tma

dokud bude hudba

Vidím tě smát se,
vůně borovic
ve vánočním čase,
mám tebe, nechci nic víc.

„Dokud bude hudba,
svět se bude točit,“
řekls; hrála tvá oblíbená skladba
a já se chtěla v jejím rytmu do tvé náruče stočit.

Vidím tě se smát,
s prsty na mých tvářích líbáš mě.
Už nechceš ani chvíli v koutě stát,
když teď máš mě
v proudu nezkrotné vášně.

Hudba zase hraje,
já ležím ve tvém autě,
polibky na tělo tím způsobem nejjemnějším.
Sníh zase taje
minuta po minutě,
ale ty jsi tím nejdůležitějším.

Nemusím mít strach,
ty ležíš vedle mě a vždycky budeš,
i když třeba jen v myšlenkách
po mém boku ruku v ruce půjdeš.

Vidím tě smát se.
„Dokud bude hudba, bude se točit svět,“
řekls; v celé své kráse,
ve tvých tvářích bují ten květ.

„Dokud hudba bude,
budeme my dva.“
Střetly se zas ty rty rudé,
ty vždycky budeš můj, já tvá.