𝐎𝐂𝐄𝐀𝐍 𝐄𝐘𝐄𝐒 , 𝐣. 𝐦𝐚𝐲𝐛𝐚𝐧𝐤 ✔️

𝐜𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐭𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲

,,Tady, Johne B!" Vykoukla jsem ze zadního sesadla mezi předními sedačkami. ,,Promiň, Brooke. Furt zapomínám." Plácl se přes čelo John B a volantem zatočil doprava na parkoviště před mým domem.

S partou jsme se rozhodli o znovu trávený čas na pláži. Na surfech mezi vlnami a horkým pískem. Šichta mi skončila o pár hodin dříve, protože jsem makala jako býk, abych byla co nejdříve mezi svými přáteli.

Na rameno jsem hodila tmavě zelený batoh, který zažil snad úplně všechno a otevřela si zasouvací dveře od dodávky.

K dostání se z vozidla mi pomohl pouhý skok. ,,Budu rychlá." Někdy to tak bývá.

Lekla jsem se na místě ještě před Twinkie, hlasitých zvuků a křiků, které vycházely zevnitř domu. Všem jsem věnovala jen nechápavý výraz a rozeběhla se dovnitř.

Netušila jsem co vřískot má znamenat. Nikdy se to u nás v domácnosti nedělo a teď především slyším jen řev mamky.

Hned při stupu přede mnou dopadla židle na zem, při čemž se u ní jedna noha zlomila a odletěla ještě dál. Zavřela jsem hlavní dřevěné dveře a plynulým tempem se snažila přiblížit do obývacího pokoje.

,,Kdy jsi mi to chtěl kurva říct, ty hovado?!" V místnosti oba rodiče odděloval jen gauč. Máma v ruce držela vázu po babičce.

,,Co se tu děje? Mami polož tu vázu, je po babičce." Gestem jsem naznačovala, aby vzácnou věc položila na zem.

Jediná věc od babičky, která něco stojí a je vzácná. Památka po její důstojnosti a teď, kvůli jakési hádce ji mamka zbytečně zničí.

Máma však mojí prosbu plně ignorovala. ,,Ty čůráku co má starý péro a už si těžce zašoustá. Kreténe jeden zkurvenej!" Celý pokoj se pohltil strašnými nadávkami mé mámi.

Nikdy jsem moc svojí vlastní mámu neslyšela mluvit sprostě. Opravdu málokdy a teď mě to zcela překvapilo, až šokovalo. Měla opravdu veliký vztek a já stále nechápala nač se tu hádají.

Máma se rozeběhla přes gauč a skočila na tátu, kterého svalila na zem. ,,Mami! Dost! Přestaň!" Začala ho škrtit a já se ve snaze jí snažila dostat z něho dolů. Podařilo se mi vázu dostat z jejího sevření na bezpečné místo a i mámu samotnou.

Držela jsem její obě zápěstí silně, aby se nevytrhla.. ,,Tak se pochlub ty zmrde. Řekni to naší dceři co jsi zač! Co jsi provedl, protože já se snažila být vůči tobě empatická a ty mi dáváš tohle!" Trhala s sebou, ale má síla před ní vyhrávala.

Čekala jsem jen na ležícího otce, který těžce dýchal dokud se nezvedl. Opřel se o gauč a pohlédl mi do očí.

,,Bude to nebo to mám povědět sama?!" Plameny z ní chrlili. Hnědé vlasy měla rozcuchané a neupravené. Ramínko od tílka jí viselo na rameni a na nohách srolované tepláky až pod kolena.

Otec v tmavě modrém županu a v bílém tílku s vypuklým břichem. Trenky byly jen třešnička na dortu.

Stále nemluvil, jako kdyby se styděl. Krk mu hořel a na tváři stále nasazenou kamennou tvář. V jeho očích se dalo v právě tuto chvíli přečíst všechno. Byl tak zranitelný až se mi to líbilo.

,,Tak dobře. Zlatíčko, tvůj otec začal fetovat. Ale ne jen tak. Našel si nějakou děvku, kterou ojede jen, aby mu fet dala."

