New Beginning || Drarry ✓

16. kapitola

Draco mlčel. Až po dlouhé chvíli ticha se opatrně nadechl a i přes zimu, která mu byla, se s Harrym zastavil uprostřed tmavého parku.

„Harry já..." kousl se do rtu a snažil se potlačit slzy. Předtím sice hrál, že už je zase v pohodě, ale sám moc dobře věděl, že Nevilla bude rozdýchávat ještě dlouho. Jedna věc byla, že dokázal Harryho líbat a nechat se jím objímat, ale druhá byla s ním začít hned vztah. „Já ještě nemůžu..." zavrtěl nakonec hlavou se sklopeným pohled.

Neviděl tak bolest v Harryho očích. „Proč?" zeptal se ten tiše.

Draco si povzdechl. „Je to prostě... moc rychlé. Před chvíli jsem zjistil, že mě můj milující přítel podváděl s nějakou ženskou z ministerstva, a i když se snažím to přejít, jít dál a hrát, že je vše v pořádku, tak to není v pořádku. Bolí to a nejde to jen tak zahodit. Byl sem s ním skoro čtyři roky, Harry," zvedl Draco pohled k Harryho očím a pohladil ho po tváři. „Dej mi čas, ano? Prosím. Je to to jediné, co po tobě žádám..."

Tentokrát mlčel Harry. „Dobře," vydechl nakonec. „Takže... Mám přestat s polibky a tak?"

Draco se smutně pousmál. „Pusu ještě přežiju." Sám se natáhl a jemně Harryho políbil na rty s dlaněmi na jeho červených tvářích.

„Takže pusu mám dovolenou?" zeptal se tiše Harry se rty na těch Dracových.

Blonďák se odtáhl. „Ano. Ale nepřeháněj to, prosím."

Harry se usmál. „A objetí?" přitáhl si za pas Draca k sobě a spojil ruce na zádech na jeho kříži.

„V rámci možností," přikývl Draco.

„Přátelské objetí."

„Něco takového..." zamumlal Draco s úsměvem na tváři i v očích. Měl pocit, že nebude trvat moc dlouho, než Harrymu naprosto podlehne. Harry byl totiž partner, jakého si vždycky přál po svém boku. Pozorný, laskavý, zábavný a milující. Se smyslem pro romantiku. „Můžeme jít? Začíná mi být zima."

Harry jako by se až teď probral. „Jistě, jdeme nebo mi zase ochoříš," přikývl a vzal opět Draca za ruku. Byl rád, když mu jí blonďák nevytrhnul.

„Co je to ochořet, Harry?"

Černovlásek se pousmál a chvíli mlčel, aby si v hlavě uchoval své jméno vycházející z Dracových úst. „To je to samé jako onemocnět. Nechci, abys měl zase chřipku."

„Aha," zvedl Draco koutek úst a nechal se dovést v tichosti opět až do Harryho bytu. V teple si ze sebe sundal kabát a boty a podrbal mezi ušima Andyho, který je přišel přivítat. „Ahoj bělouši," nedokázal si pomoct a usmál se.

Harry nad ním zavrtěl hlavou a též psa poplácal po hlavě. Poté následoval Draca do obýváku. „Dáš si něco nebo chceš jít už spát?"

„Půjdu si lehnout, děkuju," přikývl Draco a rozešel do ke dveřím do koupelny. Rychle se osprchoval, umyl si vlasy příjemně vonícím šampónem a navlékl se do Harryho trička. „Dobrou noc," popřál černovláskovi, když kolem něho procházel.

„Dobrou, hezký sny." Slyšel ještě Draco, než za sebou zavřel dveře a zahrabal se na své polovině pod peřinu. Až poté nechal slzám volno a nechal je v tichosti stékat po svých tvářích. Potřeboval to ze sebe dostat.

Až po dlouhé době usnul.

Když se ráno probudil, nemohl jinak, než blaženě nasát tu příjemnou vůni, která byla všude kolem něho. Vonělo to jako... Harryho sprcháč.

Draco prudce otevřel oči a zadíval se na své vlastní vyděšené oči v zrcadle na skříni. Ležel na boku a kolem pasu ho objímala silná ruka. Za jeho hlavou vyčuhovaly černé rozcuchané vlasy a na zátylku ho lechtal teplý dech.

