Bad Boy- DOKONČENO

4. Odpuštěno

POHLED DYLANA

Ráno jsem se probudil celkem brzy, u mě je to nezvyk, protože vždy zaspávám.

Oblékl jsem si bílé tílko, mám totiž svaly tak ať se ty buchty lepí ne?. Nejsem žádný svatý. Mám holky na jednu noc, tak stejně jako Justin a Ryan.

K tílku jsem si vzal černé uplé džíny. Bydlel jsem jen s mamkou, nikdy mi neřekla proč nemám tátu a to mě celkem štve. Nikdy jsem neměl nikoho kdo by mě učil hrát fotbal, kdo by mě učil balit holky. To vše jsem se musel naučit sám.

Vlastně s pomocí těch dvou blbečků. Beru je jako své bráchy. Jsme nejoblíbenější kluci na škole.

Vždy jsem chtěl mít sestřičku. Staral bych se o ní. Ten kdo by ji ublížil, tak bych si ho podal. Chtěl bych aby se mi vyplakala na rameno. Jenže jí nemám a ani nikdy jí mít nebudu.

V kuchyni jsem potkal mámu, něco sepisovala na papír. ,,Ahoj mami" řekl jsem a dal jí pusu na tvář.

Usmála se na mě, a dal sepisovala. ,,Copak píšeš?" zeptal jsem se jí.

,,To je překvapení" usmála se docela smutně? Co jí může být?.

..Tak já jdu do školy jo?" řekl jsem jí, když jsem si obouval boty. Dal jsem si koženou bundu, a vyšel jsem vstříc té mučírně.

Sedl jsem si vedle Justina, dali jsme si chlapský pozdrav. Těsně před zvoněním přišla do třídy Lucy. Nemůžu si pomoct, připadá mi jako by mi byla podobná.

Celou hodinu jsem po ní házel papírky se slovy děvko a taak. Dneska jsem neseděl před ní, učitelům je jedno s kým si sednu. I kdyby mi něco řekli, neudělal bych to.

Po škole

Všichni vyšli ze školy jen já a Ryan s Justinem jsme si počkali na tu krávu.

Zrovna šla ke skříňce, nikdo už nebyl ve škole. Učitelé už také jeli domů.

Ryan ji strhl za vlasy, neudržela stabilitu, a spadla na zem. ,,Co ode mě chcete furt?" zeptala se celkem klidným hlasem.

,,Nic. Měla by si chcípnout, nepatříš sem chápeš?. Jsi jen odpad. Nikdo tě nemá rád" řekl jsem jí, a za každou větou jsem do ní kopl. Nevím proč to dělám, baví mě to?. Ano baví.

Když už měla podle našeho gusta dost šel jsem domů. Rychle jsem vyběhl schody do pokoje, kde jsem se zamkl. Asi hodinu jsem hrál hry, než jsem slyšel hlasy ze zdola.

Že by mamka měla návštěvu?. Ze zvědavosti jsem šel dolů do obýváku, odkud vycházeli hlasy.

Viděl jsem tam sedět mámu jak Lucy ošetřovala rány. Měla jich víc než by jsme udělali mi, co znamená že ji ještě někdo musí bít.

Sedl jsem si do křesla a sledoval je. Když už to měli hotové řekla máma ,,Asi bych vám měla něco vysvětlit že?. A ty mi Lucy pak vysvětlíš od koho si tak domlácená.

,,Takže když mi bylo patnáct zamilovala jsem se do jednoho chlapce. Choval se jako andílek. Po dvou měsících jsem s ním začala chodit. Klapalo nám to. O 4 roky později se vše změnilo. Začal chlastat, byl to alkoholik. Když jsem neudělala co on si řekl, tak mě uhodil. Po roku jsem zjistila že jsem otěhotněla. Tátovi jsem to ještě neříkala. Po 4 měsících těhotenství mu přišlo divné že jsem prý jak balón. Řekla jsem mu že jsem těhotná. V klidu se zeptal na pohlaví. Řekla jsem mu že to bude holčička. Byl šťastný. Sice pořád mě bil, ale už to nebylo pěstí. Když byl porod tvůj táta spal doma. Nechtěla jsem s ním už žít, tak jsem přemluvila doktory ať mu napíšou dopis že jsem při porodu zemřela. A že mě rozprášili na louce. Táta jim to sežral. Vzal si holčičku domů. Od té doby jsem o ní nevěděla. Zůstal mi chlapeček. Starala jsem se o něj. Můj malý poklad. Pořád jsem ale musela myslet na moji malou holčičku, a proto jsem si řekla že ji napíšu dopis s adresou. Takže tady máte pravdu jak to všechno bylo. Dylane tohle je tvoje sestra Lucy, Lucy tohle je tvůj bratr Dylan" dopověděla máma. Chvíli jsem střebával její monolog co nám řekla.

