, kteří nějakým zázrakem pracují spolu. Ellie se na něj dívá s jakousi nadějí, že ho přiměje milovat angličtinu, zatímco on vypadá, že každou chvíli usne.

Vždy, když se ho Ellie na něco zeptá, skousne si svůj spodní ret, nebo okusuje vršek své propisky.

Všimnu si jak rovně sedí, s jejíma nohama překříženýma. Vypadá tak vyspěle, jako by ji ani nebylo sedmnáct. 

Michael řekne něco, co ji přiměje se usmát, ukazujíc její ďolíčky na tváři.

"Pane Hoode?"Zeptá se Ellie, dívajíc se na mě se zmateným výrazem na tváři.

"Omlouvám se, byl jsem zaneprázdněn."Zatřesu svou hlavou, abych se trochu probudil.

"Můžeme se přesunout na druhou kapitolu? Michael vypadá, že už to chápe."Usměje se, dokonce vidím i malý úsměv na Michaelově tváři.

"Samozřejmě, čím více práce uděláte, tím lépe."Usměji se.

Přikývne a přetočí pár stránek ve své knize, zatímco se Michael přesune vedle ní. Nechápavě se na něj podívám, ale neřeknu ani slovo.

Po chvíli uslyším jeho hlas, promlouvajíc tiše k Ellie. Já jen začnu dělat, jakože pracuji na testech.

"Víš co by byla sranda?"Zeptá se Michael s úšklebkem na jeho tváři, zatímco je nenápadně pozoruji.

Ellie nadzvedne své obočí, překvapená jeho náhlou konverzací, načež zakroutí svou hlavou.

Michael přesune svůj pohled do jejího výstřihu."Luke měl pravdu."

"Cože?"Zeptá se Ellie nechápavě.

Michael jen zakroutí hlavou, s jeho úšklebkem stále na tváři.

"M-můžeme se vrátit k práci?"Zeptá se Ellie stydlivě, když její tváře naberou růžovou barvu.

"Nemusíš se stydět."Uchechtne se Michael."Možná se po doučování můžeme zastavit u mě doma a můžeme-"

"Michaele."Řeknu hlasitě, aby mě slyšel."Zpět do práce."

Všimnu si jeho ruky, která se pomalu přesune na její stehno.

Ellie se podívá dolů na jeho ruku a poté zpět na něj, ale nakonec si jen povzdechne a pokračuje ve vysvětlování.

Michael přikyvuje, ale já vím, že ji neposlouchá. Začne pomalu hladit její stehno, až svou dlaň posune pod její sukni.

"Co to děláš?"Zamumlá pisklavým hlasem, můžu v klidu říct, že je vyděšená.

"Nic."Pokrčí rameny.

"Můžeš... Um... Přestat?"Zeptá se ho

"Nedělám nic špatného."Michael olízne své rty a pokračuje v hlazení jejího stehna. Jeho reakce mě naštve.

Postavím se a přejdu k malému stolu u kterého oba sedí. Pevně chytím jeho paži a odtáhnu ji od jejího stehna.

"Co si myslíš, že děláš?"Zavrčím s jeho paží stále v mém sevření.

"N-nic pane."Zalže.

"Ellie tě prosila, abys přestalo, ale tys to neudělal."Zírám na něj.

"Je to v pořádku, pane."Řekne Ellie tichým hlase, když na mě vrhne její, stále ještě trochu vyděšený pohled.

"Právě tohle je ten důvod, proč jsem na vás dohlížel. Protože Michael zkrátka nemůže nechat své ruce klidné."Řeknu oběma z nich."Chci pětistránkovou esej na téma osobního prostoru. Zítra ráno to chci na stole."Řeknu Michaelovi, když pustím jeho paži.

"Pět stránek? To mi zabere celou noc!" Zakňourá Michael.

"To by ses měl vrhnout do práce."Mrknu na něj předtím, než přejdu ke stolu, kde jsem předtím seděl.

Okay, tohle je debilně přeložené, omlouvám se. Jen jsem dneska chtěla ještě něco vydat, takže to bylo tak narychlo.

Komentujte, hvězdičkujte a mějte se krásně! <3