Já ti věřila!

Třiadvacátá zpráva

Z pohledu Marcuse:

,,Marcu!! Vstávej! Zaspali jsme!'' vzbudil mě hlas Kirs.
Je tak roztomilá, když mě budí.
,,Dobré ránko,'' pověděl jsem, když jsem po chvilce otevřel oči.
,,Konečně! Už je po devátý."
,,Chceš jít do školy?" zeptal jsem se jí, protože já jsem ztratil zájem tam dnes jít. ,,Budu mít průšvih. Musím."
,,Nebudeš. Slibuju," řekl jsem a natáhl se k ní.
,,Tak co budeme dělat?" prohodila po krátkém přemýšlení. ,,Dá se toho dělat spousta," pověděl jsem s úsměvem.
,,A když vyškrtneš všechny prasárny, tak zbývá co?" zeptala se mě a já se začal dusit smíchy. ,,V tom případě nezbývá skoro nic," odvětil jsem.

,,Co si dáš k snídani?" optala se mě. ,,Kávu,'' 
,,Dobře, dal by sis wafle?"
,,Jasně," kývl jsem a ona zašla zadělat těsto.

,,Jsou výborné!'' pochválil jsem čerstvé wafle s borůvkami a šlehačkou. ,,Děkuju.''

********************

Rozhodli jsme se, že se půjdeme projít ven.
Prošli jsme klidnou čtvrť, kde bydlí Kirs a poté zahnuli do města. Tady to žije. No tak aby ne, centrum Houstonu je tím populární.
Cestou jsme se stavili do Starbucks na kávu. Když jsme dopili, šli jsme k nákupnímu parku.
Myslel jsme, že to tam jen projdeme, protože je to rychlejší než podchod. Jenže Kirs uviděla krásný kabát, který prostě ,,musela" mít! Říkala, že si ho zajde koupit zítra, aby ho nemusela tahat. Díkybohu.

,,Čau Kirsten!'' zvolala nějaká dívka na druhé straně ulice. ,,Proč jsi nebyla ve škole?!" začala hulákat.
,,Hmm,'' řekla a pošeptala mi, ať zrychlím. Když nás doběhla ta holka, myslím že jí oslovila Beth, tak mě Kirs představila. Vcelku milá holka, říkal jsem si.
,,Proč nejsi ve škole?" ptala se jí Kirs. ,,Šla jsem dříve. Jdu k lékaři,'' pověděla Beth. ,,Proč je támhle i Susanina parta?"
,,Nevím. Radši běžte, taky musím jít. Ahoj,'' rozloučila se s námi a my se rozešli směrem domů.

,,Crrr!''
,,Kirs, někdo ti volá,'' řekl jsem rychle. Vyndala si mobil a zvedla ho.

,,Ahoj mami...no já nevím...protože...promiň...já jsem s kamarádem...ale tak mi to prosím omluv...jo, slibuju...díky! Ahoj,'' vyslechl jsem, jak Kirs mluvila s její mamkou.
,,To byla mamka,'' pověděla.
,,Je vše v pohodě?'' optal jsem se jí. ,,Jo, můžem jít.''