Pamatuji,
tehdy na jaře,
smích do polštáře,
jak jsi řekl, ať od tebe se nevzdaluji,
a pak jsi zakopl
a já se tomu nemohla přestat smát.
Bylo to tak divné,
ale nikdy jsem nezažila krásnější pocit.
Tehdy v létě,
v našem světě,
pamatuji si,
jak jsi se mnou chtěl tančit tam za lesem.
Bylo horko,
z čela ti stékala kapka potu,
když šli jsme podél tvého plotu.
Tvá tvář, nad tou trnula jsem úžasem.
Vzpomínám na to září,
místo smíchu slzy na polštáři…
Viděla jsem tě do auta nasedat, odjíždět,
kolena se mi klepala,
krev v žilách tepala.
Jako bychom se nikdy nepoznali,
ses zády ke mně obrátil.
Tehdy v létě,
v jiném světě,
párkrát lásku jsme si vyznali,
ale ke mně už ses nevrátil.
YOU ARE READING
tma
PoetryTen oční kontakt, co nic neřekne, co nic nepoví, ale na všechny otázky mi odpoví. Ten oční kontakt pokaždé, co vedle tebe se ocitnu, mě, tebe, štěstí, lásku promění v tmu. 3. sbírka
