Dokud mě nepustíš

Zajetí: část 1

UPOZORNĚNÍ: Příběh obsahuje násilí, sexuální nátlak, manipulaci, únos a explicitní erotické scény. Není vhodný pro čtenáře mladší 18 let. 

Naskytla se jí ohromná příležitost. Taková ta příležitost, při které se rozbuší srdce a hlava je najednou o něco lehčí. Ten pocit byl pro ni byl naprosto nový, zaskočil jí a cloumal s ní několik dní, než se s ním smířila a začala si ho užívat. Pojede do Států. Pojede pracovat do Států, legálně, se zařízeným ubytováním, jídlem i kanceláří. Několik týdnů, které se v jejím životopise budou vyjímat jako skvostný diamant a vystřelí její kariéru ke hvězdám.

Je to pár měsíců zpátky, co pro nějaké zvíře ze Států dělala spolu se svými kolegy na projektu, který jim měl otevřít český trh. A jejich projekt se natolik líbil, že si vybrali jí, aby odjela do Států a několik týdnů tam zaškolovala tým, který by s nimi ze Států měl spolupracovat.

Prostě splněný sen.

O moc se nestarala, všechno zařizoval její nový zaměstnavatel. Letenky i ubytování, dokonce jí řekli, že se nemusí starat ani o zařizování víza. Jediné, co jí dělalo starosti, tak bylo její oblečení, a to, jak ho vtěsnat do kufru, který jí najednou přišel až příliš malý.

A pak přišel ten velký den. Cestou na letiště předala kamarádce klíče k bytu, aby se jí na něj občas zajela podívat a vyrazila taxíkem na letiště.

V Londýně se měla sejít se svým novým kolegou, který jí pak měl doprovodit na cestě do Států. Během jednoho dne tak po náročném letu měl odstartovat její úplně nový život.

Netušila, jak dlouho o sobě nevěděla, mohly to být minuty, hodiny nebo i dny, ale když k sobě pomalu přicházela, první, co cítila byla neuvěřitelná žízeň, hlad a potřeba dojít si na záchod. Kdosi jí vcelku jemně pleskal po tváři a snažil se jí probudit. "Wake up, wake up my dear..." Neochotně pootevřela oči, stále ještě napůl spící. Byla zmatená. Vzpomínala si, že se sešla s tím mužem na letišti v Londýně. Do odletu letadla do New Yorku zbývalo pár hodin, takže si sedli v letištním baru. Objednala si víno...v hlavě jí zablesklo pár obrazů, rozmazaných náhlou opilostí, i když vypila sotva jednu skleničku. Vybavovala si pocit, že sama neujde ani krok, jeho pevné ruce, jak jí vedou k parkovišti.

Zamrkala, aby zahnala ospalost a náhlé uvědomění toho, že rozhodně není tam, kde měla být, jí přivedlo k plnému vědomí. Ležela v menším, ale útulném pokojíku, zařízeném ve starém dřevu a těžkých látkách. Rudé závěsy na velkém okně, zdobené tapety na stěnách, vyřezávaná skříň, stůl i bohatě polstrované křeslo. Sloupky velké postele, v níž ležela, byly zručně vyřezávané do podoby lián. Vše působilo starým, udržovaným dojmem, jako v nějakém muzeu.

Okamžitě vystřelila z postele na druhou stranu, než kde seděl ten chlap, co se jí předtím snažil probudit. Ač seděl, bylo zřejmé, že bude vysoký, dle širších ramen ne vyzáblý, oblečen byl do svetru a tmavých kalhot. Do čela mu padalo pár tmavých kratších vlasů, které spolu hustým obočím a tmavýma očima působily poněkud zachmuřeně. Pár šedých vlasů i vrásky okolo očí a úst na něj prozrazovaly něco mezi třiceti a čtyřiceti lety. Usmál se na ní a vcelku příjemným hlasem, zcela jistě britskou angličtinou, k ní promluvil: "Jmenuji se Michael a vřele tě tady u sebe vítám."

Anna ustoupila ještě o pár kroků od postele, aby tak mezi nimi byl co největší prostor a snažila se rychle vzpomenout, kde už tohohle muže viděla. Nebyl to ten, se kterým se sešla na letišti, ale byla si jistá, že ho nevidí poprvé. "Kde to jsem? Jak jsem se sem dostala? A kde mám své věci?" Vyhrkla poslední otázku s myšlenkou na svůj mobilní telefon, co s sebou vždycky nosila v kabelce.