30 dní

3.den

Brooke

Když jsem se probudila byla jsem pořád strašně ospala. Vůbec jsem se v tom lese nevyspala. Co jsem, ale zas čekala? Teď mě čeká úplně jiný život.
Aaa mě tak zajímá co se děje Teď v tom zámku. Nejradši bych se tam vrátila, ale ta svatba... nechci být královnou.  Vstala jsem nezapomněla jsem ani na nůž,který mám od Jamese.
Šla jsem lesem pořád hlouběji a hlouběji. Tady jsme nikdy nešla. Vždycky když jsem měla vyjížďku jela jsem úplně na druhou stranu. Hádám,že tam mě právě jeli hledat. Jestli si Teda toho vůbec všimli. Zničehonic nic jsem uslyšela hudbu. Vypadalo to jako kdyby kousek odemne byla nějaká slavnost. Zabalila jsem se do svého pláště a šla za hudbou.

Došla jsem do nějaké vesničky. Měli tam zrovna nějaký trhy. Rozhodla jsem se, že si tam něco koupím,aby mě lidé nepoznali.  Ale pak mi to došlo... Nemám peníze! Vykřikla jsem si v duchu co teď mám dělat. Šla jsem do prvního stánku s oblečením. Měli tam krásné kozačky,košile, kalhoty,Šátky a tak dále. Šla jsem za tou babičkou,která to prodávala a řekla jsem ji. ,, dobrý den chtěla bych se tady prevlect,ale  nemám peníze. Mohu vám tedy dát svoje velmi drahé šaty. Mají větší hodnotu než by meli ty peníze. Můžete je třeba zkusit prodat. " babička za pultem na to kývla a já jenom doufala, že nepozná že já jsem princezna. Naštěstí vše, ale dopadlo dobře. Potřebovala jsem, ale ještě luk a šípy. Ty jsme, ale neměla čím zaplatit. I tak jsem to šla, ale zkusit vyměnit na ten meč třeba. ,, Dobrý den, mohla bych tento meč vyměnit za luk a šípy?" Zeptala jsem se. Odpoved mě, ale moc nepotěšila. Řekl totiž ,, Slečno ja bych to radši vyměnil za ten nůž. Meč mi je k ničemu." Nemůžu mu přeci dát svůj nůž však jsem ho dostala od mého Jamese. Je to jediný co mi po něm zbylo. Nemůžu mu to dát. Potřebuji,ale ten luk a šíp. ,, pane tento nůž po mně opravdu hodně znamená je po mém otci. Je to jediná vzpomínka co na něj mám a ten mec můžete prodat." Během těchto slov jsem hrála vážně smutnou. ,, No tak dobře,ale s jednou podmínkou. Necháte zde meč a nůž. Bude schovaný nemusíte se bát. Uvidím jestli se do večera prodá pokud ne, nechám si nůž a vrátím meč, pokud ano, vrátím vám nůž." Na něco takového jsme nemohla kývnout.  Prostě jsem mu nevěřila,že to neprodá.

Opustila jsem tedy tento trh a zašla zpět do lesa. Bohužel jsem odešla bez luku a šípů,ale nůž od mého milovaného vážně nedám.

Během cesty jsem nacházela spoustu skal do některých jsem sla  i kouknout blíž. Byly vážně úchvatný. Vždycky jsme si přála takový život. Nebýt na zámku urozena princezna, která se má stát královnou. To není nic pro mě. Dokonce jsem cestou potkala i takovou krásnou studánka , z které jsme se samozřejmě napila a doplnila pití.

Všimla jsem si v dálce takového plotu. Rozhodla jsem se, že půjdu blíž. Viděla jsme tam spoustu stromu. Vypadalo to tu jako nějaká zahrádka. Proč by někdo bydlel v lese. pomyslela jsem. Poté mi, ale došlo,že nejsem někde uprostřed lesa prostě je to takova chaloupka. Zatukala jsem na vrátka a otevřela taková stařenka. ,, dobrý den mohla bych zde sehnat něco k jídlu." Řekla jsem. Stařenka vypadla docela mile, takže jsem doufala, že mi dá najíst. ,, jistě jistě posad se ke stolu zrovna vařím polévku a jestli plánuješ shánět jídlo dal můžeš si sebou natrhat i nějaké ovoce a zeleninu. Mám toho plnou zahrádku a sama to nesnim." Ani nevíte jak moc jsem byla šťastná, když mi toto řekla. Nejenom, že jsem našla něco teplého na jídlo, ale budu mít jídlo i na všech 30 dní tedy už jenom 27 ( myslím si, ale že i tak mi to nevystaci, ale aspoň něco).

