my..

16.

Pohled Noaha:
Za týden jsou Vánoce ale já nemám vůbec Vánoční náladu, Clara si mě nevšímá... no, občas když se chytnu že se na ni dívám když se směje s Lilinou, podívá se mým směrem a úsměv jí zmizí, sere mě to ano! Jaktože Lilina dostane vždycky všechno co já ztratím. Ztratil jsem Claru...
„Noahu?" probudí mě z kómatu můj mladší brácha, Leo. Sedíme na sedačce, nikdo kromě nás dvou není doma.
„No?" vzhlédnu od telefonu.
„Naučíš me fotbal?"
„Já přece fotbal neumím."
„Ale jo, viděl jsem tě hrát s Adamem."
„Hm, dobře, vem míč a pojď na zahradu."
Zvedl jsme se z gauče a vyšel.

„Takže musíš si prvně pořádně prokroužit kotníky, nejčastější zranění ve fotbale je vyvrknutý kotník."
Ukázal jsem mu krouživý pohyb a Leo ho začal se zájmem napodobovat.
Potom jsem mu začal pečlivě vysvětlovat jak přesně kopnout do míče. Leo napodoboval moje pohyby a... docela mu to šlo.
„Hezky, Leo." ozvalo se za námi, Lili.
„Kde jsi byla?" zeptám se místo pozdravu. Zkřížím ruce na prsou a stoupnu si do bojové pozice.
„Venku." odfrkne Lilina.
„S kým?" zvednu obočí.
„S kamarádem."
„A to že Adam dneska nemohl je náhoda, že?"
Lili okamžitě zrudne.
„Aha." odpovím po chvíli ticha.
„Ježiš, byla jsem s ním jednou venku." zakroutí očima Lilina.
„Však a říkám něco."
„Díváš se na mě tak."
„Jak?"
„Divně."
„Nedívám."
„Ale jo, díváš."
„Fajn, možná, jen je to pro mě celý takový divný že dva lidi co znám už od dětství, jednoho dýl než druhého ale pořád oba dlouho, spolu najednou chodí ven." pokrčím rameny.
„Myslíš že pro mě není divný jak po sobě s Clarou pokukujete?"
Mlčel jsem.
„Jasně a teď jseš ticho, asi to nevíš ale umřela Gigi, její kočka." řekne a trochu se jí prolomil hlas.
„Sakra." prohrábl jsem si vlasy. „To jsem opravdu nevěděl." řekl jsem tiše.
Sevře rty do tenké čárky.
„Až mi bude jeden z vás chtít říct co se děje, řeknete mi to."
„Chce odstup." odpovím
„Takže se přece jenom něco mezi vámi stalo." řekne tiše.
„Cítí se strašně špatně, protože si myslí že ti tím ubližuje, takže.. jak si to vyložit, možná se něco stalo ale nic co by jsem mohl počítat protože to skončilo slzy a já nechci aby všechno kvůli mně končilo slzama. " řekl jsem na jeden nádech.
„To bylo.... dojemné, ale bohužel to můj názor nezměnilo, nechci aby mezi vámi cokoli bylo, ty vždycky dostaneš co chceš!" vyprskne Lili.
„Hlavně že ti s Adamem ven chodit můžeš že!" vyprsknu na oplátku já.
„To je úplně něco jiného!"
„Není! Chováš se jako úplná kráva!"
„Ne ty ses akorát hnusnej manipulátor, je mi úplně jasné že sis s Clarou začal aby jsi mě naštval!"
„Ne všechno se točí okolo tebe, Lili! Nejseš středobod vesmíru! Nechápu že ty si s Adamem začít můžeš ale já s Clarou ne?!"
„To je úplně něco jiného!!
„Né není!! Přestaň být taková kráva!"
„Clara je jedná kámoška co se mě kdy zastala! Jediná chápeš to?! A kvůli tvým nevyspělým hormonům o ni nehodlám přijít!"
„Neublížil bych ji!"
„Však to děláš každý! Každá holka co si s tebou kdy začala mi pak brečela na rameni!"
„Změnil jsem se."
„Jasně, to říká každej." odfrkne Lilina.
„Běž. Tuto konverzaci povedem mimo maých zvědavých uší." Kývnu směrem k Leovi.
Lili zavrtí hlavou a odběhne.

•••

„Dále." řeknu když se ozve klepáni na dveře.
Do dveří vejde mamka.
„Ahoj, broučku." řekne mezi dveřmi.
„Ahoj! Jak ses měla?"
„Pracovně" odpoví jak vždy s úsměvem na rtech.
„Co se učíš?" pokračuje.
„Španělštinu."
„Ú ta zkouška už klepe na dveře že?"
„Ještě mám chvíli čas, ale jo už se blíží."
Mamka si ke mně sedne na postel a přitáhne si můj sešit a začne ním prolistovávat až skončí na té jedné stránce.
„To není tvoje písmo." zarazí se mamka.
Kouknu se na stránku, je to Clary písmo, když jsme byli spolu ve dvojici.
„Je Clary." řeknu tiše a nevědomě sklopím oči.
„Bude to s ní dobrý, uvidíš." zašeptá mamka a pohladí mě po vlasech, Jak to že mamky vždycky všechno poznají?

Nová kapitola! Kratší a trochu o ničem ale snad se bude líbit. Omlouvám se že jsem teď dlouho nevydávala, pokusím se být aktivnější.