Amberly a Král

20

Zase jsem seděla v sedle. Byl to skvělý pocit, i když mi to kazil mladý král na koni vedle mě. Od toho okamžiku co  jsem vtrhla do místnosti, kde byl i hrabě jsem s ním nemluvila. On se asi dvakrát možná třikrát pokusil navázat kontakt, ale já mu to vždy pokazila. Buď jsem mlčela a nebo popohnala koně do rychlejšího klusu. Bylo to odemě drzé? Možná. Ale on neměl dát přednost citům k Anně před spravedlností. Měli mezi sebou silné pouto a mě to z nějakého důvodu strašně vadilo.

Tam kam jsme měli namířeno jsem se těšila nejvíce, i když v kočáru jsme se tam dostat nemohli nevadilo mi přijet na koni. Na tomto panství vyrostl a žil můj jediný kamarád z dětství, když nepočítám Evelyn. Vážně jsem se na něj těšila. Od doby kdy jsem zjistila, že si musím vzít Jamese, jsem s ním nemluvila. Dokonce nepřišel ani na svatbu což mě dost mrzelo. Několikrát jsem mu psala, ale odpověděl mi jen na jeden dopis, kde se omlouval, ale že kvůli důležitým povinnostem nemůže přijet.

Nikdy nebylo nic důležitějšího než naše přátelství... dřív. Teď jsem byla královna a manželk a jednou budu i matka.  Pohledem jsem sklouzla k jezdci na hnědém koni. Seděl narovnaně, a i když to vypadalo, že je zabraný do rozhovoru s kapitánem stráží celou krajinu důkladně pozoroval pohledem.

Zaslechnu zaržání koně, který nepatřil naší skupině. Stuhla jsem a rozhlédla jsem se. Následně jsem se uvolnila a usmála se, když jsem zahlédla pro mě velmi známou postavu se světlými vlasy.

Jesper seděl na  svém šedém koni a sledoval jak se k němu blížíme. Popohnala jsem koně do trisku. Slyším jak za mnou někdo řikčí moje jméno ale nereaguji. I jezdec se rozjel proti mě.

Zastavili jsme se těsně před sebou.

,,Jespere!" usměju se, když znovu  spatřím jeho blankytně modré oči. Byli tak jiné než Jamesovi tmavě zelené.

,,Amberly." hlesl. ,,Rád tě vidím." všimnu si jak se zamračil, když spatřil korunu v mých vlasech. Seskočila jsem z koně stejně jako Jesper. Roztáhl ruce a já mu s úsměvem padla do náruče.

,,Tak moc rád tě vidím." ,,Já tebe taky." ,,Aspoň jsi nespadla z koně." ,,Hej, já umím jezdit dobře na koni a to ty dobře víš!" zamračím se na něj a odtáhnu se. ,,Tak promiňte mi veličenstvo." posmíval se.

Ozvalo se odkašlaní.

Polekaně se otočím. James stál za mnou se založenýma rukama na hrudi a se zamračeným výrazem.

,,To koho jste obijmal Jespere je moje žena." hlasem který to řekl mi trochu naháněl strach. ,,Amberly..." stuhla mi krev žilách. ,,Tedy chci říct Isabell je moje dávnověká kamarádka a vlastně jediná. Jen jsem rád že ji mohu znovu vidět." snaží se to urovnat Jesper, ale nedaří se mu to. ,,Mě je jedno, že jste bůh ví jak stáří přátelé. Ona je královna a také  Ona je moje žena a vy se jí nebudete dotýkat. Je vám to jasné?" v šoku jsem hleděla na svého manžela.

,,Mám snad právo rozhodnout se koho obejmu a koho ne." ozvu se. ,,To teda ne... nikdo se tě nebude dotýkat." zavrčel. ,,A co ty a Anna?" ,,Přátelé." odsekne. ,,Jako já a Jesper." vítězně se ušklíbnu. ,,Tady to řešit nebudeme." chvíli na něj koukám a pak jen přikývnu.

,,Budeme pokračovat?" ozval se kapitán stráží. ,,Ano." řeknu já, Jesper i James najednou. Kdyby mohl pohled zabíjet James by Jespera zabil už několikrát.

