30 dní

5.den

Brooke
Ráno jsem se probudila a uvědomila si,že dnes uvidím svého kluka. Nemůžu se na něj dočkat. Už aby přišel teď prostě co nejdřív to jde. Už ho chci tu mít a políbit.

,, Ahoj lásko!" Řekl když přijel a já mu hned padla do náruče a políbila ho. ,, Tak co jak se ti daří? Celý den jsem jenom tvůj!" Srdce si poskocilo radosti.
,, strašně mi chybis" řekla jsem.
,, ty mě taky aa strašně tě miluji."
,, Já tebe taky miluji nejvíc na světě " jak mě držel měla jsem pocit bezpečí a štěstí. Je úplně úžasný. Nedokážu si představit,že bych ho ztratila jenom kvůli tomu, že jsem princezna. ,, Vidim,ze si někomu vykradla zahradu a nejspíš i šatnik."
,, ty jsi blbec. Princezny nekradou"
,, No jo ty jsi vlastně princezna. Já myslel zase, že princezny se nepotuluji v lese."
A zase jsme se políbil. Poté jsme si sedli pod strom a jen tak si povídali. Já byla vážně šťastná. ,, jestli chceš tak každý 5. Den se můžeme zde sejít, pokud nemáš tedy v plánu utéct dal."
,, skvělý nápad. Určitě to tak uděláme, alespoň můžeme být spolu. A nepsat si přes Tinu. Nemám v plánu jít hlouběji, ale budu se pořád potulovat kolem."
,, to je skvělý a počkej ještě něco pro tebe mám." Vytáhnul z kapsy ruzny jídlo zabalený v dece. ,, jenom, aby si neumrela zimou a hlady."
,, Je to od tebe strašně milí, ale jak mám s tímhle chodit."
,, Však nemusíš nikam chodit. Můžeš celou dobu být tady na noc a chodit třeba jenom na malý výletu okolo, aby ses nenudila" to co řekl je vlastně pravda. Nikam daleko chodit nemusím. ,, Pořád, ale hrozí, že mě najdou"
,, Neboj řeknu jim,že tady tu část jsem prolezl a nejsi tam."
,,Dík, jsi vážně skvelej."
,, proto snad se mnou si "
,, miluji tě Jamesi." A políbila jsem ho. ,, Dobře si to vymyslel" řekla jsem. Bylo dobré ho zase u sebe mít. Dlouho jsme se neviděli.....tedy 4 dny. Nezní to jako moc dlouhá doba, ale bylo to nesnesitelne. Tak ráda bych se vrátila za svoji rodinou, Jamesem a do své komnaty a prostě celkově domu. Je mi líto, že si moje máma myslí,že jsem v nebezpečí,má strach o mě atd. Tak ráda bych ji řekla, že jsem v pořádku, ale......nemůžu. ,, Jamesi prosim, snaž se být mým rodičům na blízku a snažit je uklidnovat" řekla jsem. ,, Neboj o vše se postarám." Řekl a dal mi pusu. ,, Nevím co bych si bez tebe Jamesi počala."
Byl vážně skvelej.  Tedy je skvelej. Mám ho strašně moc ráda a vím, že i moje rodina ho má ráda. Vědí, že hodně času trávíme spolu. Byli by rádi, kdybychom se vzali, ale není princ a pokud se vdam za prince Laidona bude to výhodné jak říká táta. Když se dvě království spojí do jednoho je to to nejlepší co se může stát. Já chci prostě, ale jenom a jenom Jamese. Už podle jména Laidon mi na něm něco nesedí. ,, Jamesi já si ho jednou u tak budu muset nespíš vzít. Tím, že jsem utekla to možná jenom na nějaký čas posunu. Nebo to můžeme zkusit vysvětlit rodičům. Podle mě by to pochopili, ale já nechci válčit s Thiffokarem. A hádám, že oni by to začali." Řekla jsem mu s brekem v očích, který nešel zastavit. ,, Neboj Brooke všechno bude dobrý, ale nechceš se vrátit. Kdybys jim to řekla teď máme ještě dost času něco vymyslet." Ma pravdu, ale neutikala jsem kvůli tomu abych se hned vrátila aco když to nepochopí a budu si ho muset vzít. To vazne nechci. ,, ne radši ne" Odpověděla jsem mu. ,, jo a jamesi pomalu se stmívá měl by ses asi vrátit ikdyz to říkám nerada. Ale za 5 dní tě tu budu zase čekat" obejmul mě, polibil mě a odešel. Zničehonic jsem pocítila prázdnotu. Je těžký se odloučit od člověka, kterého milujete jenom kvůli nějaký pitomý svatbě. Byla jsem strašně unavená tak jsem zůstala ležet a usnula. Ráno moudřejší večera.