NOVÝ OSUD [ONE DIRECTION]

23. NECHTĚNÍ SPOJENCI

Rozhlížela jsem se kolem sebe a snažila se rychle najít pohledem Harryho, ale nikde jsem ho neviděla. Musel být na druhé straně za rohem Hojnosti. Podívala jsem se na vodu kolem sebe a usmála se. Ještě že umím plavat. Jakmile zazněla siréna, skočila jsem do vody a plavala směr roh Hojnosti. Dorazila jsem tam jako první. Popadla jsem luk a dva toulce s šípy. Chtěla jsem vzít i pro Harryho, ale vyrušil mě splátce ze čtvrtého kraje Peter. Držel trojzubec a byl připravený ho hodit. Já jsem nabila luk a zamířila na něj.
"Hele uklidni se Styles. Jsem tvůj spojenec.", řekl mi a ukázal mi Liamův náramek.
"K zemi!", zakřičel pal ještě na mě a zabil splátce z šestého kraje.
Rozhodla jsem se teď neřešit, že nám kluci zařídili spojence a raději jsem řekla:"Ty mě kryj, já se jdu podívat po Harrym.". Peter přikývl a oba jsme začali obcházet roh. Většina splátců ještě stála na plošinách a já se v duchu tomu smála. Byla výhoda mít tátu, který mě naučil plavat.
Harryho jsem uviděla na druhé straně, jak ve vodě bojuje s jedním splátcem z pětky. Oba se na malý okamžik potopili pod vodu a když zaznělo dělo, dostala jsem strach, že je Harry mrtvý, ale díky bohu, se jeho kudrnatá hlava objevila nad hladinou a plavala k nám. Pomohla jsem mu nahoru a objala ho.
"Nechte toho vy dva. Musíme si vzít to nejdůležitější a zmizet odtud," řekl Peter a já Harryho pustila.
"Máš pravdu Petere. Vezmeme si zbraně a mizíme, stejně tu nic jiného není," přikývla jsem a podala svůj luk Harrymu a sama jsem si vzala jiný. Harry si vzal taky dva toulce a společně s Peterem a jeho spojenkyní z jeho kraje jsme se vydali do džungle, která se rozprostřívala okolo vodní ploch, na které jsme začínali. Peterova spojenkyně se jmenovala Max a i když byla stará, tak byla chytrá, všimla jsem si toho ve Výcvikovém centru.
Snad celý den jsme se plahočili džunglí než jsme se zastavili, aby jsme si odpočinuli a já využila příležizosti, aby jsem se zeptala:"Jak se stalo, že jste našimi spojenci?". Peter se na mě podíval a odpověděl:"Normálním způsobem. Liam a Niall usoudili, že budete potřebovat spojence a podle toho, co říkali, tak ty jsi až moc tvrdohlavá než aby jsi si sehnala spojence sama."
"Ty jsi o tom věděl?", otočila jsem se na Harryho a ten se zarazil.
"Možná jsem o tom něco věděl, ale netušil jsem komu řeknou, vím jen to, že něco domlouval Liam s Niallem a něco Zayn s Louisem.", přiznal Harry a já si uvědomila, podle Harryho výrazu, že můj pohled může vraždit.
"Tím mi chceš říct, že oni nejsou našimi jedinými spojenci?", zavrčela jsem a Harry raději jen přikývl. Naštvaně jsem se podívala směrem, kde jsem si myslela, že je kamera a přímo do ní jsem řekla:"Jestli se z té arény dostanu živá, tak si tohle s váma ještě vyřídím." Věděla jsem, že ti čtyři teď stojí u obrazovky a mají ty svoje pohledy, které jasně říkali, že mi má slova věří.

Hned takhle brzo tu máte další kapitolu a snad je spokojenost, kdyby nebyla, tak se ozvěte, já vám hlavu neutrhnu ;)