Pro mě to novinka nebyla. Tedy až na tu ženskou. Je mi teď blbé říkat, že o tom vím. Dostala bych výprask i já. Nechci to pohoršit, proto budu dělat, že o ničem nevím.

,,Aha." Nervozita převzala vládu nad celým tělem a rychle se mě zmocňovala. ,,Aha? Vždyť o tom víš! Jestli mám jít dolů tak tě stáhnu s sebou." Procedil mezi zuby otec.

Ach jo, tak zase někdy jindy.

,,Cože? Brooke, ty jsi o tom věděla?" Pustila jsem ji a ona se mi vyčítavě podívala do očí. Její modré oči vyzařovaly vztek a zklamání.

,,Mami, promiň. Ty drogy jsem jen zahlédla na stole, víc o tom nevím."

,,To je už jedno." Otočila se zpátky na otce, ,,vypadni z mýho domu ty zkurvysyne. Hned!" Zařvala až mě uši zabolely. Divím se, že její hlasivky stále fungují za to co tu řve takovou dobu.

,,Nemůžeš mě vyhodit! Kam půjdu? Tohle je i můj dům, Avo!" Měl sice pravdu, ale mojí mámu podváděl a v naší rodině už nemá nadále místo.

,,Vypadni, Charlesi! Požádám o rozvod a konečně v našem domě nebude bývat takovéhle prase jako jsi ty."

Po minutovém rozhodování vyšel z domu. Nevím kam půjde, ale na druhou stranu jsem ráda, že odešel z naší rodiny. Konečně jedna tíha na mé hrudi spadla a já o kousek se přiblížila ke hladině.

Utěšila jsem mamku, která se po jeho odchodu rozklepala a já konečně si došla pro plavky, které byly jediná věc na návštěvu svého domu. Díkybohu, že jsem přišla, protože myšlenky, že by se táta s mámou porval, mi proudily v hlavě jako divoká řeka.

Ze všeho jsem byla silně rozrušená, takže úsměv pro uklidnění mých přátel... právě jen tak nešel.

,,Brooke? V pohodě?" Z dodávky vystoupil ustaraný JJ, který mě pro utěšení obejmul.

Můj mozek právě nemozkoval a já si své rozhodnutí neuvědomila. Natáhla jsem k němu krk a políbila ho přede všemi co sedí v Twinkie.

Když mi to konečně došlo a otevřela podrážděně oči. Odskočila jsem od něho a vnímala každý překvapený výraz. JJ snad zrudnul, Kiara s otevřenou pusou dokořán s náznakem smíchu, John B vykulené oči ponořený ve svých myšlenek a Pope měl jen nepřekvapený výraz, jakoby tušil co se mezi námi děje.

Vrazila jsem si dlaň k puse a prohrábla si rozpačitě vlasy. ,,Pardon, lidi." I přes všechen nátlak jsem se začala smát jako praštěná a všichni se ke mně postupně přidávali.

,,Hlavně, že jsi to říkala. Vysvětlovat to až nás někdy přistihnou při sobě." Naklonil se ke mně JJ, který mi jemně šeptal do ucha.

,,Takže vy jste spolu?" Zeptala se pobavená Kie. ,,Tak nějak." Zčervenaly mi tváře a ucítila jsem paži omotanou kolem svého pasu. JJovo paži.

,,Super, že jsme se to dozvěděli zrovna takhle, ale gratulujeme." Zasmál se John B a my si jen s JJem vyměnily pobavené pohledy.

V dodávce se čtyřmi lidmi, jsem se svěřila během jízdy. O všem, co se vevnitř stalo, ačkoliv všechen hluk už jim musel vypovídat sám za sebe.

Miluji jejich loajalitu, miluji jejich upřímnost a miluji jejich naslouchávání. Miluji jejich věrnost.

,,Konečně ti fotřík nebude tížit život, že ano Brooke?" Nasadil si zpět kšiltovku na hlavu JJ hned potom, co si upravil vlasy.

,,Jop, konečně." Měl pravdu. Život bez něj bude lehčí a lepší...

✭ ✭ ✭