~13~

38 2 1
                                    

Dneska byl den D. Spojeno zůstala doma, mezitím co Woo šel do školy a balila mu věci. Zabalila mu od všeho něco, od teplého oblečení pro krátké věci. Nevěděla totiž, jak dlouho tam bude a co bude potřebovat. Při skládání každé jeho věci do kufru jí vyvstanula v hlavě vzpomínka na den, kdy Woo měl danou věc na sobě a co se dělo. Měla ho u sebe už 6 let, už nebyl její malé miminko, ale byl to už velký chlapec.

Ačkoliv Kook nemohl být součástí výchovy Wooyounga, Sooyeon se vždy snažila vysvětlit malému situaci, proč jeho táta zde není s nimi. Samozřejmě ne úplně vše, vždy to nějak zaobalila a zlehčila. Ale tolik jí Kooka připomínal. Byl mu tak moc podobný, že i kdyby Sooyeon někdy na Kooka chtěla zapomenout, ani by to nešlo, protože jeho mini verzi má neustále u sebe.

Za tu dobu, co je tu sama bez Kooka se už nezamilovala. Nebylo to tak, že by zde možnost randit či navázat nějaký vztah neměla. Spíše z morálního hlediska to pořád vnímala tak, že kdyby si s někým něco začala, biť jen držení se za ruce, brala by to jako podvádění Jungkooka. Možná to zní absurdně, ale pro ni to byl jen a jen on a nikdo jiný. Neví, jak to má Jungkook, třeba si on sám někoho našel. Ale doufala, že to má nastavené stejně jako ona.

Mezitím co přemýšlela nad svým milým, tak už pár minut seděla u zabaleného kufru a jen koukala do prázdna. Když si to uvědomila, zatřepala jen hlavou, zapnula kufr a jen se zvedla. Kufr poklidila do rohu pokoje a nechala jej být.

Potřebovala ze sebe dostat všechny myšlenky, starosti, vše, co jí leželo v hlavě. Jen nevěděla kam a jak. Deník? Moc staromódní. Blog? Moc veřejný. Poznámky? Moc krátké. Dokument? Moc dlouhé. Zpráva? Nepřesné. Nic ji nedokázalo natolik uspokojit.

Přešla z pokoje Younga do svého vlastního a přešla ke svému notebooku. Otevřela si zde webový prohlížeč a začala brouzdat po internetu. Když v tom ji to trklo. Na jedné stránce na ní vyskočil článek o dojemném video vzkazu od nějaké známé herečky z Korei. Proč by i ona nemohla natočit video?

Všude kolem sebe si uklidila, aby se pokoj již tak čistý zdál ještě čistší. Své tmavě modré vlasy si jen prohrábla a nechala je volně spadené.  Na notebooku si našla kameru, zhluboka se nadechla a zapnula nahrávání. V tu chvíli se jí celkem rozbušilo srdce, jakoby měla mluvit před tisíce lidmi, vzkaz byl však jen a pouze pro jednu osobu. Jungkooka.

***

,,Jsme domaaaa!" ozvalo se ze spodního parta domu. Klučičí hlásek velmi zakřičel, aby upoutal pozornost jeho matky, která byla někde v domě. Sooyeon doukládala dokument na disk, když v tom slyšela dupot nohou po schodech nahoru k jejímu pokoji. Rychle oddělala disk z notebooku a založila ho do šuplíku ve stolu, když v tu chvíli se rozrazily dvěře a v nich stál malý uřícený Wooyoung. Hned v zápětí za ním byl slyšet další dupot nohou, ale v rychlejším tempu a opravdu během pár sekund se objevil za Wooyoungem také Jimin. Ten byl tedy značně uřícenější než Woo, a tak se opřel o záruběň dvěří a popadal dech.

,,Teda, tys mi dal ty malý ďáblíku," zasmál se Jimin mezitím co se snažil popadnout dech. Už to bylo nějakou dobu, co běhal a bylo to na něm také značně vidět.

