Obstacles

KAPITOLA 8: Hovor

ARIANA'S POV: 

Volal mi Zayn. Okamžitě mi vyschlo v krku. Proč mi sakra volal zrovna on? Zayn? Vždyť Pezz má taky moje číslo.  

"Ahoj?" zeptala jsem se debilně. 

"A-ahoj," uslyšela jsem jeho hlas. "Perrie je ve sprše." odmlčel se. 

"Aha." pokývala jsem hlavou. Začala jsem přecházet po pokoji. "A co já s tím?"  

"Ni-nic." vykoktal.  

"Okey, tak mi řekni co chceš, chci jít totiž spát."  

"Ja-jasně," opět vykoktal. "Potřeboval jsem s tebou mluvit."  

"Hmm... a o čem?"  

"No... potřeboval bych s tebou mluvit o svých pocitech." zamumlal, ale já tomu rozuměla.  

"Co jsou tvé pocity zač?" utahovala jsem si z něj. 

"Hej! To se dozvíš, až si dáme spycha. Třeba zítra? To jsem ještě v L.A., a ty taky."  

"Jo, ale jdu do studia, musím nahrát písničky na album." namítla jsem.  

"A nejde to přesunout?" zaklel. 

"Ne." spíš šlo o to že já se s ním sejít nechtěla. Musela jsem lhát, že to nejde zrušit.  

"Aha, týden strávím v Londýně s Pezz, rodinou a přáteli a pak jedu s kapelou na koncert do New Orleans, takže se chci sejít co nejdřív." řekl. 

"Já taky jedu příští týden do New Orleans, mam tam Meet & Greet." usmála jsem se pro sebe. 

"Kdy přesně?" vyzvídal.  

"8.6.2013, sobota."  

"To máme ten koncert! Tedy v pátek, ale v neděli jedeme pryč." vykřikl. 

"Jo, aha, ale neřvi mi do ucha, bolí to," vynadala jsem mu. "Já přijedu v sobotu ráno, dopoledne mám v plánu rozhovory, odpoledne Meet & Greet a večer mam volno. Odjíždim v neděli ráno." 

"Super, já taky!" zasmál se. "Tak tedy v sobotu v 19.00?"  

"Platí." řekla jsem unaveně a zívla jsem. 

"Pak ti pošlu mapu, kde se sejdeme. Vypadá to, že jsi unavená. Dobrou noc." 

"Jo, to jsem. Díky, tobě taky. Dobrou'' znova jsem zívla. 

Znova se jen zasmál. "Dobrou noc a sladký sny." pak zavěsil.  

Položila jsem iPhone na stolek, zhasla jsem lampičku a během chvíle jsem se ponořila do říše snů.

ZAYN'S POV: 

"Dobrou noc a sladké sny." řekl jsem a zavěsil jsem. Sedl jsem si na postel a čekal jsem až Pezz konečně vyleze ze sprchy. 

Otevřeli se koupelnové dveře krémové barvy, ze kterých vyběhla Pezz. Blond vlasy jí bláznivě létali kolem hlavy.  

"Můžeš do sprchy." usmála se na mě a zalezla si pod peřinu. 

"Už jdu." zamumlal jsem. 

"Kdo ti volal?" vyzvídala. 

"Ále, někdo po mě chce rozhovor." zalhal jsem. 

"Aha." řekla jen a zachumlala se do peřin. 

Šel jsem do koupelny a zavřel jsem dveře. Udělal jsem dobře, že jsem Arianu pozval na "rande"? Nevím ani, co ke mě cítí ona. Tohle se bude vyvíjet fakt hustě...