Jmenuju se... FANFIKCE!

Part 2

Ráno jsem se probrala v 6:37 a hned jsem hmátla po mobilu. Školu máme v pátek na devátou, takže jsem si ještě v klidu ležela. Koukla jsem se na mobil a měla jsem 1 zprávu od Martina. Otevřela jsem messenger a hned klikla na ikonku Martina.

Martin: Dneska se mi o tobě zdál sen, byli jsme v něm spolu a drželi jsme se za ruce. Byl bych rád, kdyby to nebyl jenom sen ;).

Já: Awwww, to je moc hezký :3, taky bych chtěla, aby to nebyl jen sen ;). Martin za necelé tři vteřiny odepsal: Taky to nemusí být jen sen, pokud by jsi chtěla, mohli bychom to někdy zkusit ;).

Je sice hezký, že má o mě takovej zájem, ale není náhodou trochu narychlo? Přece jenom, kromě informací, které říkal ve videích a věcí, co jsme si psali včera jsem o něm nevěděla vůbec nic.

Já: To by se mi moc líbilo, někdy bychom mohli někam zajít, mám teď ale hodně nabitej program, ve škole mám teď hodně učení, a čas budu mít nejdřív za měsíc... :(

Trochu si teď vymýšlím, ale nechci chodit ven s někým koho sotva znám...

Martin: Jo, v poho :), sice mě to mrzí, ale chápu to. I já měl teď hodně školy ... :)

Já: jsem ráda, že to chápeš :), ale já už teď musím jít, za chvíli mám školu, tak papa :)

Martin: Papa :*

Já: :*

Potom jsem vstala a zašla do koupelny. Psaním s Martinem jsem zabila nějákej čas, takže aniž bych si toho všimla, bylo už 7:15. Dala jsem si rychlou ranní sprchu, vyčistila jsem si zuby a vyčistila jsem si obličej, nahodila nějákej jednoduchej make-up a šla jsem ke skříni. Nevěděla jsem, co si dát na sebe, ale nakonec jsem si na sebe dala červenou kostkovanou košili a černý legíny.

Vyrazila jsem do školy.