35.☾ Famfrpál

67 2 0
                                    

Celou snídani před famfrpálským zápasem jsem nesoustila oči z Draca. Nelíbilo se mi, že je vždy tak odstrčený od lidí, kteří bývali jeho přátelé.

V tiché místnosti se najednou začal ozývat nezvyklý hluk. Ron byl oblečený v obleku na famfrpál. Někteří ho podporovali a jiní zas shazovali. Zakroutila jsem nad tím očima. Když si sedl k nám ke stolu, vypadal nejistě. Strčila jsem do pusy kousek ukrojeného vajíčka a začala jsem ho žvýkat. Tohle ráno byli všichni tichý. Nevěděla jsem, jestli za to může nervozita z nadcházejícího zápasu, a nebo události ze včerejška.

„Jaký to bylo?" prolomil ticho Ron. Nebylo mi příjemné sedět tu v tom trapném tichu a tak jsem za to byla ráda.

„Co myslíš?" zeptala se Hermiona.

„Ten večírek." řekla jsem a napila jsem se z kovového poháru.

„Vlastně docela nuda." odpověděla Hermiona a usmála se na Harryho. „I když dezert si Harry užil." dodala. Významně jsem se na něho podívala a on jen záporně zavrtěl hlavou. Asi se na to budu muset zeptat Hermiony, protože z Harryho to nedostanu. „Křiklan pořádá vánoční večírek. Každý má někoho přivést." řekla Hermiona a při tom zkoumala Rona.

„Nejspíš půjdeš s McLaggemem. Ten je v Křiklanově klubu." řekl Ron a já na něho nevěřícně koukala.

„Chtěla jsem pozvat tebe." zavrtěla hlavou Hermiona.

„Vážně?" zeptal se zaraženě Ron. Za ním se objevila zase ta holka, která ho poslední dobou otravuje pořád. Levander.

„Hodně štěstí, Rone." usmála se na něho a já neměla daleko od toho, abych vybuchla smíchy. „Určitě budeš skvělý." dodala a odešla.

„Vzdávám to. Po dnešním zápase může chytat McLaggen." řekl Ron, když se k nám naklonil.

„Jak myslíš." promluvil poprvé Harry a podal Ronovi pohár. „Džus?" zeptal se.

„Tak jo." řekl Ron a do ruky vzal pohár. Vedle mě se objevila Lenka Láskorádová ve lvím kostýmu.

„Ahoj, všichni. Vypadáš hrozně, Rone. Proto jsi mu něco nalil do pití?" otočila se Lenka na Harryho. „Na povzbuzení?" dodala. Nevěřícně jsem se podívala na Harryho, který do kapsy schovával felix felicis.

„Tekuté štěstí." řekla jsem.

„Nepij to, Rone." špitla Hermiona k Ronovi. Ron na ní chvíli koukal a pak se dlouze napil z kovového poháru. Všimla jsem se Harryho škodolibého úšklebku. „Za to tě mohou vyloučit." otočila se Hermiona na Harryho.

„Nevím, o čem mluvíš." odpověděl jí Harry vážně. Ron se ze široka usmál.

„Jdeme, Harry. Vítězství je naše." vstal Ron a s Harrym si plácl. Oba odešli a já pobaveně koukala na Hermionin znechucený úšklebek. Znovu jsem si napíchla vajíčko na vidličku, když v tom přede mnou přistál balíček. Sovu, která ho přinesla jsem nikdy neviděla. Nepřišla mi povědomá. Hermiona se na mě podívala se zvláštním pohledem. Váhavě jsem ho otevřela o vykoukla na mě malinký papírek.

Když jsi mi řekla, že se ti líbí, čekal jsem na okamžik, kdy bych ti je mohl dát. Ten teď nastal. Nestrachuj se, mám jich ještě dost.
Draco

Pod dopisem se nacházely tři prsteny. Obyčejný kroužek, černý kámen a velký zelený s hadem. Usmála jsem se a pohledem jsem vyhledala Draca. Ten už ale v místnosti nebyl.

„Od koho si myslíš, že jsou?" ozvala se Hermiona.

„To nevím." řekla jsem s velkým úsměvem.

☾☾☾☾☾☽☽☽☽☽

Dneska hrál Nebelvír proti Zmijozelu. Ron měl v krvi adrenalinu. Camrál se mu vždy povedl odrazit. Díky němu Nebelvír vyhrál.

„Weasley! Weasley! Weasley!" oslavoval celý Nebelvír. Ve společenské místnosti jsme se sešli, abychom oslavili náš úspěch. Byli tu snad všichni. Vítězně jsme zvedali pěsti do vzduchu a Ron na vyvýšeném místě si užíval svou chvilku slávy.

„Neměls to dělat." řekla Hermiona vedle mě Harrymu. Stáli jsme u stěny a koukali na šťastného Rona.

„Já vím." otočil se Harry na Hermionu. „Stačilo použít matoucí kouzlo."

„To bylo jiné. Šlo jen o zkoušky a tohle už byl zápas." nechápala Hermiona. Harry z kapsy u modré košile vytáhl lahvičku tekutého štěstí. Zamračila jsem se nad plnou lahvičkou.

„Nedals mu to." řekla jsem nevěřícně. Harry zakroutil hlavou a já jsem v periferním vidění spatřila, jak Hermiona úlevou vydechla.

„Ron si to jen myslel." řekla Hermiona s malým úsměvem. Harry se taky usmál. Viděla jsem, jak Levander stáhla ze stupínku Rona. Zavěsila se do něho a vypadalo to, jakoby ho chtěla obejmout. V tom okamžiku se ale hladově přisála na jeho rty. Nevěřícně jsem zavrtěla hlavou. Harry se pobaveně smál a Hermiona vypadala zaraženě. Zmizela v davu a já jsem si s Harrym vyměnila nechápavý pohled. Chtěla jsem vykročit za ní, ale Harry mě zastavil.

„Já s ní promluvím." řekl a položil mi ruku na rameno. Souhlasně jsem kývla. Chvíli jsem tam jen tak stála. Měla bych s Hermionou promluvit. Ale to už šel udělat Harry. Připadala jsem si, jako bych jako kamarádka zklamala. Podívala jsem se na Rona a snažila jsem se ho vyhledat pohledem. Ten byl ale i s Levander k nenalezení.

Moony's heiress | Draco MalfoyKde žijí příběhy. Začni objevovat