Who you are? I'm your found woman.

Premiéra

Minerva si zrovna povídala se Susan ve Vstupní síni když k nim došel naštvaný profesor Snape, který ledovým hlasem vysvětlil co se děje a že by Minerva, jako ředitelka Nebelvírské koleje, měla jít s ním. Susan to neřešila a prostě se přidala, chtěla je vidět.

Naštvaná profesorka vešla do kabinetu a mávla hůlkou, z krbu vyšvihly plameny, dva žáci ucouvli, třetí uznale kývnul hlavou.

Měli co vysvětlovat hlavně ten teatrální přílet autem do školy. Susan se nezapojovala, jen stála v koutě a sledovala to, nikdo jí nevěnoval pozornost. Zamrzelo ji že už to není ona, kdo je původ naštvaní dvou kolejích profesorů.

Severus se těšil, že je vyloučí ten jeho děsivý úsměv to potvrzoval, ale on mohl vyloučit pouze Caleba, Harryho a Rona směla Minerva.

Ron se tvářil ještě víc vyděšeně než prváci, Harry zahanbeně a Caleb vzdorovitě, byl to hlavně on kdo mluvil, ti dva se zmohli na pár vyděšených vět. 

,,Proč jste neposlali sovu?" Obrátila se chladně na Harryho Minerva. ,,Aby ji nebolela křidélka." Odpověděl místo něj jeho bratr.

Susan měla co dělat aby se nezasmála nahlas, ale zbylé dva profesory nepotěšil ani nepobavil. Oba dva si jen uvědomili tu podobu.

Ozvalo se zaklepaní a po vyzvání vstoupil ředitel školy čar a kouzel, v místnosti bylo ticho do doby než konečně promluvil, že chce vědět co se stalo.

Severus vypadal jako by mu zrušili Vánoce když ředitel rozhodl, že je nevyloučí.

,,Slečno, ošetřete prosím panu Weasleymu tu ránu na čele." Zaúkoloval ji ředitel.

Až teď si žáci všimli Susan, Caleb přimhouřil oči, byl si jistý, že je to ona koho o prázdninách viděl.

Nic neřekla jen se hůlkou dotkla Ronova čela a mírně se usmála. Brumbál na ni čekal, protože potrestáni těch tří bylo na Severusovi a Minervě.

Večer měla zrzka návštěvu, Severus to nenechal jen tak, byl naštvaný na dvojčata, že to udělali a ještě víc na ni, protože mu nic neřekla o tom, že by měla nastoupit.

Moc nepomohlo když zjistil, že to Mia věděla a nic mu neřekla.

Susan hrozně mrzelo, že neviděla jak druhý den přišel Ronovi hulák, sice o tom slyšela, protože Severus si problémy a průšvihy jiných užíval, ale od něj to nebylo ono.

Ráno neměla žádnou hodinu, takže přesvědčila samu sebe, že se chce jít podívat na tu Lockhartovu, aby věděla co bude vyučovat, aby to potom s nimi zkoušela.

Vešla do třídy a rozhlédla se, profesor tam nebyl, ani nikdo z žáků nevěděl kde je, protočila nad tím oči a vyskočila do výklenku, ty jí chyběly.

Povídala si s nimi,  byl to sedmý ročník, Mrzimor, Havraspár. Nespletla se, opravdu si ji ještě někteří pamatovali. Čekali tam spolu skoro čtvrt hodiny, než se profesor uráčil dojít.

Myslela že se pozvrací když ho poslouchala a sledovala ty nadšené holky co byly unešené z jeho úsměvu a zoufale se dívala na chlapce, kteří se stejně zoufale dívali na ni. 

Rozdal jim testy, předpokládala,
že to je test, aby věděl jak na tom jsou. 

Nemohla být dál od pravdy, vyprskla smíchy když ten test viděla. Zajímalo jí k čemu ji v boji bude dobré, že bude vědět jeho oblíbenou barvu.

Vzdala to a místo toho zjišťovala jak jsou na tom její princezny, nikdy bez nich tak nebyla, chyběly ji.

Charlie nevypadal, že by měl čas, takže zkusila Niu, tam byla úspěšnější, asi se jí nechtělo pracovat.