She... | h.s., n.h. | cz DOKONČENO

Last Kiss

Ellen

Věděla jsem, že před odjezdem si jde Niall něco vyřídit do města tak jsem to využila na... Dejme tomu malý pokec s Harrym.

Došli jsme do pokoje, který sdílel s Louisem a posadili se na jeho postel.

"Harry, chtěla jsem se ti omluvit za to, že jsem ti nikdy na nic neodpověděla, víš... Ty tvoje twenty a tak. Doufala jsem, že... Že na mě časem prostě zapomeneš. A hlavně jsem si vůbec nemyslela, že by ses do mě mohl zamilovat," povzdechla jsem si a dívala se na své ruce založené v klíně.

"Spíš bych se ti chtěl omluvit já," projel si rukou nervózně vlasy, "teď když se na to podívám zpětně... Připadám si trochu jak nějakej zoufalej stalker."

"Bylo to celkem roztomilý," uchechtla jsem se a cítila se trochu nepohodlně v téhle situaci, "až na to jak si na mě všechny Directionerky ukazovali s něčím jako 'není to náhodou ona?' když jsem ještě měla fialové vlasy.

"Tak proto ses nechala přebarvit?" ušklíbnul se trochu.

"Jeden z důvodů," zasmála jsem se, "další pak je, že s žádnou barvou nevydržím moc dlouho, zase už plánuju změnu."

"Všechno na tobě bude vypadat skvěle."

Tahle konverzace mi přišla na jednu stranu upřímná, ale na druhou taky příšerně strojená. Prostě to nebylo to o čem jsme oba chtěli mluvit.

"Víš..." začal a já cítila, že se konečně dostaneme k jádru, "Pořád jsem se přes tebe úplně nedostal, ale vím že máš vlastní život a nejspíš i přítele a tak."

"To je vlastně jedna z věcí o které jsem s tebou chtěla mluvit. Já..." nervózně jsem si skousla ret přetřený jen jahoda-kiwi EOSem, "Chodím s Niallem a moc ho miluju," vysypala jsem ze sebe.

Harry na mě chvilku překvapeně koukala, ale pak zavřel oči a zatřepal hlavou, chápavě se na mě podíval: "Věděl jsem, že si Niall někoho našel, byl posledních pár dní jako vyměněnej. A jestli to jsi ty..." zhluboka se nadechnul, "Tak je to ten nejšťastnější parchant na světě," sladce se usmál a já nemohla jinak než ho obejmout.

"Jsem tak ráda, že to chápeš! A hlavně že už to konečně víš."

"Je jen jedna věc, kterou bych od tebe naposledy chtěl," podíval se mi hluboce, prosebně, do očí, "poslední polibek, na rozloučenou. Čekám na něj poslední rok."

Nadechl a jsem se a nevěděla jestli dělám správně.

"Myslím, že je to to nejmenší co ti můžu dát."

Natáhla jsem ruku k jeho krku a lehce si ho přitáhla, zatímco on mě vzal za pas. Naše rty se dotkly a já zahlédla jak Harry pevněji zavřel oči a zpod jednoho víčka mu vyklouzla malá slzyčka. V té chvíli jsem věděla, že to není chyba, Harry tohle rozloučení potřebuje. Pohla jsem rty proti těm jeho, byly suché, ale hřejivé. Taky pohnul rty a lehce vydechnul. Víc se na mě přitisknul, ale nesnažil se dostat do mých úst.

Najednou se rozletěly dveře: "Harry, musíme- Doprdele!" zamrzla postava s blond vlasy. Já a Harry jsme on sebe okamžitě odskočily.