27

463 54 0
                                    

„Překvápko!" křikl ode dveří známý hlas, na čež jsem polibek přerušil, ale pevně jsem ji objal.

„Je tady někdo?" zavolal druhý hlas a už jsem viděl jejich hlavy, jak nakukují do ovýváku.

„Čau brácho!" křikl Luke a běžel k nám.

„Asi, měl bych vás představit, že?" zeptal jsem se.

„No, bylo by to fajn," usmál se Ash a sedl si do křesla.

„Um, kluci, tohle je Den, moje holka," špitl jsem a políbil jsem ji na tvář.

„Těší mě," pošeptala a nervózně koukla na kluky, kteří tam seděli s otevřenou pusou.

„Jak dlouho jsme byli pryč?" zeptal se Luke a koukl na Ashtona.

„Já, ugh, potřebuju to rozdýchat," špitl Ashton a přesunul se na sedačku vedle Luka, na kterého si lehl.

„Proč se tolik divíte?" vykulil jsem oči.

„Nikdy jsi neměl holku, fajn, asi jednou nebo dvakrát, prostě teď dlouho nic a sotva přijedeme domů, tak to na nás vybalíš," odpověděl Luke.

„Já vím, jednou to prostě muselo přijít," pošeptal jsem.

„Hele Den pojď k nám," pousmál se Ashton a znovu se zhoupl do sedu.

Ta chvíli nervózně koukla, ale nakonec šla k nim a oba dva ji pevně objali, ulevilo se mi.

„Jsme rádi, že jsi tady, Calum vypadá fakt dobře," pošeptal Ash.

„Jo, chyběl nám ten starý usměvavý kluk," odpověděl Luke.

„Děkujeme," naznal Ash.

„Kluci nechte toho, jsem pořád stejný," pousmál jsem se.

„Calume, buď zticha, vždyť jsi se chtěl zabít!" vyjekl Luke.

„Co?!" zeptala se zmateně Den.

I might be in love with fan. // calum hoodKde žijí příběhy. Začni objevovat