20. SPOJENCI

181 11 1
                                    

Zajeli jsme výtahem do našeho střešního patra a hned jsme začali rozebírat první dojmy z ostatních. Liam, Louis, Zayn i Niall byli stejného názoru, že by jsme si měli najít nějaké spojence. Harry si to začínal myslet taky, ale já byla zásadně proti. Nechtěla jsem, aby se stalo to co s Rúth. Nechci to prožívat znovu. To už bych nezvládla.

"Kluci, vy mě nepřemluvíte. Já žádné spojence nechci a za tím si stojím!", řekla jsem jim rázně a oni už do mě nerýpali. Byla jsem ráda, že to nechali být a já jsem spíš přemýšlela, jak budu schopna zabít tolik lidí a ochráním Harryho. Musela jsem se na to psychicky připravit. SNažila jsem se usnout, ale moc se mi to nedařilo. Opět se mi vrátily noční můry z první arény a proto jsem nemohla spát. Zvedla jsem se proto ze své postele a šla za Niallem. Za normálních okolností jsem chodila za Harrym, ale teď jsem si chtěla Nialla užít dokud můžu.

Zaklepala jsem na dveře a pak opatrně proklouzla k němu. Jak jsem předpokládala, taky nespal. Když mě uviděl, usmál se a posunul se v posteli, aby jsem si tam mohla vlést taky. Beze slov jsem se k němu přitulila a během pěti minut spokojeně usnula v jeho teplém náručí. Tentokrát už bez nočních můr.

Ráno jsem se probudila dřív než Niall a využila toho. Opatrně, aby jsem ho nevzbudila, jsem vyklouzla z jeho pokoje do toho svého. Oblékla jsem se do předem nachystaného oblečení. Pak jsem se šla nasnídat a čekala jsem na ostatní. Všichni přišli za okamžik a já čekala až se nají, potom promluvil Liam:"Dobře tedy. Dneska začíná trénink a opakuji, aby jste si našli spojence. Vím, že jsi Lily jasně říkala, že žádné spojence nechceš, ale musíš si uvědomit, že jestli nikoho mít nebudete, tak po vás půjdou hned a zabijou vás během pár hodin."

"Liame jestli mě chceš nějak donutit, aby jsem chtěla mít nějaké spojence, tak musíš ty i kluci vědět, že je to předem prohraný boj. Když si za něčím stojím, tak mi nikdo můj názor nevyvrátíte.", řekla jsem jim a zvedla se. Odešla jsem k výtahu. Slyšela jsem, jak ještě Harry něco klukům říká a pak jak jde za mnou. Dělala jsem, že ho ignoruju.

Dojeli jsme do haly jako poslední. Zařadila jsem se s Harrym do řady a vyslechla si s ostatními pokyny k výcviku, pak jsem se přesunula k prvnímu stanovišti, které jsem uviděla. Nevnímala jsem, jestli jde Harry se mnou nebo ne. Chvíli jsem strávila u stanoviště maskování a pak se přesunula ke stanovišti rozdělávání ohně, kde se trápili splátci ze trojky. Od pohledu se mi zdáli milí. S nimi jsem tam také chvíli strávila a docela jsem si s nimi i rozumněla. Rozhodla jsem se, že půjdu nějak vybít tu nepříjemnou náladu. Zamířila jsem k lukostřelbě. Bylo jedno jestli se budu předvádět nebo ne. Stejně už všichni věděli, že umím dobře střílet.

Vzala jsem si luk a šípy a šla jsem do místnosti, která byla speciálně určená pro střelbu. Nastavila jsem si tam nejtěžší obtížnost a začala. Díky plnému soustředění na střílení jsem se odreagovala. Dokázala jsem střelit vždy naprosto přesně a bez jediné chyby. Byla jsem sama na ssebe pyšná. Když jsem skončila, podívala jsem se ke dveřím od místnosti a uviděla, že tam stojí polovina splátců včetně Harryho a uznale si mě prohlíží. Bylo mi jasné, že po tomhle mém výstupu budeme mít od všech nabídku na spojenectví.





Konečně je tu další díl. Nějak jsem ho dokázala sepsat, tak se omlouvám za případné chyby. Jako obvykle budu ráda za vaše názory a votes. ;)

NOVÝ OSUD      [ONE DIRECTION]Where stories live. Discover now