1. kapitola - Vlak

2.3K 89 4
                                    

Lily Evansová stála na nástupišti 9 a ¾ a nedočkavě se rozhlížela po svých kamarádkách. Když je v davu různě starých studentů a jejich rodičů zahlédla, stoupla si na špičky a se širokým úsměvem na ně začala nedočkavě mávat. Bohužel si nevšimla, že kousek před nimi vyhlíží své kamarády i James Potter, a ono divoké mávání bral okamžitě jako pokyn, aby s úsměvem od ucha k uchu začal oblažovat Lily svou přítomností.

„Evansová! Taky tě rád vidím!", s nadšením povykoval na rudovlásku.

Lily zmizel úsměv z tváře: „Dej si odchod, Pottere."

Mladík nasadil výraz zraněného štěněte: „Ještě před chvilkou ses mi málem vrhla kolem krku, když jsi mě zahlídla!"

„Nerada bych zranila tvoje ego, ale to nebylo...."

„Lily!", přerušil ji nadšený výkřik její nejlepší kamarádky.

Lily se na tváři okamžitě objevil onen široký úsměv a rázem zapomněla na přítomnost Pottera.

„Elisabeth!" skočila kamarádce kolem krku.

„Lily! Elis!" slyšely výskat svou další kamarádku Jane.

Chvilku nadšeně poskakovaly a bylo jim úplně jedno, že na ně všichni v okruhu tří metrů zírají, včetně brýlatého chlapce. Rudovláska se na okamžik setkala s jeho pohledem. Mrkl na ní a rty jí poslal vzdušný polibek. Lily na něj vyplázla jazyk a otočila se k němu zády.

„Koukám, že jiskry přes prázdniny nabraly na síle," poznamenala s vědoucím úsměvem Elis.

Lily si povzdechla, protože málem zapomněla, že Elisabeth si všimne každé blbosti. Obzvlášť blbosti, která měla něco společného s Potterem. A že v Bradavické škole čar a kouzel s ním měla každá blbost něco společného.

„Měly byste nám jít zabrat kupé, já musím jít do prefektského vagónu," poznamenala Jane.

„No jo, primuska si užívá své nadřazenosti!" škádlila ji Elis.

Jane nasadila ublížený výraz. Lily jí šťouchla loktem do žeber, takže jí její výraz moc dlouho nevydržel. Všechny tři na sebe chvilku koukaly a u toho jim cukaly koutky. První se začala smát Elis. Nakonec vybuchly všechny. A chechtaly se, aniž by věděli, že je o pár metrů dál pozoruje trojice chlapců. James Potter s otevřenou pusou a zasněným výrazem sledoval Lily a její rozesmátou tvář. Užíval si ten výhled, jelikož v jeho přítomnosti se dívka moc nesmála. Vlastně vůbec.

„Neslintej Dvanácteráku!" strčil do něj jeho kamarád Sirius Black. Remus Lupin se zasmál.

James sebou cukl a vrhl na Siriuse zamračený pohled: „Jdem do vlaku."

Lily si nevšimla, že na ní Potter kouká a užívala si shledání se svými kamarádkami. Po chvíli za nimi přišel Remus, který také získal post primuse a nesměle poklepal Jane na rameno: „Nerad ruším, ale musíme jít Jane. Vlak za chvilku vyjíždí."

Dívky se vyděsily a bez jediného slova se rozešly. Jane s Remusem do prefektského vagónu, Lily s Elis si utíkaly najít nějaké volné místo. Bohužel s plnými kufry se běhalo mnohem hůř, takže uličkou se nakonec sunuly opravdu pomalu. Mezitím se vlak rozjel.

„Pochybuju, že teď najdeme volné místo," supěla Lily, když nahlížela do každého kupé, které bylo vždy plně obsazené.

„Já myslím, že máme štěstí," mrkla na ní Elisabeth a hlavou pohodila ke kupé, kolem něhož si to právě šinuly.

Lily nakoukla dovnitř a zhrozila se: „Tam mě v žádným případě nedostaneš, Elisabeth!"

„Tak si vyber. Chodbička nebo pohodlná místa?" položila jí Elisabeth otázku, a aniž by čekala na odpověď, odsunula dveře a nadšeně zvolala: „Ahoj kluci, máte tu místo?"

Lily a JamesWhere stories live. Discover now