Little secrets CZ

První

Je skoro s podivem jak rozlehlý může být jeden dům. Cindy o tom věděla svoje. Pomalu, s rozmyslem prošla labyrintem chodeb až ke schodům vedoucím do vstupní haly. Naposled se prohlédla v zrdcadle a s hlubokým nádechem otevřela dveře. Vstoupila do místnosti a ocitla se na malém balkonu, takže měla perfektní výhled na lidi pod ní.

Uprostřed haly stáli dva muži. Toho prvního znala, to byl její otec, ji však zaujal ten druhý. Byl asi stejně vysoký jako pan Dancroft a to už bylo co říct. Cindyin otec byl vždycky ve společnosti považován za snad až příliš vysokého, ale jeho host se mohl chlubit čímsi, čemu dívka říkala ideální výška. Na sobě měl jednoduchý černý oblek a pod ním bílou košili s límečkem.

To, co na něm však bylo nejzajmavější, byla jeho tvář. Byla dlouhá, protáhlá, v mnoha ohledech podobná tváři Cindyina otce. Výrazná brada, lícní kosti tak ostré, že by se na ně člověk bál sáhnout, aby se nepořezal a oči posazené tak akorát od sebe. Mírně kudrnaté vlasy mu padaly do čela a působily skoro až nevinným dojmem.

"Cindy, pojď za námi, musím ti někoho představit."

Pobídl ji její otec a dívka si až teď uvědomila, že na onoho muže civí. Zamrkala, trochu se usmála a sešla schody dolů. Přitom na sobě cítila pohled jejich nového hosta.

"Roberte, tohle je moje dcera, Cindy."

Řekl William a ten muž se mírně uklonil. Pořád však dívku pozoroval. Cindy došla až k němu a vykouzlila pukrle.

"Těší mě."

Řekla a usmála se ještě víc.

"Teď ale to důležitější. Cindy tohle je..."

Začal pan Dancroft ale nedořekl, protože ho Robert zastavil jediným pohybem paže. To ještě Cindy nikdy nezažila, protože zastavit jejího otce během řeči bylo prakticky nemožné.

"Rád bych se představil sám."

Když promluvil málem se jí zastavilo srdce. Ten hlas, hluboký, ale přesto ne hrubý, s typicky anglickým přízvukem.

"Jsem Robert. Robert Battle."

S posledním slovem uchopil její dlaň a sklonil se. Políbil ji na hřbet ruky a usmál se.

"Věřte mi, že potěšení je na mojí straně."

Pan Dancroft vypadal, že chtěl něco říct, ale nakonec se rozmyslel a neudělal to. Cindy se konečně vzpamatovala z onoho naprosto nečekaného dotyku a odpověděla.

"Takže vy tady zůstanete?"

Kývl. Ruce strčil do kapsy a znova se usmál. 

"Budu obchodovat s vaším otcem."

"A budete obchodovat vy s ním, nebo on s vámi?"

Možná jsem vám zapomněla říct, že krom toho, že je Cindy velmi krásná, byla i velmi chytrá. Robert na ni chvíli zíral a pak se usmál.

"To je velmi dobrá otázka."

"A odpověď?"

Těžko říct, co si o tom v tu chvíli myslel William, je velmi složité uhodnout. Robert trochu přimhouřil oči.

"Odpověď není tak jednoduchá jak se zdá. Klidně by se dalo říct, že obchodujeme spolu."

Cindy přikývla a pak trochu trhla hlavou.

"Moc ráda bych o tomto tématu debatovala dál, ale mám práci, takže jestli mě omluvíte, odešla bych."

 Trochu se uklonila, snad už jen ze zdvořilosti a otočila se. Pomalu odkráčela a přitom si dala záležet na tom, aby byl každičký její pohyb byl naprosto dokonalý. Ani nevěděla proč. Když za ní zapadly dveře, pan Dancroft zvedl obočí.

"Vy jste jí to neřekl?"

"Však vy taky ne."

Robert si skousl spodní ret a podepřel si bradu.

"Proč jste mi nedovolil jí říct pravdu?"

Zeptal se William a prsty si prohrábl vlasy. Doopravdy si byli velmi podobní. Robert se tajemně usmál.

"Malé tajemství často tříbí charakter."

"Vy nechcete, aby to věděla?"

"A vy jí to taky nepovíte. Prosím."

Pán domu přimhouřil oči.

"Mám lhát své dceři?"

"Nemusíte jí lhát, Williame. Jen jí zatajíte pravdu."

 A s těmito slovy se odebrali do pracovny, aby probrali jisté obchodní záležitosti.

Tak a je tu první kapitola. Na obrázku je Robert a kdyby vás zajímalo víc herců, stačí rozkliknout obsazení. :D