,,Mamiiii," zakřičel Woo a rozeběhl se Sooyeon do náruče. Ta si ho posadila do klína a prohrábla mu jeho trochu spocené černé vlasy.

,,Co vy dva tu vyvádíte?" zasmála se Yeon a dala Youngovi do vlasů pusu.

,,Nic nic nic," zakřenil se Woo a dál se poculoval. Sooyeon v tu chvíli věděla, že něco provedl, ale že jí to neřekne. Proto její zrak obrátila zpět na svého bratra.

,,Tak co?" zeptala se ho stále s úsměvem na tváři. Jimin svůj běh už prodýchal, a proto se narovna, prohrábl si vlasy a šel si sednout na postel, která k nim byla mnohem blíže.

,,Vyzvedávám si tak Wooa ze školy, loučí se s kamarádama a najednou za ním přijde taková malá holčička, měla hrozně velký oči mimochodem a dá mu pusu. A já tam stojím že COOOO? No, tak čekám než za mnou přijde a ptám se ho olala tak ty už máš holku jooo? A on mi odpoví, že ne, že jich má víc? A já zase že COOOO? Tak mu začnu říkat, že takto jsme ho teda nevychovali, a že se musí rozhodnout, koho teda chce," rozpovídal se Jimin, ale opravdu zběsile. Měnil tóny svého hlasu, aby dal důraz na to, kdy mluvil on a kdy Woo a jeho grimasy do toho byli naprosto přesné. 

Sooyeon hned po prvním "Co" se začala smát na celé kolo a jak tak poslouchala Jimina, tak se smála neustále. Na konci ji jen zarazila informace o dalších potencionálních dívkách. Jakmile ale chtěla něco říct, Jimin ji hned skočil do řeči.

,,Ne, to ještě není konec. Poslouchej. Tak mi malý Woo v autě povídá o tom, že má dvě holky, ale neví kterou chce víc, protože jedna mu neustále nosí nějaké básničky, ta druhá mu zase dává malinké bonbonky. A teď má dilema. JENŽE! A to nejlepší nakonec. Ty holčičky ho obě milují a on je. Teda jen jednu. PROTOŽE TO JSOU DVOJČATA A ON NEVÍ, SE KTEROU CHODIL DŘÍV!A ony mezi sebou také neví, že obě chodí s Wooem," dokončil konečně svůj monolog Jimin. Sooyeon z toho byla opravdu mrtvá. Pořád se tomu smála a nějakým způsobem ji to moc rozesmívalo. 

Otočila si na sebe Wooa a snažila se co nejvíce udržet vážný výraz.

,,Broučku, ale musíš jim to říct," začala Sooyeon. Malý Woo jen kývl hlavou na nesouhlas.

,,Dneska jsem obou dal do sešitu vzkaz, kde jim říkám, jak moc je mám rád, ale že bohužel odjíždím a musíme se kvůli tomu rozejít," usmál se na Yeon Woo.

,,CHÁPEŠ TO?!?!?!?!??! Jak to prostě zahrál na to, že odjíždí, aby se vyhnul dalšímu nepříjemnému řešení?" zapištěl skoro Jimin. Sooyeon se jen orpavdu nahlas zasmála,a protože tohle už vážně nemohla vydržet.

,,Woo... Je hezké, že jsi jim to napsal a nějak to vyřešil. Ale už to nedělej dobře? Takhle se to nedělá. Navíc jsi na vztahy ještě moc malý. Takže máš zákaz randit s holkama, dokud ti nebude aspoň.." nedokončila ani svou rozpravu Yeon, jelikož jí Jimin skočil do řeči.

,,Aspoň 20!!!" křiknul a začal se smát už taky. Jediné co v tu chvíli vidět, byl Wooův zmatený výraz, který se později také proměnil ve velký záchvat smíchu. Najednou ve skoor prázném domě byl slyšet jen smích. Alespoň na nějakou chvíli to vydrželo, než se všichni pobalili a vydali se na letiště.



ME? [FF J.JK]Where stories live. Discover now