Nice dream

*Vánoční bonus*

//Ahojky!
Tak mě tak napadlo, že bych vám mohla napsat takový vánoční bonus :)
Aneb Vánoce u točení :)
Tak, tady je :)
Jinak, od teď nejspíš budu psát z různých pohledů... Bude se to dělat nejspíš lépe. Ale vždy napíšu :)//

Vendy

Ráno jsem se vzbudila, kupodivu do prázdného karavanu. Trochu jsem toho zalitovala. Zvykla jsem si na každoranní přítomnost někoho z nich.

Pak jsem se zarazila. Za dveřmi byly slyšet tiché hlasy. Znělo to, jako by mě nechtěli probudit. Hrábla jsem pod polštář pro telefon a podívala se na hodiny. Nic zvláštního, osm ráno. Pak mě ale zaujal datum

25. prosince 2015

Jsou Vánoce!

Tiše jsem zavýskla. Vůbec jsem to netušila!

V tom se otevřely dveře a dovnitř se nasypala celá naše squadra s veselým křikem. Musela jsme se rozesmát.

_____________________________________________________________

Je to krása.

Někdo vyzdobil náš černej velkej stan. Veprostřed stál obrovský stromeček sladěný do kýčovitě stříbrné a červené barvy. Ale bylo to roztomilé. A pod tím? Dárky. Fakt hodně dárků.

Zezadu mě do zad někdo šťouchnul a objevil se tam Luke.

,,To koukáš, co?" usmíval se na mě a já si poprvé všimla malých jiskřiček v jeho očích. Docela se mi to líbilo.

Jak a o čem to tady sakra přemýšlím? Rychle jsem zaklepala hlavou a úsměv opětovala.

,,To teda koukám. Ani jsem nevěděla, že jsou Vánoce. Ubíhá to. Ani nemám pro nikoho dárek," úsměv mi trochu povadl.

,,Ale Vánoce jsou i o tom být spolu. Jsme jedna velká rodina. Máme se rádi, nebo ne?" Jak to udělal, že ten úsměv ještě prohloubil?

Jen jsem stála a připitoměle se usmívala na jeho mizející záda. Jaktože jsem si toho nikdy nevšimla? Měla bych se asi schladit.

Vydala jsem se k prostřenému stolu. Bylo tom jídlo. Fakt hodně jídla. Od nějakého kluka jsem se dozvěděla, že letos se bude prostírat v českém stylu.

Vybrala jsem si nápoj, co se jmenoval Kofola. V zápětí se zamnou objevil Tom s děsivým vánočním svetrem a foťákem v rukou. Ten svetr měl na sobě sobíky a těm blikal nos.

,,Veselé Vánoce! Všem veselé Vánoce!" obejmul mě a zase letěl vřískat dál. Mimoděk jsem se usmála. Bylo to krásný. Vánoční atmosféra sálala z každého. Poprvé po dlouhé době jsem se cítila pěkně. Mezi přáteli, mezi lidmi, kteří mě mají rádi.

Cítila jsem na tváři, jak mi mimoděk stekla slza. Rychle jsem ji otřela.

,,Tak, kdo chce dáreček? Hohoho!" na stole stála nějaká osoba s povědomým hlasem. A pak mi to došlo. To je Rob. Stál na stole převlečený v santovském obleku a rozhazoval dárky. Začala jsem se smát. Dárek přistál i u mě. Vthla jsem se do rozbalování.

Po krátkém a úspěšném boji s papírem jsem objevila, co je jeho obsahem. Na světlo světa se dostala čelenka s dvěma malými sobíky.

,,Veselé Vánoce," objevil se vedle mě z nenadání Luke. Věnovala jsem mu úsměv. Vzal mi čelenku z rukou a nasadil mi ji na hlavu. Chvíli jsme na sebe hleděli. Z očí do očí. Měl nádherné oči. ODrážel se v nich snad celý svět.

Náš dlouhý pohled ale přerušila černá hlava Toma.

,,Co vy dvě hrdličky tady tak sami? Veselte se! Vánoce jsou jednou v roce!" vesele nás objal. Byla jsem rudá až na zadku. Z rozpaků mě dostala další hlava, tentokrát slámové barvy. Jeremy.

,,Group hug!" zařval a obejmul naši tříčlenou skupinku. Pak jsem ale přestala sledovat, kolik lidí v tom chumlu vlastně bylo. Jediné, co vím je, že to bylo fakt dlouhé.

-------------------------------------------------------------------------------------------

Byl to krásný den. Teď ležím v posteli a přemýšlím. Mám ty lidi ráda. Vedle mé postele spokojeně oddechoval Tom s Lukem a Jeremym. Jako vždycky.

Se spokojeným úsměvem na tváři jsem pomalu usnula.

//Doufám, že se bonus líbil. Vlastně je i trochu důležitý :D Zanechte prosím vote, nebo komentář. Hodně mě to nakopne do dalšího psaní :)

Veselé Vánoce všem :)//