my..

5.

„Mamí, kde máme ten velkej kufr?" volám na mamku. Hledám ho už minimálně 20 minut, bez kecání a nemůžu ho najít. Je sobota, v pondělí jedeme na lyžák a já si ani nezačala shánět věci. Všechno na poslední chvíli, klasická já. Slyším mamku vycházet schody.
„Však je tady," řekne mamka a vytáhne ze skříně do které hledím posledních dvacet minut černý kufr.
„Děláš si srandu, mami? Já ho hledám 20 minut a ty přijdeš a vidíš ho hned?"
„My mamky jsme superhrdinky!" řekne pyšně mamka a začne v ložnici skládat ponožky. Rovnou si k ní přisednu a beru si svoje.
„Clari?" začne mamka. „Já vím že jsi rozumná ale jsi taky mladá a no.. mladá."
„Co tím chceš říct? Že jsem mladá? No jo naposledy co jsem se koukala jsem docela mladá." zasměju se a mamka se přidá.
„Prostě," nadechne se a vydechne „žádný drogy, alkohol ani nic podobnýho jasný?"
„Mamí!! Já vím neboj."
„Mám tě poučit i o té druhé dospělácké věci? Myslím že už nebude stačit čmeláček a kytička."
„Ne ne ne ne ne ne" rychle si zakryju uši. „Myslím že mi tohle stačí jo? Děkuju, mami ale fakt se musím jít balit."
Popadnu velký, černý kufr a začnu ho vláčet k sobě do pokoje.
Ze skříně začnu vytahovat termoprádlo, legíny,oteplováky, zimní bundu, mikiny a takovýhle věci.
Po asi půl hodině odpadnu na postel, dodělám to zítra.

•••

Probudí mě smradlavý dech a poslintaný obličej.
„Gigi!" napomenu svoji kočku, má ve zvyku mě takhle budit vždy, když se mi zrovna spí nejpohodlněji. Je neděle půl desáté ráno.
Jdu dolů na snídani ale nikdo není doma. Na lednici je vzkaz od mamky že mi jela vyzvednout lyže a lyžáky a táta klasicky v práci. Nevýhoda jedináčka, vždycky jste sami. Kvůli tomuhle jsem měla snad když mi bylo 11 záchvat vzteku, chtěla jsem si s někým hrát a tak mi rodiče pořídili pejska, jenže jsem byla moc malá abych ho zvládla vychovat sama  a to jsem se fakt moc snažila ale jednou nám utekl a už se nevrátil. Zato jsem o týden později našla ještě bez chloupků a potřeby kojení, malé koťátko. No a od té doby jsme s Gigi nerozlučitelný. Je jí 6 let takže nejlepší léta už má za sebou ale pořád je to velká rošťanda.

•••

Když se vrátí mamka, pojračuju v balení no a o půl osmé večer mám kompletně zabaleno a všechno nachystané, protože s mamkou víme že nebudeme ráno stíhat.
Sedíme u televize a díváme se s mamkou na netflix, zachvilku půjdu spát abych byla ready na zítřek ale stejně se nemůžu dotlačit k tomu abych se zvedla a šla do postele.

Klíče zarachotí v zámku a ve dveřích se objeví postarší muž s hnědými vlasy a dvoudenním strništěm. Můj táta!
„Ahooj!" zakřičím.
Mamka se zvedne a jde dát tátovi pusu. Stejně nechápu jak takhle dlouho mezi někým může vydržet láska, co vůbec je láska. Rodiče jsou spolu už přes 20 let a stejně se pořád milují. I přes věčné tátovi přesčasy v práci, peněz máme dost, táta se snaží o povýšení- už asi tři roky ale myslím že tento rok mu to vyjde.
Už jsem se zvedla abych objala tátu tak se rovnou došoupu do pokoje zavřu dveře a lehnu do peřin. Zdá se mi o jedné známé tváři.