Naše moc

Kapitola XXI.

Podruhé toho dne ji vyrušilo zaklepání na dveře, zrovna se snažila meditovat a propojit se s mečem světla na hlubší úrovni, nutno podotknout, že se ji to stále nedařilo.

"Dále." Mary-Ann vyzvala klepajícího ke vstupu a na chvíli měla pocit Deja Vu.

Dveře se otevřeli a dovnitř nakoukla blonďatá dívka se zlatými oči, Eliška.

"Ahoj, říkali jsme si jestli se k nám nechceš přidat, deme do kavárny." 

Mary-Ann se zmateně zamračila. "Děje se něco?" Otázala se s obavou v hlase.

"Ne ne," Zavrtěla Eliška hlavou. "je to přátelská schůzka... jen tak"

"Aha," Mary-Annin hlas byl zvláštní, trochu smutný a hodně nechápavý. "ale my nejsme přátelé..."

"Co není může být." Pokrčila rameny Eliška. "Přidáš se tedy?"

"Já..." Zarazila se Mary-Ann a pohlédla na meč ve svých rukou. Na chvíli se zarazila a pak s úsměvem zvedla pohled. "Proč ne."

Eliška se na její slova rozzářila jako sluníčko.

"Skvěle, těšíme se na tebe," řekla a obrátila se k odchodu. Mary-Ann zavřela oči a zhluboka se nadechla, aby se uklidnila.

Bude to dobré, řekla si v duchu a položila meč světla na stůl. Vyšla ven a následovala Elišku do kavárny, kde již čekal zbytek skupiny.

"Takže si ji přesvědčila?" Usmál se Sariel když si Mary-Ann a Eliška sedaly ke stolu.

"Jsem zkrátka nejlepší." Ušklíbla se Eliška a bouchla svého bratra do ramene.

"Budeš mi muset později sdělit své metody." Pronesla ledabyle Tereza.

"Zklamu tě, šla dobrovolně" Zasmála se srdečně Eliška.

Mary-Ann se usmála a po chvíli se zapojila do rozhovoru skupiny. Cítila se překvapivě uvolněně a šťastně v jejich přítomnosti. Cítila emoce, které pocítila jen jednou v dětství, emoce přátelství.

A jak se s nimi bavila zjišťovala o nich i všelijaké věci.

Eliška kromě toho že také ovládala světlo, i když nebyla schopná vyvolat světelnou zbraň, hrála úžasně na klavír, alespoň dle slov ostatních. Také ji bavilo péct a tancovat. Eliška měla neuvěřitelný smysl pro humor. Byla také velmi empatická a většinou se snažila pomáhat lidem v nouzi nebo těm, kteří potřebovali povzbudit. Měla ráda dobrodružství a cestování a vždy měla otevřenou mysl pro nové zážitky a poznání.

Sariel byl vnikající malíř a přivydělával si jako ilustrátor/grafik. Byl velmi kreativní a měl široké obzory. Rád zkoušel nové věci a neustále se snažil zdokonalovat. Měl také smysl pro dobrodružství a adrenalinové sporty, což projevoval i ve svých obrazech. Sariel byl inteligentní a bystrý.

Tereza byla velkým milovníkem knih a literatury, měla vášeň pro to se učit nové věci a chtěla být nejlepší ve věcech co dělala. Byla také velmi ambiciózní. Měla také talent pro malování a ruční práce a ráda trávila čas ve svém domácím ateliéru. 

A Vlad? Vlad byl milovník piva. Byl to veselý chlapík s velkým srdcem a ještě větší žaludkem. Byl dobrý posluchač a znal mnoho vtipů, které dokázal vyprávět tak, aby celá kavárna řvala smíchy, nebo to si alespoň myslel. Byl také skvělým kuchařem a rád hostil své přátele u něj doma.

Mary-Ann byla nadšená, že se stala součástí tak skvělé a pestré skupiny bytostí. Cítila se mezi nimi jako doma a byla vděčná za jejich přátelství.

Když toho večera dorazila do svého pokoje našla na notebooku email od biskupa Oldřicha.

Drahá Mary-Ann,

děkuji za tvůj email.

S modlitbou za vaši ochranu,

Biskup Oldřich.