Desátá Kapitola

72 4 0
                                    

Kdybys tu mami aspoň byla a mohla mi s tím pomoct...A v ten moment mě něco napadlo. Jsem úplná kráva, že mě to nenapadlo dřív!

Pro sebe jsem se pousmála a dívala se z okna, jak projíždíme nóbl ulicí, která je kousek od základny. O chvíli později jsme vjeli do garáže, kde jsme zaparkovalo.

Vystoupili jsme a hned zamířili do zasedačky, kde na nás ostatní čekali. Než jsem stihla všechny pozdravit, přiběhla ke mně ta holčička z nemocnice a objala mě.

„Ahoj princezno, jak se cítíš?" zeptala jsem se překvapeně. Myslela jsem, že už bude dávno u svých rodičů.

„Už je mi o mnoho líp a to jen díky tobě!" vřískla radostí. „Morgan, nech Laru trochu vydechnout" řekl Tony s úsměvem.

„Počkat, vy dva se znáte?" zeptala jsem se opět zmateně, „Samozřejmě, je to moje dcera" odpověděl Tony.

„Takže jsem zachránila dceru Tonyho Stárka" řekla jsem udiveně, setřásla jsem ze sebe to ohromení a dřepla si k Morgan, která mě už pustila.

„No mladá Stárková, řekneš mi, jak ses tam dostala?" řekla jsem přátelský s úsměvem.

„Unesli mě. Chtěli volat tátovi kvůli výkupnému, ale hned jak jste tam vběhli, tak jsem věděla, že nás odtamtud dostanete" odpověděla mi Morgan.

„Neboj Morgan to už se nebude opakovat. Možná bych pro tebe něco mělo, ale musela bych ti to předat někde v soukromí" pošeptala jsem a Moragn se usmála a já se zvedla. „Jenom si na chvilku skočíme ke mně do pokoje jestli to nebude vadit" pohlédla jsem na Tony a ten si povzdychl.

 „No co s vámi mám dělat. Tak rychle jděte, protože za chvíli přijede Pepper a pojedou s Morgan domů" řekla Tony s pousmáním. Moragn se jen zaculila a odešli jsme do pokoje. Vytáhl jsem z batohu, takový náhrdelník s modrým kamínkem a otočila se s ním k Morgan, která si sedla na kraj postele a čekala.

 „Tohle musí být naše tajemství ano? Kdyby se o tom někdo dozvěděl, tak by to chtěl taky. Tohle dávám jen speciálním lidem Morgan a ty mezi ně odteď patříš taky" pošeptala jsem. „Líbí se ti?" zeptala jsem se dodatečně. „Je nádherný" pošeptala a v úžasu na něj hleděla. 

„Teď je tvůj. Kdyby se cokoliv dělo, tak přes tento kouzelný náhrdelník se to dozvím a přijdu ti na pomoc princezno. Nejlepší by bylo kdybys ho měla pořád na sobě, aby se naše spojení nepřerušilo" Morgan si ho s úžasem prohlížela a několikrát radostně přikývla. 

Nasadila jsem jí ho a posadila se vedle ní. „Slibuješ, že neprozradíš tajemství tohoto náhrdelníku?" zeptala jsem se a Morgan hrdě odpověděla, že slibuje, tak jsme šli zpátky za Tonym. 

„Co jste tam takovou dobu prováděly?" zeptal se Tony a já se podívala na Morgan a pak na Tonyho: „Dala jsem jí menší suvenýr od nás z Nevady." Tony si prohlídl ten náhrdelník a usmál se. „Hezkej, ale už dole čeká Pepper, tak už musíme" řekl Tony.

 Morgan se se mnou a ostatními rozloučila a společně s Tonym odešli. „Ty máš tak skvělej vztah k dětem, jak to jenom děláš? Já mám tři děti, který miluju nadevše, ale takhle se spřátelit s Morgan během jednoho dne bych nedokázal " otázal se Clint. 

„To víš, já mám ráda děti a mám na to svoje triky" odpověděla jsem. „A plánuješ děti do budoucna?" zeptal se Sam. „To ještě nevím, třeba někdy jo." „No a tak teď si musíme jít pokecat" vyhrkla Sara a odtáhla mě do pokoje. Zavřela za sebou dveře a já se posadila na postel. 

Začala mi vyprávět, jaký to bylo na misi a taky jak je Steve strašně hot. Je zamilovaná až po uši. Bedlivě jsem jí poslouchala, jak mi popisuje každý moment z mise a hlavně cestu zpátky se Stevem. 

Nebezpečně krásnáWhere stories live. Discover now