Nemohl jinak, než se lehce pousmát. Harry byl prostě nepoučitelný a jak to tak vypadalo, tak zřejmě i hodně unavený. Ještě se za tu dobu nestalo, že by se Draco probudil dříve, než černovlásek. Rozhodl se toho tedy využít a velice opatrně ze sebe se skousnutým rtem sundal snědou ruku a poté ještě opatrněji opustil postel.

Harry se naštěstí neprobudil a jen místo něho objal jeho polštář. Draco nad tím zavrtěl hlavou. Na tohle by si opravdu dokázal zvyknout velice rychle. Byl si ale vědom jednoho důležitého faktu.

Až vyřeší případ, bude se muset vrátit, jinak by na Harryho upozornil a to on nechtěl.

Kousl se do vnitřku tváře a jen tak bosky v tričku a boxerkách opustil vyhřátou ložnici.

„Nazdar, psisko!" S úsměvem podrbal Andyho čekajícího za dveřmi mezi ušima a přesunul se i se psem do kuchyně. „Ty mi asi nepovíš, co Harry rád snídá, co?"

Andy ale k jeho překvapení jako by mu rozuměl a přešel k ledničce, do které šťouchl nosem.

Draco vyklenul vysoko obočí, ale stejně k zařízení přešel a otevřel ho. Pes hned na to strčil do ledničky hlavu a povytáhl balený salám. Když se na Draca opět zadíval, olízl si jazykem čenich.

Draco zavrtěl hlavou. „Kamaráde, proč mně přijde, že vlastně mi ukazuješ, co bys rád ty?" založil si Draco ruce na prsou a Andy zastříhal ušima. „Víš co? Uděláme něco, co zvládnu i já, co myslíš?" zastrčil Draco salám zpět. Nakrájet chleba pro něho totiž byl nadlidský úkol. Nikdy nechápal, jak ho Harry může nakrájet rovný.

Andy zklamaně zakňučel a Draco se na oplátku tiše zasmál. Poté z lednice vytáhl ovoce, které Harry přivezl z nákupu.

To psa už zřejmě nezajímalo, protože se odploužil do svého pelechu, kde si lehl a sledoval každý Dracův pohyb svýma modrýma očima.

Draco si mezitím vše hezky vyskládal na linku a sáhl po menším noži, aby kdyžtak řezné rány nebyly tak hluboké a vážné. Poté se dal do krájené veškerého ovoce. Ani nevěděl, co krájí, ale poznal mezitím kiwi, maliny a ostružiny. To bylo vše. Nejvíce se pral s něčím červeným, co kolem sebe mělo něco zeleného a tvrdého. Jen doufal, že si tím Harry nepoškodí zuby.

Když to vše měl, hezky to namíchal a poté nandal do menší mističky.

„Co tady vyvádíš?" ozval se mu za zády smíchem podbarvený hlas.

Draco sebou prudce cuknul. „Máš štěstí, že už nemám v ruce ten nůž!" otočil se na Harryho s mírným úsměvem a podal mu do ruky vidličku. „Snídaně," řekl jen.

Harry překvapeně zamrkal a zadíval se na vrchovatou misku. „Aha, děkuju," řekl, ale poté se zarazil na něčem očima a začal se tiše smát.

„Co je?" optal se Draco nejistě.

Harry nabodl na vidličku to červené cosi s tvrdou zelení okolo a dal to Dracovi před oči. „Víš, co to je?"

Draco se zatvářil dost nejistě. „Ne...?"

Harry se znovu tiše zachechtal. „To je meloun Draco a ta slupka, tak ta tam rozhodně nepatří."

______________________________

Ahojky!

Tak dneska tu máme díl tohoto a to bude asi zase vše na celý týden minimálně. Zítra začínám s učením, takže počítám, že mám na týden vystaráno. Hrůza děs... :(

Doufám teda, že se vám díl líbil. Věnovaný je opět všem, kdo po sobě zanechali minule památku! :)

Jinak se omlouvám všem, které jsem zklamala, ale nebojte, ono to zas tak horké nebude. :D Slibuju. :D

Tak zatím,

PisálekMaty