8.- meh

367 24 0
                                    

*opět a zas, ta hovadina v médiích nemá nic s ničím dočinění. já prostě zbožňuju bangtan.*

Spánek selhal. Usnula jsem tak na patnáct minut, protože se vlastně nic nezměnilo. Venku bylo téměř stejné světlo a u sousedů se pořád svítilo, a to mi spánek znemožňovalo.
Pochopte, mně by stačilo, kdybych pořádně natáhla ruku, vyklonila se z okna, a jsem v sousedovic domě.
Předtím mi to nějak nevadilo (to se mi nechtělo spát), ale teď jsem si připadala jako bohyně pomsty.
Otevřela jsem okno a zaklepala na skleněnou tabulku sousedů.
Malém jsem spadla, když se k parapetu jako namydlený blesk na kolečkové židli, přihnal jeden z těch dvou magorů, které z nějakého důvodu pořád potkávám.
,,Mohl by si zhasnout to světlo? Nebo si aspoň zatáhnout závěsy? Nemůžu spát!,'' řekla jsem hned.
,,Jasně. Ale počkej chvíli. Našla jsi kromě té ruky ještě nějakou část těla? Třeba nohu, hlavu, další ruku..,'' vypočítával. Teď mi došlo, že je to Stiles.
Zavrtěla jsem hlavou.
,,A vůbec, co ti do toho je? Jsi snad nějakej policajt?,'' odfrkla jsem.
,,Ne, ale můj táta je. Shodou náhod, dokonce sheriff,'' ušklíbl se.
,,Páni, to je tak hrozně zajímavé. Mohl by si teda něco udělat s tím světlem?,'' zeptala jsem se znovu.
,,Dobrá, dobrá! Jak jsi říkala, že se to jmenuješ? Leila?,'' chtěl vědět.
,,Linnea. Na shledanou, Stilesi!,'' rozloučila jsem se otráveně.
Nakonec ten génius ty závěsy zatáhl, takže jsem mohla jít spát.

Opět jsem se objevila uprostřed černoty.
,,Panebože, ty snad neděláš nic jiného, než že spíš! Nemůžeš být chvilku vzhůru?!,'' stěžovala si Tenebris.
,,Dej mi svátek! To kvůli tobě se nikdy pořádně nevyspím!,'' opáčila jsem jedovatě.
,,Proč jsi šla spát? Mohla, jsi se bavit se Stilesem! Nikoho tu neznáš a mohla si se socializivat! A ty mu jen nadáváš za to, že svítí!,'' pokárala mě Tenebris, jako by snad byla moje matka.
,,Prosím tě na kolenou, já chci jenom spát! Tak mě nechej snít, ano?,'' požádala jsem.
V tom se scéna snu úplně změnila.
Stála jsem v supermarketu.
Žasnu nad tím, jak omezená je originalita mého podvědomí.
Všude kolem běželi lidi, kteří měli místo hlav hodiny a pořád dokola opakovali: ,,Není čas! Není čas!''
No dobře, nějaké ty nápady jsem pobrala.
Chvilku jsem si tak chodila, ale pak jsem uklouzla, na něčem, co vypadalo jako rajský protlak.
Pletla jsem se. Byl to potok KoolAidu.
Ta řeka červené barvy, šla ze skladu. A to bych přece nebyla já, kdybych se tam nešla podívat, že?
Ale to co jsem spatřila, mi málem způsobilo infarkt.
Ta věc, kterou jsem měla za rajčatovou šťávu, byla krev, co se řinula z mrtvoly chlapce, kterému tak nějak scházela ruka. Abych byla přesná, někdo mu ji urval, protože to vypadalo čerstvem a neuvěřitelně to páchlo, i ve snu. A taky z toho tak nějak crčela krev, takže...
Chlapec mě vyvalené hnědé oči ve, kterých se mu dosud zračil strach. Měl porcelánově bílou kůži, slámově žluté vlasy a z úst mu tekla krev, která však už zaschla. Divila jsem se, že kolem něj neobletují mouchy.
Chtěla jsem být v šoku, bát se nebo křičet, ale nešlo to. Byla jsem tak otupělá, že jsem se na něj zvládla jen dívat.
Pak přišla policie.
,,Slečno? Slečno, jste v pořádku? Slyšíte mě? Haló?,'' opakoval nějaký strážník.
Neměla jsem se k odpovědi, prostě jsem jen zírala na toho kluka. Všimla jsem si, že na krku má pohmožděniny, jako by ho někdo škrtil. A druhou ruku měl rozsápanou tak, že šly vidět jeho kosti.
,,Slečno, slyšíte mě? Můžete mi říct, jak se jmenujete? Haló?,'' opakoval policista pořád dokola.
Chtěla jsem mu odpovědět, ale nenacházela jsem slova. Nemohla jsem mluvit. Prostě jsem jen na prázdno otevírala a zavírala pusu, jako ryba.

