Část 18.

940 68 3
                                    


„Ahoj, máš čas? Byla jsem za Shawnem a celkem se to zvrtlo." řekla jsem do telefonu. Sice jsem s Alessiou domluvená až na večer, ale myslím, že všechno co se teď stalo v sobě nedokážu udržet až do večera. 

„Ahoj, jasně, zrovna jsem na cestě do studia. Pošlu ti adresu, můžeš tam být semnou klidně celý den." Odpověděla a já si oddechla. 

„Děkuju ti moc, uvidíme se." řekla jsem a zavěsila. Studio je odsud asi 10 minut jízdy, což je super. Udělala jsem si menší procházku místo toho, abych jela taxíkem. 

„OMG! To je Shawn Mendes!" zakřičela jedna holka co procházela naproti mně na chodníku. Rychle jsem se otočila a viděla Shawna, jak utíká z kopce. Doufám, že mě nevidí. No, za kým jiným by asi běžel. Stála jsem jak opařená. Stejně nemám kam utéct.

 „Ann! Ann! Prosím, neodcházej. Vyslechni mě." přiběhl ke mně a chytil mě za ruku. 

„ Ten pocit, když tě vidím s někým jiným mě zabíjí. Včera, když jsi odešla s Cameronem mě to zaskočilo, protože tady znáš jen mě a myslel jsem, že tě mám jen pro sebe. Když jsem viděl, jak se na tebe dívá... Celá jsi zářila a já vím, že když jsem se na tebe podíval dřív, viděl jsem ti v očích, že ty city nejsou jenom z mé strany. Teď se objevil on a já už to ve tvých očích nevidím." řekl a stále nepouštěl mou ruku. 

„Shawne. Možná by jsme si od sebe měli dát na chvíli pauzu. Jsme spolu každý den, je jasné, že si po nějaké době začneme lézt na nervy, ale já nechci, aby to tak dopadlo. Mám tě ráda, ani nevíš jak. Ale nevím, jestli zrovna my dva se k sobě hodíme." řekla jsem, on pustil mojí dlaň a já pokračovala v cestě do studia. Tenhle moment mi roztrhl srdce na nejmenší kousíčky. Znáte ten pocit, když vám mozek říká, že musíte udělat určitou věc z rozumu, ale vaše srdce vám říká pravý opak? Nemohla jsem ani o ničem přemýšlet. Zašla jsem do nejbližší kavárny a tam seděla u jedné kávy asi hodinu.

„Tak to by byl příběh přesně do romantického filmu!" vyhrkla Alessia, když jsem jí povyprávěla, co všechno se za dnešek odehrálo.

 „Zajímalo by mě, kde je ta romantika... Musím ti něco říct. Asi jsem se zamilovala." řekla jsem a konečně si v hlavě srovnala co opravdu chci. 

„Já jsem ti to říkala hned. Viděla jsem jak se na tebe kouká! Jsem ráda, že sis to všechno srovnala a věřím, že o pro tebe bude nejlepší volba!" řekla a moje nálada vzrostla. 

„Měla bys Camovi zavolat a říct mu co k němu cítíš!" řekla a cpala mi do ruky mobil.   

„Cože? Počkej, co? Já nechci Camerona! Je úžasnej, ale prostě to není kluk pro mě!" vyhrkla jsem. 

„Takže jako Shawn jo? Vždyť jsi mu zlomila srdce. Teď si myslíš, že na tebe bude čekat s otevřenou náručí?" Alessia má pravdu. Všechno jsem to zkazila. Sedla jsem si na lavici od piana a zakryla si dlaněmi tvář. 

„Nelituj se tady a koukej mu zavolat!" řekla Alessia a narvala mi do ruky mobil. Vytočila jsem Shawnovo číslo, ale nikdo to nebral. Volání jsem opakovala snad dvacetkrát, ale pořád bez odezvy. 

„Nenávidí mě! Nenávidí!" řekla jsem a vyběhla ze studia.

Přivolala jsem si odvoz, který mě odveze domů. Po cestě jsem otevřela SnapChat. Ughh? Shawn něco přidal? Ani nevím jestli to chci vidět. Ale vlastně chci... Otevřela jsem Snap a Shawn tam zpíval mně neznámou písničku. Zaposlouchala jsem se a poznala jsem, že tenhle song jsem nikdy neslyšela.

And I love it how she's honest

You don't find that nowadays

She's not even drop dead gorgeous

But she kills me anyway

I can try to stop it

All I like

Hands down I've lost this fight

And I thought I was strong

Enough for you

But I can't just hide the truth

I guess I'm going down

I guess I'm going down like this


Je to o mně? Určitě.

Když jsem dorazila před dům, prošla jsem  bránou a co nevidím... Shawn sedí na schodech a hned, když mě uviděl, se zvedl a šel zamnou. 

„Ahoj" řekl a dal si nervózně ruce do kapes. 

„ Volala jsem ti." odpověděla jsem. 

„Já...Já vím. Nějak jsem potřeboval klid a všechno si promyslet." 

„A teď jsi tady." řekla jsem a posadila se na schody. 

„Jo. No, já jsem přemýšlel o tom co si řekla a..." ještě než stačil doříct větu skočila jsem mu do řeči. 

„Omlouvám se. Všechno jsem pokazila. Nevím co jsem si myslela. Pořád cítím, že je mezi námi určité pouto. Vlastně abych řekla pravdu... Můj jediný sen byl potkat tě. Ani netušíš kolikrát jsem přišla domů a začala brečet a jediné co mi mohlo pomoct byla tvoje hudba. A teď, když jsem měla šanci ti říct co k tobě cítím,  všechno jsem promrhala. Chápu, že mi teď řekneš, že si přemýšlel o tom, že jsem měla pravdu a měli bychom zůstat přátelé, ale já to tak nechci. Miluju tě. Každá část mé duše chce být s tebou. Každý můj smysl mi napovídá, že jsi pro mě ten pravý. Bohužel ne vždy to dopadne dobře. I když se asi po dnešku nikdy neuvidíme, chci ti říct, že na tebe nikdy nezapomenu. Děkuju ti za ten čas, který jsme spolu strávili."


I Will Never Forget You S.M. [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat