Endless love

19.

Eliz:
Harry přišel až kolem třetí ráno v trošku nepoužitém stavu. Přivedl ho Liam který byl docela v pohodě.
„Chceš s ním nějak pomoct?" zeptal se Liam, když mi předával bezvládného Harryho .
„Ne, v pohodě. Ale děkuju," prohnula jsem se pod Harryho váhou. Zabouchla jsem za Liamem dveře a vedla Harryho do pokoje. Byl tak strašně těžkej. Harry celou dobu něco mumlal a já se musela smát. Když jsme konečně došli do pokoje, tak jsem Harryho hodila do postele a protáhla si záda. Došla jsem se vykoupat a lehla si k Harrymu. Ten si lehce pochrupával a byl roztáhlý přes celou postel. Dala jsem mu pusu na čelo a lehla si na kousek postele, kterou nezabíral.
Ráno jsem se probudila jako první a potichu abych nevzbudila Harryho, jsem došla do kuchyně. Bylo kolem deváté ráno, tak jsem si uvařila kafe a zapnula si televizi. Zrovna běžely nějaké zprávy ze světa celebrit. Začala jsem listovat v časopisu a televizi měla jenom jako kulisu.

Včera to kluci z One direction opět přehnaly. Nejmladší člen kapely Harry Styles (22), to včera opravdu přehnal. Nejenom že se kluci výborně bavili a pili víc než je dobré, ale také se intimně sbližovali s dívkami. Teď mluvíme o Harrym, který byl viděn před záchody v klubu, jak se objímá s polonahou neznámou dívkou, ale rozhodně to nebyla jeho údajná přítelkyně Elizabeth Evans. Takže Elizabeth byla jen další dívka do Harryho sbírky nebo jí Harry jen podvedl. Budeme se snažit zjistit víc.

Seděla jsem na pohovce a nebyla schopná se hýbat. V televizi se postupně objevovali fotografie za včerejška. Na první fotce byla dívka bez trika a Harry se jí podepisoval na prsa a se zaujetím se díval na její tělo. Na druhé fotce byli opět oni dva, jak se objímají a Harry se usmíval. To už jsem nevydržela a začaly mi po tvářích stékat slzy. Vypla jsem televizi a běžela jsem ke vchodovým dveřím a přes slzy si nazouvala svoje boty. Vyběhla jsem ze dveří a flákla za sebou dveřmi.

Harry:
Probudil jsem si kvůli tomu, že někde práskly dveře. Posadil jsem se na posteli a bylo mi překvapivě docela dobře. Čekal jsem, že to bude horší. Vyšel jsem z pokoje a šel hledat Eliz, která nikde nebyla.
„Eliz?" zakřičel jsem nahlas, ale nikdo mi neodpověděl. Vytáhl jsem mobil a volal jsem Eliz. Nezvedala to. Divný. Vytočil jsem Liamovo číslo, protože Liam skoro nepil tak už by mohl být vzhůru.
„Ahoj, hele bro, nešli náhodou holky někam? Teď jsem se probudil a Eliz tu není, tak mě napadlo jestli nejsou spolu," řekl jsem Liamovi.
„No víš Harry. Kate je tu se mnou a měl by jsi se asi podívat na internet," řekl váhavě.
„Cože," došel jsem do kuchyně kde na stole ležel notebook. Zapnul jsem ho a čekal.
„Prostě se koukni," řekl potichu Liam. Proč šeptá, ale než jsem se stačil zeptat tak mě přerušil další hlas, který se ozýval s Liamova telefonu.
„Doufám, že to není Harry!" řekla naštvaně Kate. Co se to sakra děje.
„Počkej. Kate, nech to být," křičel Liam. V telefonu bylo slyšet jako by se prali o telefon.
„Harry, tohle jsem si o tobě nemyslela. Laskavě se už nepřibližuj k Eliz nebo tě nakopu do koulí," zařvala pěkně nasraně Kate a típla hovor. Co se to sakra děje? Vždyť jsem snad nic neudělal. Notebook se mi konečně zapnul a to co jsem uviděl tak se mi zatemnilo před očima. Cože? Vždyť to tak nebylo. Vždyť jsem jí jenom obejmul, ale nic víc nebylo. Přečetl jsem asi dalších deset článků, které prakticky psali o tom stejném s nechutí zaklapl počítač. Vytočil jsem Lizino číslo ale ona to típla. Snažil jsem se jí volat snad milionkrát a nic. Rychle jsem se obléknul a rozjel se k její mamce. Zazvonila jsem a čekal kdo mi otevře.
„Dobrý den, paní Evans. Není tu náhodou Elizabeth?" zeptal jsem se rychle a doufal, že tu bude.
„Ahoj Harry, Elizabeth tu není. Doufám že to není tak jak to vypadá," řekl paní Evans a koukla se na mě vážným pohledem.
„Ne není to pravda. Jsou to jen lži, musím jí to vysvětlit, nechci jí ztratit," říkal jsem a chtělo se mi brečet.
„Ale tady opravdu není Harry. Zkus to u Kate," mrkla na mě paní Evans. A jo. Proč mě to nenapadlo.
„Děkuju a nashle," rychle jsem se rozeběhnul k autu a vyjel směrem k Liamovu bytu. Zazvonil jsem a čekal. Konečně mi otevřel a já rychle vpadnul dovnitř.
„Prosím, řekni mi že je tady," řekl jsem Liamovi a ten jenom odvrátil pohled. Došel jsem do obýváku kde seděla Kate, když mě uviděla tak si rychle stoupla.
„Tohle jsem si o tobě vážně nemyslela," bylo na ní vidět, e by mě nejradši skopala do kuličky.
„Kate, tak to není. Nic se nestalo. Byla to jen fanynka a chtěla abych se jí podepsal na prso, tak jsem to udělal, ale víc nebylo. Pak jsem jí jenom obejmul, protože mi řekla, že nám to s Eliz přeje. Víc nic nebylo," bylo vidět, že se Kate trochu uklidnila.
„Tohle si vysvětluj Eliz, já vám do toho zasahovat nebudu. Ale jestli jsi přijel, protože si myslíš že Eliz je tady tak tě zklamu," posadila se zpátky na pohovku a mlčela. Otočil jsem se na Liama a když viděl že skoro brečím tak mě obejmul.
„Bude to dobrý bro, uvidíš. Jdi domů, ona se objeví," jenom jsem kývl hlavou a šel k autu. Když jsem dojel domů, tak jsem si lehnul na naší postel a vzal si tričko, ve kterém spala Eliz. Vonělo po ní. Nevím jak dlouho jsem ležel ale pak jsem uslyšel jak se otevřely domovní dveře. Sedl jsem si na posteli a čekal. Za chvíli se ve dveřím objevila Eliz. Koukal jsem se jí do očí a čekala jestli něco řekne, nebo co udělá. Ale ona tam jenom stála a nic neříkala. Pak jí z oka vypadla slza a po ní další a další. Nemohl jsem se na to koukat. Jenom myšlenka na to, že brečí kvůli mně byla nesnesitelná.
„Lizzy, prosím nebreč," můj hlas zněl hrozně roztřeseně. Pořád nic neříkala a jenom brečela. Ne hystericky, jenom tam prostě stála a z očí jí kapaly slzy jedna za druhou. Zvedl jsem se z postele a šel jsem k ní. Chtěl jsem jí obejmout ale ona o krok ustoupila.
„Mohl bys mi to, prosím, nějak vysvětlit?" slovo "prosím" hodně zdůraznila.