Polévka byla opravdu skvělá. Ta stařenka byla velmi milá a porad mi povídala o sve zahrádce a bylinkách. Je vidět,že se v tom doopravdy vyzná. Bylo mi ji líto. Byla strašně šťastná,že si s někým může popovídat a nabídnout její ovoce a zeleninu. Musím ji chodit navštěvovat. Řekla jsem si v duchu. Ptala se mě i co vlastně tady dělám, že moc lidí sem nechodí. Všechno jsem ji řekla tedy až na to,že jsem princezna. Nechala mě dokonce u ní jednu noc přespat a já na to samozřejmě kývla. Spát v posteli po teplé veceri s tím,že ráno budu mít na stole tepla vajíčka. Tahle přestava se mi vážně líbila. Asi jsem prostě princezna, která po jedny noci zase scháni postel. Myslela jsme si, že jsem jiná, ale očividně ne ikdyz zase, která princezna by se odhodlala na 30 dní utéct bez ničeho a opustit všechno včetně své lásky. Na jednu stranu jsem hrdinka.

James

Po brooke jsme vyhlásili pátrání a šli ji hledat. Po celém Evilyru jsme nechali roznest letáčky s tím, že se ztratila korunní princezna.  Královna Ava měla o ní velký starch a celý den pouze brečela je mi ji strašně líto. I na králi Henrim byl vidět smutek. Vážně jim princezna Brooke chybí. Mně, ale nejvíc. Celý den nosím v kapse její šátek. Nedokážu ho ani na vteřinu pustit. Dnes jsem šel i do její komnaty a bez ni tam bylo veliké smutno. Našel jsem tam na jejím stole mapu. Byla tam nějaká cesta rozepsana do několika dní. Myslím,že jsem našel plán kudy Brooke šla. Proč si ho nevzala sebou? Chce utéct a nechá na stole plán. Co kdyby ho našel někdo jiný než já?.... měla by po srande. Zasmál jsem se a vzal mapu do kapsy. Rozhodl jsem se,že si ji ve svém komnate prohlédnu víc. Jediná myšlenka, která se mi tě honila hlavou byla jestli to mám někomu říct,že vím kde je. Nakonec jsem se rozhodl, že ne. Nechám si to pro sebe. Budu jezdit, ale na vyjížďky do těchto míst samozřejmě sám. Třeba ji najdu a budu s ní chvíli. Kdyby,ale bylo nejhůře řeknu to.

Seděl jsme nad mapou a Zničehonic jsem dostal úplně skvělý nápad.  Začal jsem mapu překreslovat. Z druhé strany jsem napsal vzkaz zaroloval to a šel jsem pro Brookninu sovicku Tinu. Vím, že Tina je velmi šikovná, a že dopis určitě doručí.

Strašně moc doufám, že se k Brooke můj dopis dostane.  Prosím ať odepise nebo aspoň ať si ho přečte.  Neuvěřitelně moc mi chybí. Já to bez ni tady vůbec nezvládám. Nejsem, ale jedinej. Vsechni v království ji postrádáme.  Možná i obyvatelé Evilyru jsou z toho vyhlášení. A co vlastně ten princ z  království Thiffokar, které ho si má Brooke vzít. ,,Jamesi zítra přijede princ Laidon. Bude chtít se pobavit o jeho sňatku s Brooke. Budu ráda když jako dobrý kamarád Brooke budeš u toho." Říkala mi Ava, když mě potkala. Královna mě má ráda, protože ví,že si s Brooke dobre rozumím a několikrát ji pomohl. Sice neví,že jednou z toho bylo i něco víc. Vlastně jsem si s  Brooke opravdu rozumněl,a proto jsme se začali bavit a král i královna to vědí, ale že jsme už partneři to neví.