12. část

25 0 0
                                    

Ráno jsme se s Louisem vzbudili celkem brzo. A teď, co dělat. Šel jsem si dát rychlou sprchu na probrání a když jsem šel po chodbě, akorát z koupelny šel Louis. Sundal si triko a já viděl několik škrábanců na jeho zádech. No jo. Ta holka musela být doslova sexually broken. ,,Louisi, dneska něco zkusím s Nellou".

Nelly pohled:

Druhý den ráno mě probudilo sluneční světlo, které mi zářilo přímo na obličej. Na budík jen tak nevstanu, ale tohle je zaručený způsob, jak vylézt ven.

Pořádně jsem si vypláchla pusu vodou a následně vyčistila zuby. Rovnou jsem ze sebe shodila všechno oblečení a stoupla si do sprchového koutu. Položila jsem ruku na kohoutek a nastavila si vodu tak, aby byla hooodně horká. Hlavici od sprchy jsem nechala ve stojanu a postavila se přímo pod ní. Hlavu jsem zase měla skloněnou směrem dolů a sledovala, jak voda dopadá na podlahu

Je to moc příjemný pocit, jak kapky vody dopadají na vaši hlavu, obličej, ramena a hrudník. Ototčila jsem se zády ke sprše, aby ta zadní část nebyla zanedbaná. Po asi 10 minutách jsem vylezla a přeběhla jen v ručníku do pokoje. Ani se mi nechtělo převlíkat, tak jsem si na sebe vzala jen župan a bačkůrky. Seběhla jsem do kuchyně, kde spal Ati. Nechala jsem ho spát a jen mu připravila do misek čistou vodu a granule.

O hodinu později

Dobu tu ležím v posteli, zachumlaná pod peřinou a už mě to nebaví. Vylezla jsem z postele, vzala si jen spodní prádlo a přes to si vzala znovu župan. Vzala jsem si do ruky kytaru, se kterou jsem vylezla na balkon. Počasí nebylo nic moc. Jako by někdo otočil spínačem. Bylo sice teplo, ale nesvítilo sluníčko a vypadalo to, že každou chvíli začne pršet. Sedla jsem do rohu na židli, odkud jsem měla skvělý výhled na celý Londýn. Naladila jsem kytaru a hned se ozývaly první tony. Ani to nebyla žádná písnička, jej jsem prostě brnkala na kytaru, dokud mě nenapadl song, na který bych měla dneska náladu.

Trvalo asi ještě 5 minut, než jsem si ho vybrala. Dneska to bude Creep od skupiny Radiohead. Tuhle písničku znám už 3 roky, ale jsem schopná ji poslouchat celé dny a nikdy mě neomrzí. Hrála jsem ji už asi po 3. a byla jsem na konci, ale něco mě vyrušilo. Zaslechla jsem z ulice jak někdo volá moje jméno. Odložola jsem kytaru a naklonila z balkonu. Dole stál Andy s Louisem. ,,Ahoj, Nello ! Nechceš s náma do nákupního centra ? Mohli bychom společně někam zajít", zakřičel Louis. Proč zase nákupní centrum ? 

I když je pravda, že jsem si stejně chtěla koupit barvu na vlasy a nechci si představit, že by se mělo opakovat střetnutí s nějakými úchyláky. ,,Uhm, tak dobře, ale dejte mi 10 minut, než se oblíknu. Hned přijdu za vámi dolů". ,,Klidně přijď takhle, mi to nějak překousnem", řekl Louis a hned na to si vysloužil žďuchanec pěstí do ramene od Andyho. Vrátila jsem se do pokoje, kde jsem si oblékla černé šaty s dírou na zádech a krátkými rukávy, k tomu černé nadkolenky a vzadu byla mašlička, steelky a do vlasů jsem si dala čelenku s velkými bílými květy. Nandala jsem si všechny piercingy a přišla řada na líčení. Rychle jsem si nanesla řasenku, oranžové stíny a dokončila to rudou rtěnkou.

Seběhla jsem dolů a zkontrolovala, jestli má Ati nachystané jídlo. Otevřela jsem dveře, kde už čekali nastoupeni kluci. ,, Nechceš náhodou dělat modelku ?" Zeptal se Louis a Andy to jen odsouhlasil kývnutí hlavy. Nic jsem na to neřekla, jen jsem došla k autu a nasedla do něj. Proč tam pořád stojí ? ,, Vy jste si to město rozmysleli, nebo co ?" Zeptala jsem se s úsměvem a konečně je to nakoplo se pohnout. Ke mně dopředu si sedl Loui a vzádu byl Andy. Konečně jsme se rozjeli a už tehdy jsem cítila nervozitu z toho, že se zase budu pohybovat mezi tolika lidmi.

Skousla jsem si ret a doufala, že si toho kluci nevšimnou. Periferně jsem viděla, jak mě pořád pozoruje Louis, což mě znervozňovalo ještě víc. Ten má vražednej výraz za všech okolností ,, Ehm, Louisi ?" ,, Copak, Nell ?" Optal se, jako kdyby se vůbec nic nedělo, dokonce mi z jeho tonu hlasu připadalo, že se usmívá. ,, Proč na mě pořád koukáš, znervozňuje mě to, ještě se vybouráme". Ani jsem se na něj nepodívala, jen jsem dávala pozor na cest, protože to pro mě bylo opravdu nepříjemné. ,, Nic, jen, že ti to sluší....fakt bys mohla dělat modelku. Vysoká jseš dost, hubená taky, styl bys na to taky měla. A hezká seš dost."

RecoveryWhere stories live. Discover now