Probudila jsem se (alespoň myslím, že jsem spala...) na místě, které ani vzdáleně nepřipomínalo můj pokoj plný krabic.
To místo vypadalo jako policejní stanice.
A to mě přivádí k otázce, co dělám na policejní stanici?
,,Slečno? Můžete mi říct, jak se jmenujete?,'' ptal se nějaký chlápek, kterému mohlo být málo nad dvacet.
,,Jsem Linnea Argentová. Mohl byste mi říct, co tu dělám?,'' vyzvídala jsem zmateně.
,,Potulovala jste se po lese a nebyla jste schopna odpovídat na otázky. A taky jste našla tělo pohřešovaného chlapce,'' vysvětlil všechno policista, jako by popisoval naprosto normální událost.
Takže to nebyl sen...? Jak jsem se sakra dostala do lesa? Já nejsem náměsíčná!
V hlavě se mi rojilo spoustu otázek na které jsem chtěla znát odpovědi.
,,Aha...,''dostala jsem ze sebe. Na víc jsem se nezmohla.
,,Mohla byste mi dát telefonní číslo vašeho zákonného zástupce?,'' zeptal se ten chlapík.
,,Jistě. Číslo Jaquline Argentové je; 555 784 325,'' vychrlila jsem ze sebe.
,,Dobrá. Vydržte chvíli,'' usmál se a odešel k telefonu.
Zhluboka jsem dýchala a snažila se nepanikařit. A to šlo, vzhledem k situaci, velmi těžko.
Chvilku jsem prováděla dechová cvičení, ale pak jsem zaslechla rozhořčenou debatu z sheriffovy kanceláře.
,,...je blbost! Prostě šla lesem a našla ruku? Co mi to tu vyprávíš?! Tu holku našli uprostřed noci v lese, jek se sklání nad pohřešovaným klukem, který je už nějaký ten pátek mrtvý! Tak jako tak ji budeme muset vyslechnout!,''hulákal někdo, koho jsem měla za velkou autoritu, protože ten co s ním mluvil, odpověděl velmi podřízeně stylem: ,,Ano můj všemocný králi Vesmíru''.
,,O čem mluvíte?,'' zeptal se něčí energický hlas. Nějak jsem věděla, že je to Divný Týpek od sousedů.
No skvělý!
,,O té holce, která se potulovala v lese. Asi ve tvém věku. Zrzka,'' řekl ten Pan Autorita.
,,Ta co našla tu ruku?,'' vyzvídal Stiles.
,,Jak to víš?,'' nechápal Pan Autorita.
,,Se Scottem jsme ji potkali v lese. A navíc je to naše nová sousedka,''vysvětlil.
,,Počkej! Ta Argentová co ji Scott dneska nahlásil kvůli tomu ohni?,'' zděsil se Pan Autorita.
,,Možná...,''vysoukal ze sebe Stiles.
Ten Křivoksicht Scott mě nahlásil?! Parchant!
,,Každopádně na tom moc nezáleží. Scott to obvinění stáhl,'' dodal hned Autorita.
Díky bohu! Nechci mít na triku vraždu upálením!, ozvala se Tenebris. Musela jsem se zlomyslně ušklíbnout.
,,Výborně! Takže výslech nebude nutný, že?,'' chtěl vědět Stiles.
Pochybuju..., pomyslela jsem si, a kupodivu všech přítomných, jsem se nemýlila.
,,Obávám se, že slečna Argentová bude muset být vyslechnuta. Přece jen, chodila v noci po lese, nevnímala okolí a našla mrtvolu,'' prohlásil přiškrceně ten podřízený.
,,A byla obviněna ze žhářství,'' dodala nějaká žena. Nemám ji ráda.
,,A navíc,'' přitakal podřízený. Toho taky nenávidím.
,,Parrishi, dojděte pro ni. Nemám na tahle dohadování náladu,'' řekl unaveně Autorita.
,,Parrishi stůjte!,'' vyhrkl hned Stiles. Slyšela jsem, že se k zemi sesunuly nějaké věci. Podle zvuku nejspíš knížky nebo dokumenty.
,,Co zase, Stilesi?,'' zaskučel Autorita.
,,Tati, jen mě nechej s ní promluvit. Dej mi patnáct minut,'' vyjednával Stiles. Musím uznat, byla jsem mu vděčná.
,,Deset,'' opravil ho jeho otec . (Takže sheriff. O-ou)
,,Fajn,'' souhlasil Stiles a vyběhl ze dveří. Rozhlížel se kolem sebe a, když se jeho pohled zastavil na mně, vítězoslavně se usmál.
