NOVÝ OSUD [ONE DIRECTION]

27.NEČEKANÁ SITUACE

Probouzím se za úsvitu. Opatrně slézám ze stromu a rozhlížím se jestli není poblíž nějaký splátce. Poté beru své zbraně a vyrážím na lov vítězů z druhého kraje.
Muselo být kolem poledne, protože se objevil znovu blesk a mě došlo, že aréna musí být pravidelně postavená. Stejně jako hodiny. Usmívám se nad touhle novou informací a pokračuji po stopě, kterou zanechali vítězové, kteří byli momentálně na mén seznamu mrtvích.
Nacházím je, jak se nad něčím dohadují. Žena ke mně stojí zády, tak neváhám a střílím ji šíp do zad. Ona padá k zemi a muž se rozhlíží okolo. Já jsem se zatím přemístila za jeho záda a vrhla na něj nůž, který se mu zabodl do hlavy. Okamžitě zazněl výstřel z děla ohlašující jeho smrt. Neváhám a přicházím k ženě, která ještě žila. Vytrhávám ji svůj šíp ze zad a otáčím ji na záda. Uchopím do ruky nůž, kterým jsem zabila jejího společníka a nemilosrdně ji podřezávám hrdlo. Když se ozývá dělo, kráčím zpátky k pláži, kde jsem věděla, že se budou zdržovat ostatní vítězové.
Moje úvaha byla správná, vidím Harryho kudrnatou hlavu a další tři vítěze, kteři s ním jistě byli ve spojenectví. Přicház neslyšně k jejich táboru a zaposlouchám se do jejich rozhovoru.
"Takže o půlnoci pomocí drátu, zavedeme elektřinu do vody a do vlhkého písku. To zabije zbylé profíky.", říkal zrovna muž, o kterém jsem věděla, že je ze třetího kraje.
"Nelíbí se mi představa toho, že to zabije moji sestru," namítl Harry a já se usmála. On měl o mě pořád starost.
"To ona se od tebe oddělila, takže to je její problém, ne tvůj," odsekne žena ze sedmého kraje a já se musím v duchu smát nad jejím podceněním moji osoby.
"Odejdeme se setměním, měli by jsme si odpočinout," oznámil ten muž a skutečně on i ta žena ulehají ke spánku a Harry hlídá.
Ano mohla bych je zabít, ale nechtěla jsem ublížit Harrymu. Stejně zbývájí už jen oni, on a já. Ostatní jsou mrtví.
Se setmění se přesouvají ke stromu, kam měl zasáhnout blesk. Nenápadně je následuji a následně pozoruji vítěze ze trojky, jak nějakým drátem omotává strom. Zhruva v jedenáct posílá tu ženu, aby odnesla zbytek drátu do vody. Neváhám a sleduji ji. Asi o sto metrů dál ji usmrcuji svým šípem do lebky. Pak se vracím zpátky ke stromu, kde čekají muža Harry. Ozývá se dělo a na nebi se objevují obrazy vítězů, které jsem zabila, včetně té ženy ze sedmičky.
Harry si toho všiml a já v jeho očích uviděla strach. Muž mezitím přivázl jiný konec drátu k noži a když se shylovalo k blesku, hodil jej na silové pole, které bylo okolo arény. Objevil se blesk, který ho porazil k zemi a Harry nevěděl, co má dělat. V ten moment jsem neváhala. Pochopila jsem mužův úmysl a napodobila jsem ho. Harry mě chtěl zastavit, ale já ho odstrčila za sebe a vystřelila šíp s drátem k silovému poli, zrovna, když z nebe letěl blesk. Ozvala se rána a ostrovní aréna se začala hroutit k zemi. Zpětný ráz mě odhodil na Harryho a než jsem ztratila vědomí, uslyšela jsem jeho hlas, jak mi šeptá: "Vrátíme se domů.". Následně mě pohlcuje tma.

Máte tu další díl a snad se vám líbí. Chtěla bych vás upozornit na to, že se schyluje k velkému finále. ;)