"Konečně poslední hodina" pomyslel jsem si. Ano, já Kamil jsem žákem 9.A a momentálně přečkávám poslední hodinu tohoto dne. Je matika a hlava mi už od začátku pořád těžkne a těžkne. Učitel diktuje příklady v hypnotickém rytmu: "Patnáct x na třetí y z na čtvrtou lomeno pět x na pátou y z." Už mi to hlava nebere a místo srozumitelných slov slyším pouze šum. Můj kamarád mumlá nějakou nesrozumitelnou hatmatilku. Vypadá to že si šluknul více houbiček než normálně. Najednou se od katedry ozve zvýšený hlas: "Přestaňte vysílat!" Trochu jsem se lekl ale asi za minutu už mi hlava zase klesala. Dneska jsem se probudil už ve 4 hodiny ráno. Oči se mi klížily a těžkly. Najednou do třídy vtrhávají skřeti s plazmopalama. Zajmuli učitele a odnášejí ho svázaného do kabinetu vedle. Zbytek šedozelené fantasy hordy se sci-fi nádobíčkem obkličuje mé spolužáky. Já vyskočím na lavici a s trojitým saltem jsem přeskočil linii skřetů. Jednoho z nich jsem omráčil a ukradl mu plazmopal. A potom se to vezlo. Skřeti jeden po druhém padaly pod mou salvou. Když byli do jednoho na zemi, přišla mi naproti nejhezčí holka ze třídy a vroucně mě políbila. Já, který jsem se citíl stejně jako James Bond který zachránil nebohou krásku před gangstery, jsem jí bez mrknutí oka a bez nejmenšího zaváhání polibek opětoval. Byli jsme na sebe přicuclí, až do té doby, dokud mne jeden skřet nezačal zezadu mlátit učebnicí a hlasem dost podobnému učitelovu křičel: Vstávej Kamile a jdi k tabuli!!!!" Pak jsem se probudil. Učitel rozčílen stál nade mnou a holka s kterou jsem se líbal seděla v lavici a nekrytě se mi smála. "Asi bych neměl koukat na Pána prstenů a zárověň na Star Wars." pomyslel jsem si.
YOU ARE READING
Fejetony
Short StoryFejton, krátké pojednání, většinou vtipné. Tato kniha se bude plnit právě těmito příbehy.Doufám že se vám bude líbit. Že se nad ní zasmějete, poslzíte,(i když to zrovna u mé tvorby asi ne) a nebo se zamyslíte. Je možné že jste už něco podobného zaži...