L I F E. IS. H A R D✅

16.

Agnessia Millow PoV

Seděla jsem ve studovně a pročítala článek ve, kterém byla fotografie Jasona, překvapilo mě jak ho oslovovali.

Justin Bieber.

Možná měl jen slavného bratra a nechtěl se tím příliš chlubit, také by mě štvala sláva kolem mého života a samý novináři. Židle vedle mě se odsunula a Britta se posadila, její výraz zkameněl, když viděla co jsem si právě prohlížela. Zvedla jsem článek s fotografií a zasmála se: ,,Jason má asi slavného bráchu o, kterém mi neřekl," Položila jsem článek zpět nas stůl a Britt nervózně polkla.

Natáhla se po stránce časopisu a otočila dvě stránky, zamrkala jsem oproti fotografii na, které jsem byla já a Jason, podoba Jasona se nedala zapřít. ,,To je nějaká montáž?" zeptala jsem se s pohledem na nás dva v parku. Britta zakroutila hlavou a zavřela časopis: ,,byla jsem si to ověřit u mamky v práci, Jason je ve skutečnosti Justin, všechno to sedí, majitel firmy ti asi neřekl své pravé jméno," pokrčila rameny a její výraz byl lítostivý. ,,proč by to dělal?" absurudně to znělo, ale podoba muže na fotografiích víc než seděla. Britta znovu pokrčila rameny: ,,to já nevím,"

Rozrušeně jsem vstala, slzy se hrnuly do očí, ale já je vnutila zpět, Britta se postavila, ale pouze jsem zakroutila hlavou a odběhla pryč. Snažila jsem se popadnout dech, když jsem se vzlykem běžela do svého pokoje.

Amber mě zastavila těsně před tím, než jsem stačila vběhnout dovnitř.

,,Hej, zpomal! Co se děje?" Zeptala se ustaraným hlasem a ve mně hrklo ještě víc. Podívala jsem se na její krásnou, bezchybnou tvář: jí by se něco takového nikdy nestalo. Bojovala jsem s nutkáním jí odstrčit a vběhnout dovnitř. Slzy smáčely mou tvář po, které pravděpodobně stékala řasenka, vydávala jsem dusivé nádechy a kroutila přitom hlavou jako odpověď.  ,,Pojď, půjdeme dovnitř, opláchneš si obličej a pak mi povíš co se stalo," s milým úsměvem mi přehodila paži přes ramena a táhla mě dovnitř.

Po deseti minutách jsem seděla nad šálkem teplého, matcha čaje s opláchnutým obličejem. Stále jsem to nedokázala pochopit.

,,To mi je teda věc," řekla najednou stojící Amber, zamyšleně míchala svůj čaj. ,,sama to nějak nechápu," vydala jsem ze sebe a ona si přisedla, chytla mě za ruku a dívala se mi do očí. ,, chlapi dělají hromadu hovadin, nenech se nějakým blbcem vykolejit, možná by bylo fajn se s ním sejít a promluvit si o tom," hladila mě po rukou a její tón byl mírný. Zakroutila jsem hlavou: ,,nechci s ním mluvit," odtáhla se: ,,pak se ale nikdy nedozvíš, proč ti lhal,"

Její slova dávala smysl, ale já to prostě nemohla udělat.

Do pokoje vlítla Britta, její vlasy divoce rozcuchané a její make-up mírně rozmazaný, pravděpodobně stihla rychlovku s Oliwerem, než se rozhodla jít za mnou.

Hodila po Amber tázavý pohled, ale ta pouze pokrčila rameny, za což jsem jí byla vděčná.

,,je to parchant!" Řekla rázně Britta, nějak jsem neměla náladu na její výbuchy emocí. Amber přikývla, ale zdržovala se jakéhokoliv komentáře. Britta si přisedla a začala na mě konejšivě mluvit: ,,neboj se, ono se mu to vrátí,"

Bublal mnou vztek, na Jasona i Brittu, teda vlastně asi na Justina.

Zvedla jsem se od stolu a vrátila se do svého pokoje, kde jsem sklouzla po dveřích, proč jsem měla tu potřebu plakat kvůli někomu, kdo mi ani neumí říct své pravé jméno?

O pár dní později jsem se rozhodla zapsat na nejbližší zkouškové termíny, měla jsem v plánu se drtit a udělat si zkoušky co nejdříve, abych odsud mohla vypadnout a vrátit se k rodině. Potřebovala jsem vyčistit vzduch a zbavit hlavu negativních myšlenek.

V knihovně se ozval šum, když jsem četla masitou knihu, která byla polepená lepíkami, abych věděla co kde najdu.

Dalo se to ignorovat, ale když jsem ztrácela díky lidem, kteří si sem šli jenom popovídat pozornost, zaklapla jsem knihu a zmizela odsud.