Být K-pop idolem

💜9.1.💜

„Omlouvám se, ale vyznělo to tak, asi jsem moc upřímný,” mírně jsem se uklonil s omluvou. „Dobře... Dále by nás zajímalo, jak to bude s vaší školou? Psal jste, že studujete práva na vysoké škole. Je to velice těžká škola a rozhodně ji nemůžete časově zvládat s touto prací,” přerušil napětí pan Jung. Všimli jste si, že on mi vyká a celkově je velice slušný, ale pan Min mi začal automaticky tykat? „Na škole udělám ještě poslední simestr a možná ani to ne... Chtěl bych s tím skončit, protože mě to nebaví,” upřímně jsem odpověděl.

„A práce K-pop idola by tě bavila?” položí další otázku Min. Naštěstí už se ptá na něco normálního. „Tanci a zpěvu se věnuji od mala. Mám vystudovanou taneční základní školu, ze které jsem plánoval začít jako tanečník, ale nastala taková komplikovaná situace a já začal studovat práva na tření a později i na vysoké škole. Takže stát se K-pop idolem je vlastně takový můj menší dětský sen.” vysvětlím jim.

Jung chápavě přikývl, ale Minovi to nestačilo a ptal se dál: „Co se stalo? Proč jsi šel studovat práva?” Sklopil jsem pohled a chvíli skenoval pohled špičky mých bot. „Není pro mě jednoduché o tom mluvit,” zase jsem se podíval směrem k nim a čekal, jak na to budou reagovat. „Ale mě by to zajímalo. Pokud to souvisí s kriminální činností, tak tě vzít nemůžeme,” obhájí si svůj dotaz.

Povzdechl jsem si: „Ještě před tou taneční základkou, jsem si našel kamaráda. Spolu jsme tam nastoupili, protože jsem ho přemluvil. Když jsme byli ve čtvrté třídě, tak najednou nepřišel do školy a ani nebyl nidko u nich doma. Po měsíci co jsem nevěděl, co s ním je, jsem se dozvěděl, že je on a jeho matka v nemocnici a můžou umřít, zatímco je jeho otec ve vězení za domácí násilí a pokus o vraždu.” Na chvíli jsem se odmlčel a přemýšlel, jak mám pokračovat dál. Tohle není pro mě úplně nejlepší téma.

„A co to s tím má společného?” prolomí chvíli ticha pan Min. „Nakonec přežili oba a naštěstí nemusel opakovat ročník, protože je nesmírně inteligentní a doučil se to. Dostali jsem se do deváté třídy a při výběru střední školy se kamarád dozvěděl, že jeho otec utekl z vězení a hrozně se začali s jeho matkou bát. Chtěli se přestěhovat, aby je nenašel, ale jelikož jsme byli a stále jsme kamarádi na život a na smrt, tak jsem donutil moje rodiče se přestěhovat s Busanu do Soulu, kde jsme si oba našli vysněnou školu. On chtěl jít na grafickou a já na taneční. Byli od sebe asi kilometr, takže to bylo pro nás ideální, ale kvůli stěhování a pak hned náhlým přijímacím zkouškám a ještě změnění základní školy, protože při dělání přijímaček, jsme ještě museli dodělat základku... No prostě toho bylo hodně na nás,” začal jsem zase vyprávět, protože pokud si chci splnit sen, tak to asi jinak nepůjde.

Nadechl jsem se a po delší pauze, kdy jsem přemýšlel, jak dál jsem zase mohl pokračovat: „Ani jednoho nevzali, tam kam jsme chtěli. Nakonec jsme se na druhý pokus dostali na veřejnost právní činnost, protože jsme se měli už čas připravit a bylo méně stresu, protože nová zaslání škola a bydlení bylo už zařízené. Pak jsem tedy v tom oboru pokračovali na vysokou.”

„A ten jeho táta je stále na svobodě?” zajímá se tentokrát pan Jung. Přikývl jsem: „Od jeho útěku ho už nikdy nikdo neviděl a to už je pět let.” Pan Jung se tázavě podíval na pana Mina, který udělal to samé, akorát zakroutil hlavou v zápor. Znamená to tedy, že mě neberou?! Já jim to tady vysvětluji a svěřuji se jim a oni mě nevezmou?!

...

Ahojky 💜

Myslíte si, že Jimina vezmou? 🤔

💜💜💜

Ig: _jk_v_bts_vkook_