,,Linneo! Opět se setkáváme. Bohužel, ne v zrovna přívětivých podmínkách,'' uznal.
,,To mi povídej,'' přikývla jsem zbědovaně. Stiles se vedle mě sedl na židli.
,,Chtěl jsem se zeptat... co jsi dělala v tom lese? Chci to jen pochopit,''bránil se, když zaregistroval můj vražedný pohled.
,,Přijde ti snad že sakra vím kde jsem se tam vzala?? Prostě jsem šla spát, ale to víš. No, a pak jsem se nějak ocitla uprostřed lesa a, podle toho co jsem zaslechla z vaší debaty- ano,poslouchala jsem- jsem se skláněla nad mrtvolou pohřešovaného kluka, kterému patřila ta ruka,''vyprávěla jsem.
,,To poslední se rýmovalo,'' podotkl Stiles s úsměvem.
,,Proč se usmíváš?,'' nechápala jsem.
Usmívající se cizí lidi mě znervózňovali.
,,Jsi příjemná společnost, když pomineš, že můj otec tě má za kriminálnici,''odpověděl, stále z úsměvem.
,,Ty nejsi příjemná společnost, ani když pominu, že tě považuji za stalkera,''opáčila jsem, s co největším nezájmem v hlase.
,,To bolí. Já nejsem žádný stalker!,'' bránil se uraženě.
,,Vážně? No dobře, věřím ti, ale to jen z toho důvodu, že jsem si stoprocentně jistá tím, že by ses psychicky zhroutil, kdybych tě doopravdy obviňila ze zločinu, vzhledem k tomu že jsi pravděpodobně jedničkář a miláček rodičů,'' povolila jsem s protočením očí.
,,Až budu stalkovat příště, budu opatrnější. Nechceme přece, abych šel sedět,že ano?,'' ušklíbl se.
,,Hm, víc se snaž,'' pokývala jsem hlavou, přemýšlejíc nad svou obsesí se slovem *stalking*. Ta blbá anime mě fakt ničí.
,,Ale zpět k tématu. Jsi si jistá, že si nevěděla co děláš?,'' zeptal se znovu.
,,Jak říkám, šla jsem spát. A zdálo se mi, že jdu do supermarketu, kde jsem ve skladu našla tu mrtvolu. Nevím, co jsem dělala v lese. A už vůbec nechápu,kdy jsem se převlíkla,'' vyvalila jsem oči, když jsem si všimla, že mám modré džíny, černé tenisky, šedé třičko a bílou outdore bundu. Páni, nějak moc mi to myslí, když jsem náměsíčná. Ani, kdybych byla plně při smyslech by mě nenapadlo se převléct.
,,Wow. No, kdyby si z toho měla nějaké problémy, přimluvím se za tebe u táty,''mrkl Stiles.
,,Proč jsi ke mně tak hodný? Pořád tě jen urážím a mám sarkastické poznámky a ty se chováš, jako bych básnila o tom, jak ráda bych teď poslala do nějaké africké vesničky lék na Ebolu,'' nechápala jsem.
,,To s tím lékem na Ebolu je dobrý nápad. Ale chovám se tak k tobě, protože v té nemocnici si byla vážně milá, i když se Scott choval dost nepříčetně. Čekal jsem spíš, že začneš řvát jako by tě na nože brali,''objasnil.
Musela jsem se zasmát.
,,Ehm, vždyť jsem ho okřikla? Ale stejňe, šlo o Allison a tu má každý rád, takže jsem Scottovu reakci i chápala. A v tom lese... no, dost jsem se vás bála. Sorry, ale přiběhli jste, a ptali jste se mě na část těla pohřešovaného, kdo by od vás neutekl? A ze Scotta mám divnej pocit.''
Akorát jsem nevěděla, jak vysvětlit, že vím, že jeho kamarád je vlkodlak. Ví o tom Stiles? Měla bych mít ze Scotta strach? Asi nejdůležitější dotazy.
,,Jo, to v tom lese bylo divný, přiznávám,'' přiznal Stiles.
Chtěla jsem na to něco říct, ale někdo rychlostí světla rozrazil dveře stanice.
Teta.

yo.
proč jsou ty holky z těch love yourself highlight reel věcí tak strašně krásné????? im gay as fuck???
a proč to sakra taehyungovi tak sluší??? i feel attacked???
peace.

Fénix   ×TEEN WOLF FF× *editing*Where stories live. Discover now