Osudové prázdniny [DOKONČENO]

3. Pátrání

Rozhodla jsem se pro hotel.
Chtěla jsem přece začít žít nový život!

Sedla jsem si na lavičku na nádraží. Připojila se na WiFi
a už jsem hledala.
Po marném hledání jsem nic nenašla, jako by mi v tom

chtěl osud zabránit...

,Dobře zkusím jinou taktiku, řekla jsem si.

Šla jsem se vyptávat lidí, obře přiznávám není
to ten nejlepší způsob jak něco zjistit, ale co jsem měla dělat?

„Dobrý den, promiňte, ale nevíte o nějakém hotelu poblíž?" zeptala jsem
se neznámého muže a zamrkala na něj.

„Ano vím, v Arstotzce je jen jeden hotel!" řekl s usměvem

,Tak takhle se to čte ,,artožka,, hmm je to zajímavé jméno, pomyslela jsem si.

„Moc vám děkuji a mohl by jste mě tam nasměrovat?"
potom mi začal nudně popisovat cestu a já se to snažila ...
Moc mi to nešlo.

Tak jo teď jsem na autobusové zastávce a kam že to mám jet?

Moje paměť je mizerná a já to vím...