Secret Love JB|FF [Dokončeno]

Jsem kokot

Justin

Stál jsem před jejím pokojem a přemýšlel jestli tam mám jít nebo ne. Co když mě vyhodí? No to je jedno. Zaklepal jsem a vešel dovnitř. Seděla na posteli a před sebou měla krabici plnou fotek. Zvedla ke mě pohled a v jejích očích byly slzy. Plakala kvůli mě? Pokud ano tak se zničím. Nechci aby kvůli mě plakala. Sednul jsem si k ní na poslet a všiml si že na těch fotkách jsme mi dva, Ren a Ryan a někdy i rodiče. "Proč si je teď prohlížíš?" Vzal jsem jí jednu fotku z ruky a uklidil jí zpět. "Nevím, jen asi chci aby můj největší problém byl jaké šaty mám obléct Barbie když mi bylo 7." Řekla a já jí dal ruku kolem ramen a přitiskl si jí k sobě.

Otočila ke mě hlavu a naše obličeje od sebe byli pár milimetrů. Mám ji políbit? Nemám ji políbit? Ptal jsem se sám sebe, ale ona to udělala první. Zase jsem měl ty její dokonalé rty na mých. Z toho polibku jsme cítit potřebu a lásku. Miluje mě? Nejsem si tím jistej, ale podle toho co říkala dole Ryanovi vím, že mě má ráda. Ale jak dlouho už to trvá? "Jak dlouho už mě máš ráda?" Vylítlo ze mě bez přemýšlení. Ona se zarazila. "J-jak o tom víš?" Zakoktala se jak byla nervózní. "Slyšel jsem jak to říkáš Ryanovi." Ona se rychle zvedla z postele a přešla k oknu. "Jo mám tě ráda jako kamaráda." Začali si pohrávat s vlasy. Takže lže. Tohle dělá vždy když lže. "Víš že poznám když lžeš že?" Ona si hned s vlasama hrát přestala a otočila se ke mě. "Jo mám tě ráda. Tak a teď můžeš jít a vykecat to všem." Řekla a rychle odešla do koupelny. Chtěl jsem jít za níc ale zamkla se. "Niff?" Bouchl jsem jemně do dveří. "Jdi pryč! Nechci s tebou mluvit." Slyšel jsem její roztřesený hlas. "Hlavně neplakej prosím." Řekl jsem jí. "Jdi pryč Justine. Nechci s tebou mluvit ani tě vidět." Tohle trochu bolelo, ale ani tak se nevzdám. "Nikam nejdu." Křikl jsem zase. "Prosím Justine."

"Dobře." Zamumlal jsem a vydal se pryč z jejího pokoje. Proč jsem jí sakra nedokázal říct, že jí mám taky rád? Jsem hroznej vůl. Sešel jsem dolů a hned si vzal Ryana sebou. "Co se děje Jussy?" Zeptal se. "Mám jí rád." Přiznal jsem mu a on se jen usmál. "Tak do toho běž jí to říct." Poplácal mě ponramenu a táhl ke schodům. "No to je právě to. Nedokážu jí to říct. A stejně mi nebude věřit. Myslí si že nejsem schopnej mít někoho rád." Přiznal jsem a on si oddechl. "Tak s váma dvěma to ještě bude na dlouhou trať. Někdo zazvonil a já jelikož byl na odchodu tak jsem otevřel a za dveřma stál Lukas. "Je v pokoji." Odsekl jsem jim nenávistně a vydal se domů.

Jeniffer

Dveře od mého pokoje se zase otevřeli, ale už jsem na něj dnes neměla sílu. "Jenn?" Promluvil hlas mého nejlepší a to už jsem z koupelny vylezla. Hned jsem mu skočila okolo krku a rozbrečela se ještě víc. "Copak se stalo honey?" Hladil mě po zádech. "Když já ho mámntak strašně moc ráda." Zavzlykala jsem. "Koho? Justina?" Zeptal se a já ien zamručela na souhlas. "Konečně jsi mi to přiznala." Uchechtl se a pustil mě na zem. "Cože?" Nechápala jsem. "Bylo to na tobě poznat. Ty tvoje pohledy na něj nešli přehlédnout. Jsi do něj zamilovaná."
"Ne zamilovaná do něj opravdu nejsem." Určitě ne, ale co když? Ne Jeniffer určitě do něj nejsi zamilovaná. Ale jsem si jistá na 100%? Jo musím si bejt jistá. Ne nejsem si jistá. "A teď nad tím usilovně přemýšlíš a dochází ti že mám pravdu." Zavrčela jsem a složila hlavu do dlaní. "Já nevím jestli jsem do něj zamilovaná. A i kdybych byla tak je mi to akorát bude lámat srdce když ho uvidím s jinejma holkama." Přiznala jsem a on se jen smutně usmál. "Neboj jednou si najdeš kluka, kterej tě bude mioovat nejvíc na světě." Pohladil mě po ramenu a já se na něj usmála. Objala jsem ho, ale když jsem se odtahovala tak mě zastavil a naše rty od sebe byli pár milimetrů. Co to sakra děláme? Vždyť je to můj nejlepší kamarád. Ani jsem se nenadála a jeho rty byli na mých. Jsou tak měkké, ale Justin má měkčí rty. Nevím co mě to napadlo, ale spolupracovala jsem s ním. Po chvíli jsme zapojili i jazyky a já si to užívala. Byla jsem ne Lukasovi vyskočená a on mi mačkal zadek.

"Ségra je tu Malia!" Zařval Ren a mi se od sebe hned odtrhli. Seskčil jsem z něj a upravila si tričko. "To co se tady teď stalo, tady taky zůstane jasný?" Lukas jen přikývl a Mal zrovna vešla ke mě do pokoje. "Ten tvůj brácha je tak otravnej. Co se vám stalo?" Zeptala se když nás viděla. "Ále Lukas mi vyprávěl vtip a já dostala záchvat smíchu." Zalhala jsem. "A já dostal výbuch smíchu z ní." Zalhal pro změnu zase Lukas.

Mal zrocna odešla na záchod a já na svých rtech zase cítilabty jeho. "Co to děláš Lukasi?" Zeptala jsem se ho nechápavě. "Potřebuju tě." Zamumlal. "Ale co Mal?" On si jen povzdech. "Je to moje kamarádka, ale ty..." nedokřekl to protože mě znovu políbil a já spolupracovala. Žádal mě o vstup a ten jsem mu povolila. Nevím co to dělám, ale třeba díky němu dokážu zapomenout ma Justina. Sedla jsem si na něj obkročmo a cítila jak se munv kalhotech tvoří boule.

Slyšela jsem zajíknutí a uviděla Mal jak si drží pusu a z očí jí tečou potoky slz. Do prdele. Ona se hned rozběhla pryč, ale než jsem stačila cokoliv udělat tak nasedala do svého auta a odjížděla. "Sakra jsem kráva." Zaklela jsem. "Co se jí stalo?" Zeptal se mě brácha. "Vyděla mě líbat se s Lukasem." Přiznala jsem a ona zalapal po dechu. "Nic neříkej."

Justin

Viděl jsem jak jí Lukas políbil a mě v tu chvíli puklo srdce. Nemůžu jí nic vyčítat. Můžu si za to akorát sám. Kdybych řekl, že jí mám taky rád tak jsem tam místo něj byl nejspíš já. Jsem kokot.

Názor? Snad se líbí

Love you
-Denny