Příjez na panství Harinswork byl ze všech nejpříjemnější. Až na dvě věci. Negativní pocity, které James vysílal k Jesperovi a naopak.... byla jsem si jistá, že kdyby James nebyl král Jesper by mu už jednu vrazil. Což by si James rozhodně líbit nenechal. A byla jsem si skoro jistá, že by to skončilo remízou. I když možná jsme více věřila Jamesovi ale pssst.

A druhá věc strašně mě bolelo pozadí. Takhle dlouho na koni jsem snad nikdy nejela.

Dali nám moc hezký pokoj s balkonem a výhledem na skály a lesi, které toto panství obklopovali.



Seděla jsem na balónků a hleděla do dáli.

Jak dlouho jsem tu nebyla?

Měsíc? Rok? Pět let? Dny se mi slili dohromady a zůstaly jen mlhavé vzpomínky.  Viděla jsem jak po chodbě utíkám a s Isabellou a Jesprem hrajeme na babu. Vrací se rozmazané vzpomínky na to jak s Jesprem lezeme na stromy v lese, nebo jak s Isabellou krademe čerstvé upečené koláčky, které dal kuchař ven ochladit.

Vždy když se nadechnu tíží mě vina a samota.

Dřív jsme si představovala, že se jednoho dne provdam za Jespera, budu mít krásné bílo modré šaty se závojem a na ruce prsten a tohle panství mi bude říkat paní. Jenže teď mi tohle panství patřilo, já mu vládnu, ale Jespera jsem po boku neměla.Naděje vyprchaly stejně jako city, které mé dětské já cítilo ke klukovi s vlasy barvy slámy.

Ten malý hubený kluk teď byl vysoký silný muž. Ani já už nebyla stejná. Už jsem nebyla malá holka s vlasy zapletené v copánku v krátkých šatičkách. Dospěla jsem, stala se ze mě žena. Stala jsem se tou nejmocnější ženou v tomto království. A celá země mi říká královno.....

Tížila mě vina za to že Jamesovi musím lhát. I když Jesper a jeho rodina věděli všechno a lhát budou také muset. Tížilo mě svědomí. A tížil mě i vztah Jamese s Annou.

Oba máme někoho pro koho bychom udělali spoustu věcí. Ale já s Jesprem nikdy nespala, za to on s Annou několikrát. Já nikdy nedala přednost Jesprovi před spravedlností a veděla jsem, že Jesper by to také neudělal.

Rukama si obejmu paže.

,,Je ti zima." ozve se u mého ucha hlas, který bych už nyní poznala kdekoliv a kdykoliv. James se opíral o zábradlí a pozroval mě jak  usrkuju čaje.

,,Trochu." Souhlasím, ale dovnitř jsem  jít nechtěla.

,,Nad čím přemýšliš?" pokrčím rameny, i když vím že to nemohl vidět, protože se naklonil dolů ze zábradlí.

,,Nad tím že už nejsem taková jako dřív. Nikdo z nás.... jestli spadnete výsosti a rozbijete si hlavu a umřete nepočítejte, že vám budu přenášet řeč na pohřbu."

V tu samou chvíli dostal James záchvat smíchu. Narovnal se a otočil se ke mě. ,,Ty se o mě bojíš? Má milovaná ženo." ,,Pokoušíte mou trpělivost manželi." varuji ho.

,,Tak co bojíš se o mě?" bezradně rozhodím rukama. ,,Ano, jako matka o své dítě. Protože vy jste někdy totiž takové malé dítě." zvednu se a rychle se vyram ke dveřím. Než však vejdu otočím se.

,,Dobrou noc má královno a omlouvam se za mé nevhodé chovaní." při omluvě mu skoro skřípaly zuby a přesto jsem ss neubránila malému úsměvu.
,,Dobrou noc můj králi a nezabíte se mi."

,,Rozkaz!"

Dneska jsou čarodějnice ! Tak jsem se rozhodla vídat tuto kapitolu, protože mám ještě jendu kapitolu připravenou k vydání.🥳

Užíte si čarodějnice ať vás neupálí🤣😉💪