Me and my football star *POZASTAVENO*

Kapitola 5

Chvíli na to už jsme zastavovali na rohu jedné ulice. Kavárna tam ale žádná nebyla.

,,Angee,potřebuji s tebou mluvit." Zaskočila mě.
,,Co se děje?"
,,Pan Blatter je hodně důležitá osoba. Jsou po něm ve značné míře novináři. Nejvíce teď před mistrovstvím.Jste jeho hosti,takže po vás půjdou taky." Hodili na desce ukazovali právě za 5 minut 2 hodiny.
,,A pro mě z toho plyne co?"

,,Pro tebe z toho plyne to,že se budeš muset naučit pár zásad..."

Sue mě podrobně seznámila,co všechno by se v případě setkání s novináři,kteří vás nenechají ani projít,mělo dělat.. Dobře,novináři jsou vážně slizcí čumilové a hlavně otravní na miliardu otázek. Teď už to vím. Na schůzce jsem se dozvěděla,že bude ples.. Miluju plesy. Stavili jsme se pro peníze do hotelu a jeli do centra Ria na obří nákupy. Prošli jsme snad každý obchod ve městě. A jak jinak,ty nejkrásnější modré šaty byli v posledním obchodě.(Viz obrázek)

Když jsme přijeli zpět na hotel,šli jsme se Sue každá na svůj apartmán. Úpravy na ples nám zabrali neskutečně moc času. Z hotelu jsme vyjížděli těsně před 7 hodinou.

,,Sue? Jak dlouho trvá cesta do sálu?" 

,,Možná tak 20 minut." Došlo mi,že už teď jedeme pozdě.
,,No to bude táta nadšený,že jedeme pozdě." 

,,Klid. Ty největší hvězdy přijíždí vždy nejpozději."
,,Cože?" Zasmála jsem se.

,,Pochopíš časem." Odvětila. Za necelých 20 minut jsme byli u vchodu do sálu.Zařadili jsme se do front aut a limuzín. Když jsme konečně přišli na řadu portýr nám otevřel dveře. Opět nemluvil špatně anglicky. Vyšli jsme po vysokých schodech až ke vchodu,kde kontrolovali pozvánky.

,,Sue,já nemám pozvánku." Zarazila jsem se.

,,Klid. Když jsi se mnou,tak nic nepotřebuješ." Usmála se na mě.

,,Pozvánky." Zarazil nás vysoký muž,takový typický bodyguard. Sue vytáhla průkazku a ukázala mu ji.

,,A ona?" Ukázal na mě až mi to bylo odporný.

,,Je tu se mnou." Ujistila ho. 

Vlezli jsme do místnosti před sálem.. Tahle místnost byla strašně dlouhá. Byl tam bar i šatny. Naštěstí jsme se Sue měli jenom takzvané psaníčka,takže jsme si je mohli nechat u sebe. Pokračovali jsme dále do sálu. Všude bylo všechno krásně nazdobené. Vylezli jsme nad sálem u schodů. Vedli dolů a byly mramorově bílé. Rozhlédla jsem se po sále. Uviděla jsem mého tátu a s ním i pana Blattera. Když jsem se rozhlédla pořádně uviděla jsem hromadu fotbalistů,které jsem znala matně z televize. Sešli jsme schody dolů až k tátovi.

,,Jdete pozdě!" Sjel pan Blatter Sue.

,,Omlouvám se.Byl provoz." Sotva to dořekla,přišel k panu Blatterovi neznámý muž a něco mu pošeptal. Pan Blatter mu též něco pošeptal.

,,Omluvte mě. Pane Charlesy můžete jít se mnou? Na projev?" Odešel i s tátou. Se Sue jsme se posadili k přidělenému stolu. Světla ztemněla. Všichni v sále zpozorněli. Pan Blatter vystoupil na postavené pódium kousek od našeho stolu.

,,Vítám vás na plese na počest pana Charlese a jeho dcery Angely." Začal.

,,Nyní předám slovo panu Charlesovi a poté i jeho dceři." Leknutím jsem nadskočila. Jeho dceři? S tím jsem nepočítala a nikdo se ani nezmínil.
,,Sue? Já a projev? Co to mám znamenat?!" Zahrnula jsem ji dotazy.

,,Klid. Jen tam přijdeš,řekneš pár vět co se týče tohohle výletu se a tradá dolů." Snažila se mě uklidnit. Ovšem,to se jí nedařilo. Mé vnitřní já zachvátilo paniku. Než jsem se nadála spustil se hromadný všech přítomných. Koukala jsem směrem k pódiu a zjistila,že táta už dávno domluvil. Sue mě vzala jako malou holku a vystrčila mě na pódium. Pocity v tu chvíli? Žádný.Když jsem přišla k projevnímu stolku,táta mi předal mikrofon a usmál se na mě. Zhluboka jsem se nadechla.

,,Ahoj,já jsem Angela a jsem moc ráda,že tu dnes můžu být s vámi. Sem do Ria jsem vždy moc chtěla. Konečně se mi splnil můj dlouholetý sen." Znovu jsem se nadechla a pokračovala.

,,Tenhle měsíc pro nás všechny bude až moc náročný,ale já věřím,že se to zvládne. Nakonec chci říct jen ať vyhraje ten nejlepší." Ukončila jsem svůj proslov. Ozval se bouřlivý potlesk,někteří i pískali. Slezla jsem z pódia ještě celá roztřesená.

,,Vidíš,ani to nebolelo." Pochválila mě Sue.

,,Takovýhle šok už nikdy víc." Upozornila jsem ji.

,,Neboj." Ujistila mě.

,,Teď už jsem si 100% jistej.."ozval se táta. ,,Že jsi moje dcera. Takovej proslov z místa."
,,Tati! Nech toho!" Usmála jsem se. Už jsem se neklepala a byla jsem v pohodě. Světla se opět rozsvítila a začala hrát hudba. Někteří šli tancovat a jiní se zase cpali jídlem.

,,Pojď,provedu tě a seznámím." Sue už mě zase odváděla,sotva jsem se stihla napít.Po nějakém čase se okolo nás začal ochomýtat nějaký kluk. No,vlastně ani nevím,co to bylo zač. Hodněkrát za ten večer kolem prošel. Bylo mi to trochu podezřelé. Po nějaké době jsem se chystala pomalu k odchodu ze sálu,neboť jsem měla velkou žízeň. Na cestu ke stolu kolem nás zase prošel,a to nejméně 3x.

,,Sue?" Obrátila jsem se na ni.

,,Ano?"
,,Prosím tě,tamhle ten klučina.."ukázala jsem na něj ,,co je to zač?" Zeptala jsem se ji nejistě.
,,To je Lionel..! Pojď,seznámím tě." Usmála se na mě.

Tadáááá... Ano,jsem nehorázně hrozná,protože se mi to nepodařilo přepsat skoro půl roku,ale nakonec jsem se překonala a napsala jsem konečně další část... Hurá..  Nebudu vám slibovat,že přidám další část co nejdřív,všichni víme,jak příšerná vlastně jsem.. :D :P Každopádně,doufám,že se vám nová část líbila..:) Chtěla bych ji věnovat mé nejlepší kamarádce Adelce.. <3 A mému miláčkovi,který mě ve psaní vždycky podporuje.. <3