Takže já mám sestřičku co jsem si vždy přál?. Já mlátil svojí sestru?. Koukl jsem se na ní. Vypadala příšerně. Po těle měla modřiny. Pod okem monokl.

Jsem takový kretén!. Čurák, bastard. Tohle nespravím jen omluvou.

,,Tak Lucy od čeho máš modřiny, a jak si vyrůstala beze mne?" zeptala se máma smutně.

,,Takže bydleli jsme v tom baráku, asi víš v jakém. Do sedmi let jsem měla život docela v pohodě. Jen po mě párkrát zařval. Od sedmi let jsem dostávala facky.

Jednou když mi bylo 12 jsem přišla ze školy. Zrovna nám učitelka dávala vysvědčení, měla jsem samé jedničky a jednu dvojku. Snažila jsem se. Opravdu moc. Chtěla jsem se tátovi nějak zalíbit aby mi aspoň řekl že jsem dobrá, nebo aspoň něco. Ale on? Seřval mě že mám dvojku, a to byla jeho první pěst která zasáhla mé břicho.

Když mi něco spadlo dostala jsem zmlaceno, když jsem snídani uvařila o 3 minuty dřív dostala jsem zmlaceno. Za každou blbinu. Ve škole jsem nikoho neměla, ze všech stran na mě padali urážky. A když se mě někdo, třeba učitel zeptal proč mám po těle modřiny, odpověděla jsem že jsem spadla ze schodu, z houpačky, z kola. Musela jsem ho krýt, kdyby ne tak je dávno po mě. Né jednou jsem byla v nemocnici"

Odmlčela se a zhluboka dýchala.

,,Táta mě obviňoval i za tvou smrt. Častomi říká že kdybych se nenarodila bylo by mu beze mě líp. Jednou když to už vážně přehnal s pitím, vrazil mi do pokoje bil mě hlava nehlava. Sousedce to bylo divné že slyší rámus, proto zavolala sanitku. Byla jsem na sále, a potom 2 měsíce v kómatu. Když mě propustili z nemocnice, táta nebyl tři dny doma. Potom se vrátil a seřval mě že není uklizeno. Doktor mi říkal že se nemám namáhat tak týden. Celý život jsem tohle trpěla. Potom jsme se přestěhovali tady.

Myslela jsem že to bude v pohodě. Našla jsem si jednu kamarádku. Jmenuje se Perrie, každý ji nadává do šprtky. Zastala jsem se jí a to mě poprvé zmlátili i 3 kluci. Když jsem přišla domů zmlátil mě i otec, a tak to pokračovalo do teď. A jeden z těch kluků je tady Dylan. Konkrétně můj bratr. Takže děkuji brácho" dopověděla a to už brečela.

Jen jsem zíral s otevřenou pusou. Takže moje sestra žije celý svůj život v bolesti. Můj fotr je hajzl, a já jsem hajzl. Jak sem jí toto mohl udělat?. Kdybych jen věděl co se jí dělo, a že je má sestra.

Už jsem to nevydržel a začal brečet.

,,Dylane to jsem si o tobě nemyslela! Nevěděla jsem že si takový debil! Teď s ní půjdeš do pokoje a promluvíte si ano?!" řvala na mě máma.

Má pravdu. Musím to napravit.

(--)

Lucy seděla na mé posteli. ,,Sestřičko. J-já se omlouvám. Nevěděl jsem to. Já to sakra nevěděl!. Promiň. Odpustíš mi?." brečel jsem.

,,Odpuštěno" řekla. Tohle mě zaskočilo.

Hned jsem k ní skočil na postel a objal jí. Už nikdo jí neublíží o to se postarám.

,,Miluju tě ségra" víc jsem si ji přitiskl jsem si jí k sobě víc.

,,Já tebe" řekla.

...................................................

Heh tak tohle nikdo nečekal že? :D.. Já vlastně taky ne. Nějak mě to napadlo. :D. Ale myslím si že to tak bude faajn. Jinak jak se máte? :) Vote a koment potěší :).. Na obrázku Dylan.