„Lizzy, musíš mi věřit. Přísahám, že jsem s ní nic neměl, nemám a ani nebudu. Viděl jsem jí poprvé a naposled, byla to jen připitá fanynka. Podepsal jsem se jí na prso, pravda, to jsem neměl. Za to se omlouvám, ale byl jsem zvyklý, že se fanynkám podepisujeme kamkoliv a v tu dobu mi nedošlo, že by nás mohl někdo vyfotit. Pak mi řekla, že nám to přeje a já jí obejmul, protože mi tím řekla že tě má ráda taky. Lizzy, já bych tě nikdy nevyměnil, přísahám. Miluju tě, prosím řekni že mi odpouštíš," dořekl jsem a ukápla mi jedna neposedná slza z oka. Lizzy ke mně došla a otřela mi slzu.
„Harry věřím ti. Jen taky pochop mě. Není to pro mě snadné, když si celý svět myslí, že mě podvádíš. Strašně jsi mi chyběl a to to nebyl ani den," usmála se a obejmula mě. Nemohl jsem uvěřit tomu co slyším, ona mi fakt odpustila. Obmotal jsem kolem ní ruce a pořádně jí stiskl.
„Moc mě to mrzí. Ty mě ještě víc, hledal jsem tě. Byl jsem u tvé mamky a u Liama," pořád jsem jí držel.
„Jo, já vím. Máma mi volala, a byla jsem u Kate když jsi tam byl," koukla se mi do očí a usmála se.
„Ty jsi tam byla? A proč jsi nevylezla," odtáhl jsem jí od sebe.
„Protože jsem tě nejdřív nechtěla vidět, ale pak mi volala máma a řekla mi že jsi byl u ní a že jsi vypadal strašně smutně. Taky mi říkala, že nemám všemu věřit a že novináři si rádi vymýšlí, prostě všechno co jsem si měla uvědomit sama. A pak jsem tě slyšela u Kate a Liam mi říkal, že jsi tam byl asi pět minut a pak jsi hned přišel a byl tam s nimi. Tak jsem se rozhodla, že půjdu za tebou, protože jsi mi strašně chyběl," stoupla si na špičky a dala mi pusu. Já ji chytnul pod koleny a vzal jí do náručí. Donesl jsem jí do postele a lehl si vedle ní.
„Slib mi prosím, že už nikdy nebudeš brečet. Trhá mi to srdce," dal jsem jí pusu na čelo.
„Jenom když mi k tomu nedáš důvod," zasmála se a přitulila se ke mně.