Kapitola 2

442 20 5
                                    

V pokoji jsem si zapnula notebook,abych mohla ještě pokecat s kamarádkou,která bude mojí zástupkyní ve skupině po dobu mé nepřítomnosti.Nevím,jak to zvládnu. Nedokážu být bez sportu a zpěvu.Každý týden máme vystoupení. Nechci se moc vychloubat,ale beze mně to moc nezvládají. Je nás celkem 18 i semnou. 12 kluků a 6 holek. Je to až neuvěřitelný kolik kluků chce zpívat. Okolo 8 jsem vypla notebook a uklidila ho do tašky,protože jsem si ho brala sebou. Vanu jsem si mezitím napustila. Vlezla jsem do vyhřáté koupelny,svlékla se,sepla si vlasy a vlezla do vany. Naneštěstí jsem v té vaně i usla. Probudilo mě až bouchání na dveře. Rychle jsem vylezla,hodila na sebe župan a vylezla z koupelny.

,,Angee,máš 10 hodin,víš,že v té vaně nemáš ležet tak dlouho." Napomenula mě mamka.

,,Promiň."

,,To je v pohodě. Tak dobrou." Dala mi pusu na tvář.

,,Dobrou." 

V pokoji jsem si hned vylezla do patra do postele a okamžitě usnula. Měla jsem náročný den.

Ráno mě vzbudil otravný budík,který teď slavnostně zvonil,že je 8 hodin.

,,Panebože!" Vylétla jsem z postele. Vyběhla jsem z pokoje a hned vlítla do koupelny.

,,Angelo,co se děje?" Zabouchala mi mamka na dveře koupelny.

,,Nic. Jen už to zase vidím. Nic nestihnu." Otevřela jsem dveře koupelny.

,,Hlavně klid." Odešla po schodech dolů. Zavřela jsem dveře.

,,Fajn." Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Začala jsem se upravovat. V 8:45 jsem vylezla z koupelny. Kvapně jsem seběhla schody, proběhla velkou vstupní halou až do kuchyně,kde už voněla káva.

,,Dobré ráno." Pozdravila jsem všechny a každému dala pusu. Sedli jsme ke stou a pustili se do jídla. Táta už byl ve smokingu a jedl pomalu,za to já do sebe jídlo házela extrémně rychle.

,,Tati? Ty jedeš v tomhle?" Divila jsem se.

,,Jo,a ty v tomhle?" Pousmál se nad mým "převlekem". Byla jsem v županu. 

,,Ha,ha,ha." Zasmála jsem se ironicky. Kousla jsem si naposledy do chleba a už zase běžela nahoru. Když jsem se přiřítila do pokoje přes židli jsem měla přehozené černé tílko a sukni. Rychle jsem se do toho oblékla. Než jsem se nadála přišlo loučení.

,,Dej tam na sebe pozor! Bude tam hodně fanoušků,tak ať se ti nic nestane." Poučovala mě mamka.

,,Dám na sebe pozor." Objala jsem ji a dala ji pusu na tvář. Když jsem se otočila na svou sestru,šibalsky se na mě dívala.

,,Co je?" Zeptala jsem se překvapeně.

,,Nic." Začala se smát. Zakroutila jsem hlavou a objala ji. Nastoupila jsem do přistaveného auta. Zamávala naposledy rodince,tedy její zbylé části. Odjeli jsme na letiště. V 10 jsme přijeli. Vyndali kufry a nandali je na vozík. Vjeli jsme do haly. Lidí tu bylo opravdu hodně. Prošli jsme letištní kontrolu,a pak už jenom čekali na odlet. Před 12 hodinou pro nás přišla letuška a odvedla nás k letadlu. Šli jsme dlouhou halou,pak prošli východem až na letištní plochu. Nikdy jsem takhle blízko letadlo neviděla.

,,Páni!!" Otáčela jsem se všemožnými směry. Došli jsme až k soukromému letadlu. Z něj vedly bílé schůdky. Dobře,musím uznat,že jsem si připadala jako dcera prezidenta. Vylezla jsem za tátou po schodech nahoru. V letadle byly kožené sedačky a spousta místa. Zabrala jsem si místo s největším prostorem. V kožených sedačkách se sedělo úplně bombově. Vytáhla jsem notebook,zatímco táta něco domlouval.Pár minut na to jsme už vzlétali. Létání mi nějak extra nevadí. Někdy kolem 6 večer jsme dostali jídlo.  Ryba... Čekala bych daleko horší jídlo  letadle. Přísun pití jsme měli stále. Vzhledem k tomu,že jsme tam měli připojení k internetu,tak jsem se ani nenudila. Kolem 8 hodiny večer jsem začínala být unavená,a proto jsem do 15 minut usnula.

,,Zlato,vstávej." Probudil mě táta.

,,Co je?" Byla jsem rozvalená v sedačce a taky rozespalá.

,,Už jsme v Brazílii." Pousmál se na mě. Rychle jsem se podívala z okénka.A fakt. Letiště bylo osvětlené. Zabalila jsem si svých pár věcí a vylezla z letadla. V Riu bylo celkem teplo,ale příjemné teplo. Sešla jsem schůdky,před nimiž už stály naše kufry. Můj táta měl jeden obrovský kufr,a tak mi pomohl s těmi mými.

,,Vítám vás v Riu!" Přívítala nás jedna slečna,když jsme vylezli před letiště.Byla vysoká,hubená. Její černé rovné vlasy ji sahali do půli zad. Na sobě měla úzké černé jeany a bílé tílko. Podala nám ruce a představila se.

,,,Jsem slečna Sue Mckanzyová. Druhá osobní asistentka pana Blattera a budu vaší průvodkyní po celý váš pobyt." Byla tak dokonale upravená.


Achooooj... :3 Tak po dlouhé době nová kapitola. Je toho teď moc. Problémy doma atd... :) Prosím o votes a koments.. :) :3 <3


Me and my football star *POZASTAVENO*Where stories live. Discover now