FAME

-part 28-

Před několika málo minutami skončil koncert a my máme pouhých deset minut abysme se převlékli a nasedli do svých tour busů směr letiště. Díkybohu cesta z arény na letište trvá jen něco okolo deseti minut takže to budeme stíhat akorát. Já už jsem těměř nachystaná. Už je jen potřeba abych si udělala culík,oblečení z koncertu poskládala do tašky a můžu vyrazit za kluky do tour busu.

,,Už jsme měli v plánu ti ujet!" řekne naoko dramaticky Zayn. ,,Nechápu co vám holkám tak trvá." dodá Harry. ,,My holky se chceme líbít drahoušku." odbiju Harryho nacož se kluci uchechtnou a Harrymu tím tak lehce klesne ego ikdyž myslím,že ne o moc. ,,Tak co? Těšíš se do Mexika?" ptá se mě Niall vedle kterého jsem si sedla. ,,Ani nevíš jak moc." odpovím mu zasněně. ,,Budou tam žhavý Mexičanky,kdo by se netěšil?" vplete se do naší konverzace Harry se svou jak jinak než perverzní poznámkou. ,,Tohle slyšíme pokaždý ty Cassanovo. V Paříži jsou žhavý Pařížanky,v Kanadě žhavý Kanaďanky. Kolik z nich jsi už dostal?" začne Harryho provokovat Louis. ,,Náhodou jedna holka v LA mi dala její číslo." naparuje se Harry. ,,A už si jí volal?" zeptá se zvědavě Liam. ,,Harry Styles nikdy nevolá první." řekne Harry nanejvíc důležitě. ,,Aha a jak se ti ta holka má dovolat když si jí nedal tvoje číslo?" zeptám se nechápavě. ,,O tom jsem nepřemýšlel." řekne zadumaně Harry. ,,A co ty Lindy? Budeš hledat svýho žhavýho Mexičana?" dloubne mě laškovně
do ramene Louis. ,,Myslím,že to bez svýho 'žhavýho' mexičana zvládnu." odpovím Louisovi pobaveně. ,,Můžete se chystat k odchodu. Už parkuju. Užíjte si let." zavolá na nás řidič tour busu Peter a my ho uposlechneme. Vezmeme si všechny tašky nebo spíš já si vezmu pouze psaníčko ve kterém mám mobil se sluchátky a peněženku a spolu s Louisem výjdeme z tour busu. Před tour busem nás ale čeká menší překvapení,nebo spíš dvě překvapení. Davy fanynek se během několika málo vteřin nashromáždili kolem celého tour busu a my tak neměli jedinou šanci dostat se bez ochranky do haly letiště. Ta druhá věc byla vyšilující Paul,který hlásal že nám za pět minut odlétá letadlo takže nám nezbývalo nic jiného než se co nejrychleji rozběhnout do letištní haly.

,,Ještě,že mají chlapi z ochranky takovou kondičku." řekne udýchaně Louis když se dostaneme konečně do letištní haly. ,,Pojď musíme stihnout letadlo." řekne Louis a natahuje ke mě ruku. ,,A co kluci? Nemůžeme je tu nechat." řeknu. ,,Paul dostal kluky pravděpodobně už do letadla. To mi tu takhle vyvádíme." ukáže na nás dva a já si povzdychnu. Proč nemůže alespoň jednou něco vyjít podle plánu bez jediného problému? Tohle opravdu nikdy nepochopím. ,,Lindy už nemůžeme dál čekat,pojď prosím." řekne už trochu nervózně,popadne moji ruku a rozeběhneme se k východu odkud má letět naše letadlo. Pozitivní bylo alespoň to,že muž z ochranky nevím zda to byl Rob nebo Chris neustále to pletu ukázal jakousi kartičku letištnímu personálu a ti nás díky tomu nemuseli prohledávat zda náhodou nejsme teroristi. Zkuste si představit Louise nebo mě jako teroristy. Nepředstavitelné že?

,,Dáte si něco slečno?" ptá se mě mile letuška. S Louisem jsme na poslední chvíli letadlo stihli a nyní jsme v polovině letu. Podle pilota bysme měli v Mexiku přistát za zhruba hodinu a půl což budou dvě hodiny ráno. ,,Obyčejnou vodu prosím." poprosím ji a vezmu si od ní kelímek s vodou. Napiju se a kelímek si položím na malý stolek. Na to že je teď půl jedné ráno a většina posátky letadla už spí nejsem vůbec unavená. Mám takový pocit,že se prospím na vysluněné pláži kde aspoň chytnu i nějaký bronz. Začínám se celkem nudit. Ann která sedí vedle mě zprava a Melissa která sedí zleva,obě poklidně spí a já si tak nemám s kým povídat. Po chvilce přemýšlení si z psaníčka vytáhnu svůj mobil,který odemknu a kliknu na tu nejvíce návykovou hru,kterou už sice hraje méně lidí,ale mě pořád baví a navíc bych se jinak nejspíše unudila. Subway Surfers. Nic jiného v mobilu taky nemám takže si musím vystačit se Subwayem.